Snížení eroze a zvýšení retence vody v krajině zvýší úrodnost, a tím pádem i příjmy hospodářů. Posílí se biologická rozmanitost.
Zdravá a odolná krajina
Krajina slábne a my s ní. Tím, že pomůžeme jí, pomůžeme sobě. Vraťme jí úrodnost a rozmanitost, pomozme jí zadržovat vodu, snižme erozi.
Krajina slábne a my s ní. Tím, že pomůžeme jí, pomůžeme sobě. Vraťme jí úrodnost a rozmanitost, pomozme jí zadržovat vodu, snižme erozi.
Takhle to dál nejde
Stav české krajiny a půdy je zneklidňující. Schopnost půdy zadržet vodu je poloviční[1], biodiverzita trvale klesá[2], erozí je ohrožena většina půdy[3] a 40 procent sledovaných podzemních vrtů vykazuje nepřípustné množství uměle vyrobených pesticidů ve vodě.[4]
V čem je problém
Zemědělství se u nás netěší velké společenské prestiži. Svůj díl na tom nese komunistická kolektivizace, scelování pozemků, nedobrovolné přesuny obyvatelstva, ale i intenzivní používání syntetických hnojiv a pesticidů. To vše dohromady vykořenilo český venkov, kontaminovalo vodu, ponechalo krajinu, která není schopna plnit tradiční funkce.
Zpřetrhané rodinné vazby mezi obyvateli venkova a zemědělstvím, nevhodně provedená privatizace a transformace JZD po roce 1989 umožnila vznik velkých podniků, hospodařících především na pronajaté půdě, tedy bez přímého ekonomického zájmu na dlouhodobém zvyšování její úrodnosti, resp. plnění dalších mimoprodukčních funkcí (zadržování vody, podpora biodiverzity, snižování eroze a prašnosti, posilování krajinného rázu atp.). Ekologické farmy u nás hospodaří pouze na 15 procentech půdy[7], rodinné farmy pak na cca třetině zemědělské půdy.
Evropské, ale i české zemědělství je schopné vyprodukovat kvalitní, zdravé a klimaticky neutrální potraviny[30] v dostatečném množství[9], aniž by si při tom vybíralo daň v krajině, kterou nakonec opět platíme my všichni. Vyžaduje to udržitelné nastavení dotačních podmínek zemědělské politiky.
Dotační podmínky by měly zajistit dlouhodobou jistotu v hospodaření farmářů, a to i menších, do 200 ha, konkurenceschopnost naší produkce v evropském kontextu, výrazné snížení eroze půdy a naopak zvyšování její úrodnosti a retenční schopnosti. Měly by výrazně omezit kontaminaci vod povrchových a podzemních.
Naše vize
Naše půda bude zdravá, plná života, schopná zadržovat vodu a produkovat dostatek kvalitních a zdravých potravin díky zemědělcům, kteří na ní ekologicky hospodaří. Krajina jako celek nás bude chránit před dopady klimatických změn a ne se na nich podílet.
Jak to chceme udělat?
- Prosadíme užší spolupráci mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí – spolutvorbu podmínek zemědělské dotační politiky, plán revitalizace krajiny a adaptačních opatření na změnu klimatu.
- Provedeme digitalizaci a sjednocení podkladů správy a údržby krajiny do veřejného portálu.
- Základní zemědělské dotace podmíníme setím meziplodin pro krmné účely i zelené hnojení, které omezí erozi půdy a zvýší zádrž vody v krajině.
Zajistíme, aby opatření Společné zemědělské politiky[11] skutečně podporovala:
- adaptaci na klimatickou změnu a biodiverzitu (vč. více ohrožených cílových druhů)[12],
- krajinotvorbu (např. agrolesnictví)[13],
- neproduktivní prvky (krajinné pásy, úhory, biopásy) na min. desetině zemědělské půdy,
- dobrý životní stav zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby (pastva).
Dále chceme aby:
- ekoplatby cílily hlavně na provedená opatření, nikoliv plošně,
- do roku 2030 hospodařili ekologičtí zemědělci alespoň na čtvrtině zemědělské půdy s důrazem na ornou půdu,
- byly zachovány travní porosty a ponechávaly se nesečené biopásy pro hmyz,
- se vhodnou směsí zatravnila orná půda podél vodních toků a erozně nejvíce ohrožené půdy.
Dále prosadíme:
- snížení maximální výměry dílu půdního bloku[28],
- přijetí funkční protierozní vyhlášky[29],
- zatraktivnění tvorby ekologicky významných prvků zemědělci a realizace trvalých protierozních pásů,
- vyšší rozsah veřejně prospěšné krajinné infrastruktury v komplexních pozemkových úpravách,
- šetrné způsoby agrotechniky,
- využití melioračních systémů k zadržení vody v krajině a zvýšení spodní vody,
- výstavbu tůní, mokřadů (zejm. před meliorační výustí),
- spravedlivou podporu výzkumu v zemědělství, mj. s cílem snížit hnojení o 20 procent, používání pesticidů a ztráty živin o 50 procent do roku 2030,
- odejmutí přímých plateb na energetické plodiny pro bioplynové stanice.
Kolik na to chceme času?
První výsledky očekáváme do 2 let, celý proces může být dokončen do roku 2030.
Pro koho to chceme hlavně
Pro rozvoj obcí a měst
Obce a kraje ušetří peníze za řešení následků eroze, sucha a povodní. Rozmanitá krajina s vyšší biodiverzitou zvýší kvalitu života v obci.
Pro nás pro všechny
Zdravá krajina poskytne lidem kvalitnější potraviny a vodu, pozitivní smyslové zážitky a příjemné klima pro práci, sport nebo rekreaci.
