Nastupme včas na palubu evropského kosmického výzkumu. Je to jedinečná příležitost pro naši ekonomiku, vědu i průmysl. Kapacity na to máme!
Obrana země stojí na její kondici i na členství v NATO a EU. Navýšené výdaje do obrany projdou i českou vědou, výzkumem nebo průmyslem.
Naše svoboda a způsob života nejsou samozřejmostí. Musíme je bránit. Naštěstí na to nejsme sami. Členství v EU a NATO znamená, že jsme součástí Západu – ekonomicky, politicky a vojensky nejmocnějšího uskupení. Pokud nebudeme přispívat rovným dílem[15], můžeme o toto postavení přijít.
Bezpečnostní situace ve světě se za poslední dekádu znatelně zhoršila.[1] Kromě obrany před aktéry, kteří k nám mají otevřeně nepřátelské postoje, jako jsou Rusko[2] a Čína[3], musí Česko ve spolupráci s dalšími zeměmi a institucemi EU racionálně řešit problém migrace.[4] To kromě jiného vyžaduje, abychom se angažovali politicky, diplomaticky, ekonomicky a vojensky i za hranicemi Evropy, například v Africe a na Blízkém východě. Terorismus i nadále představuje hrozbu[5, 6, 7] a k jeho potlačení je spolupráce v EU a NATO nezbytná.
Naše svoboda, bezpečnost a způsob života nejsou samozřejmostí. Za ochranu těchto hodnot nese zodpovědnost nejen stát, ale i jeho občané. Naštěstí na to nejsme sami. Členství v EU a NATO znamená, že jsme součástí Západu – ekonomicky[8], politicky[9] a vojensky[10] nejmocnějšího uskupení na světě.
Přínosy z členství v těchto organizacích nejsou automatické a musíme se o ně přičinit. Zejména při pohledu do naší minulosti je členství v EU a NATO to nejlepší, čeho naše země mohla v bezpečnostní oblasti dosáhnout.
EU a NATO nám nabízejí velké příležitosti. Evropa sice vynakládá velké prostředky na obranu, ale kvůli nekoordinovanosti a roztříštěnosti je část z nich vynaložena zbytečně.[11, 14, 15, 16] Proto bychom měli usilovat o intenzivnější obrannou spolupráci v EU.
Kromě tradičních hrozeb se musíme umět vypořádat i s těmi novými. Musíme posílit ochranu své kritické infrastruktury před kybernetickými útoky a stranou našeho zájmu nesmějí zůstat ani tzv. hybridní hrozby. Třeba vliv v mediálním prostoru a přístup k informacím hrají čím dál větší roli i ve sféře obrany.[6] Obranné kapacity by se měly dát dobře využít i při přírodních pohromách nebo krizích typu pandemie covid-19.[18] Naše obranné složky musí umět pomáhat i přímo obyvatelům Česka.
Česko bude mít moderní a akceschopnou armádu, která dokáže reagovat na tradiční i nové hrozby, včetně těch hybridních a kybernetických. Naše společnost bude odolná a schopná podílet se na obraně státu. V EU a NATO budeme sebevědomý partner přispívající k obraně poctivým dílem.
Rozpočet, plánování, věda a inovace
Na obranu nejsme sami
Společenská odolnost
4 roky na splnění 2 procentního podílu HDP na financování obrany.
Pro mladé
Díky dobrovolné spolupráci armády se školami získají mladí lidé praktické dovedností, které přispějí k posílení společenské odolnosti.
Pro nás pro všechny
Pomoc armády při krizových situacích je nenahraditelná. Podpoříme její zapojení do civilní ochrany. Připravíme veřejnost na krizové situace.
Abychom splnili náš spojenecký závazek dosáhnout podílu obranných výdajů na HDP na úrovni 2 procent, musí se obranný rozpočet do roku 2024 navýšit každoročně o přibližně 15 miliard korun. V roce 2024 by měl tedy dosáhnout 133 miliard korun (v roce 2020 činil 76 miliard korun). S tímto také počítá Koncepce výstavby Armády České republiky.[12]
Prioritně musí resort obrany zajistit modernizaci vybavení Armády ČR v souladu s modernizačními plány. Dále musí ČR, a potažmo ozbrojené složky, reagovat na nové hrozby v mezinárodním prostředí, a to zejména hybridní hrozby. To s sebou nese investice jak do lidského kapitálu, tak do technického a technologického vybavení.
Pokud k výše uvedeným investicím nedojde, ČR nebude schopná dostát svým povinnostem a závazkům vyplývajícím z členství v NATO a hrozí, že se stane černým pasažérem a nespolehlivým partnerem.
Úspory lze hledat každý rok na provozních výdajích. Na obraně se ale nejvíce uspoří, pokud se bude dobře a dlouhodobě plánovat, a velké investice se tak nebudou dít nahodile, nesystematicky a zbytečně.[19] Určitě nechceme šetřit na počtu vojáků nebo na investičních výdajích. Stejně tak platí, že každá koruna, kterou se nám podaří na obranu vynaložit v Česku, se bohatě vrátí skrze ekonomiku do státního rozpočtu.[20]
Budeme podporovat zapojení České republiky do aktivit Evropské obranné agentury (EDA), například aktivity hodnotící kvalitu naší obrany (CARD), spolupráci na společném budování vojenských kapacit (PESCO) či projektů zvyšujících vojenskou mobilitu. Podporujeme též mise vysílané Evropskou unií, například EUTM do Mali.
Spolupráce v rámci EU je pro nás klíčová, stejně jako podpora vědy a výzkumu. V návaznosti na shodu v Radě ohledně průniku problematiky obrany a změny klimatu budeme podporovat záměr navázat obranný výzkum na širší cíle Zelené dohody pro Evropu.
Meziresortní problematikou je taktéž celoevropská mobilita, kde budeme podporovat udržování a výstavbu infrastruktury, která umožní efektivní přesuny ozbrojených sil.
Nastavíme obranu státu v kyberprostoru tak, aby neomezila právo na soukromí ani svobodné prostředí internetu.
Česko bude v orgánech EU kategoricky vystupovat proti snahám nuceně prolamovat šifrování soukromé komunikace a v případě potřeby tento princip doplníme do ústavního pořádku. Zajistíme uložení osobních dat obyvatel v bezpečných datových centrech na území ČR. Podpoříme rozvoj státního cloudu, nedopustíme uložení citlivých dat v zahraničí.
Zajistíme, že kyberobrana bude prioritou napříč resorty a zohlednění obranných aspektů, především v kyberprostoru, se stane nedílnou součástí chování každého resortu.
Hybridní hrozby by měly být řešeny nadresortně na úřadu vlády a dále jednotlivými ministerstvy, kterých se týkají (obrana, vnitro, finance, školství, průmysl a obchod). Na řešení dezinformací máme vlastní programový bod.
Česká družice by měla mít přidanou hodnotu nejen pro naši bezpečnost, ale i celou ekonomiku, rozvoj vědy a průmyslu a zároveň přispívat k bezpečnosti našich partnerů. Největší aktuální hrozbou ve vesmíru je nedostatečné zabezpečení družicových systémů na oběžné dráze, na kterých je nejen závislé fungování našich bezpečnostních složek, ale i celé společnosti, a to zejména kvůli exponenciálnímu růstu množství satelitů, nebezpečné kosmické tříšti a nedostačujícím kapacitám na sledování kosmického provozu. Česká republika v tomto ohledu disponuje špičkovým vědeckým zázemím pro vývoj satelitního systému pro laserové sledování kosmických objektů a ničení kosmické tříště, čímž může přispět významnou kapacitou do aktivit kosmické bezpečnosti NATO a EU, a zároveň vybudovat světově unikátní obrannou kapacitu duálního charakteru.[21, 22, 23]
Řada podporovatelů Smlouvy o zákazu jaderných zbraní (TPNW) je vedena šlechetnými úmysly. Reálně ale tato smlouva k jadernému odzbrojení nijak nepřispěje a nepovede ke snižování stavu arzenálů jaderných států. Smlouva má navíc potenciál oslabit jediný existující mezinárodní režim kontroly jaderného zbrojení, který vychází ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), s jejímiž cíli se plně ztotožňujeme. Z těchto důvodů nepodporujeme, aby se k ní ČR připojila. Stejný postoj v tuto chvíli zastávají i všechny ostatní členské země NATO.