Pro veřejné finance
Snížení eroze, zvýšení retence vody v krajině, posílení biologické rozmanitosti, obnova krajinného rázu – to vše veřejné finance ušetří.[5]
Pro hospodáře
Pro vlastníky pozemků i obydlí v záplavových a rizikových oblastech
Odpovědná správa krajiny zastaví degradaci a snižování úrodnosti půdy. Krajina zadržující vodu a přírodní říční nivy sníží rizika povodní.
Co pro to už děláme
- Podali jsme pozměňovací návrhy, které míří k zajištění odolné krajiny.[14] Všechny cílí na snížení eroze, zvýšení retence vody v krajině, posílení biologické rozmanitosti a obnovy krajinného rázu.
- Podali jsme pozměňovací návrh[14], jehož cílem je najít jasnou hranici mezi nutnou údržbou smysluplných vodohospodářských staveb a naopak nesmyslném lpění na „údržbě“ v minulosti drasticky regulovaných koryt, které se v mezičase stihly pomocí přírodních procesů samy a zadarmo revitalizovat a začaly opět plnit v krajině svou funkci.
- Podávali jsme interpelace proti zásahům do krajiny, které jdou opačným směrem než přirozené přírodní procesy, například vysoušení mokřadů, narovnávání koryt řek atd.
- Navrhli jsme posílení rozpočtu na pozemkové úpravy.[15]
- Tam, kde máme ve vedení radnic Piráty, jsme s navrhovanými opatřeními začali na městských pozemcích. Propachtovali jsme je pro ekologické hospodaření a agrolesnictví, sázíme sady, aleje, obnovujeme mokřady, meze a remízky a polní cesty, nepoužíváme chemické prostředky (např. v MČ Praha 12, hlavním městě Praze, příprava probíhá v Táboře).[16] Pro tyto aktivity chystáme manuál dobré praxe pro pirátské zastupitele; viz Česko inspirativní.[17]
- Svolali jsme mimořádnou schůzi PS k tématu sucha a jeho řešení.[18]
- Organizujeme víceletý projekt 1000 a jedna cesta pro krajinu.[19]
- Řídíme se heslem „od vidlí na vidličku“.[20]
- Společně s Nadací partnerství spolupracujeme na generátoru vzorové pachtovní smlouvy.
- Jsme součástí pracovních skupin Asociace soukromých zemědělců.
Na co se nás často ptáte
Jaké jsou náklady na posílení odolnosti krajiny?
Zásadní podíl nákladů chceme financovat z prostředků Společné zemědělské politiky EU, které činí 37 miliard korun ročně a které jsou v našich podmínkách doposud využívány neefektivně, jen minimálně působí na zvyšování úrodnosti půdy, na snížení eroze a snížení odtoku živin z půdy.[21] Mezi důsledky necitlivého hospodaření patří už jen poloviční schopnost půdy zadržet vodu[1], trvalé klesání rozmanitosti téměř všech řádů organismů[2], u většiny půdy ohrožení erozí[3] a 40 procent sledovaných podzemních vrtů vykazujících nepřípustné množství uměle vyrobených pesticidů ve vodě.[4]
Zbývající finance na podpůrné programy budou využity z příjmů, které státu plynou z emisních povolenek (ročně 15–20 miliard korun)[22] a navráceny skrze národní programy obnovy krajiny[23] a posilování lidských kapacit ve využívání těchto zdrojů. Resortu životního prostředí z tohoto balíku momentálně zůstává méně než 15 procent. Výhled současné vlády pro další roky[24] jde dokonce k jednotkám procent, což považujeme za tunelování resortu a české krajiny.
Už dnes bychom tedy na opatření na posílení naší krajiny mohli vynaložit až 50 miliard ročně bez nutnosti půjček. Od této částky se odrazíme, ale samozřejmě platí, že čím více financí, tím odolnější krajina.
Proč je potřeba řešit erozi?
Eroze snižuje úrodnost půdy, zvyšuje rizika bleskových záplav, přispívá k zanášení vodních nádrží a splachu umělých hnojiv a pesticidů do povrchových vod – potoků, řek a rybníků. Protierozní opatření mají nežádoucím důsledkům zvětrávání a znehodnocování půdy zabránit. Erozí je ohrožena většina naší orné půdy![3]
V současné době je v meziresortním řízení protierozní vyhláška, ovšem s nedostatky. Podáváme zásadní připomínky skrze kraje[29] a navrhujeme následující:
- Důslednější předcházení erozi. Současný návrh se týká jen tzv. opakované erozní události. Určité pole tak musí být smyto opakovaně, aby se vůbec do systému protierozní ochrany dostalo. Tento systém hodnocení a náprav je podle nás značně dlouhodobý a není preventivní.
- Limit přípustné ztráty půdy 9 tun/hektar/rok s postupným snižováním až na 5 tun/hektar/rok do roku 2030.
- Přidání větrné eroze. Návrh se zaobírá jen vodní erozí, neřeší erozi větrnou, která je v České republice čím dál tím větším problémem a která ohrožuje 25 procent polí.
- Ochrana veškeré zemědělské půdy. Současný návrh se týká jen orné půdy. Zákon č. 334/1992 Sb. však hovoří o veškeré zemědělské půdě, takže hodnocení erozního ohrožení by mělo spadat i na další kategorie zemědělské půdy, trvalé kultury (chmelnice, vinice apod.).
Proč je potřeba zvýšit retenci vody v krajině?
Když má půda vysokou schopnost zadržovat vodu, při silných či vytrvalých deštích přichází povodně později a mají mírnější maximální průtoky, než když je půda vyprahlá a neschopná vodu zadržet. Schopnost zadržet vodu v půdě podporují opatření na zvyšování organické hmoty v půdě, opatření proti zhutňování půd, technické úpravy meliorací (10letá udržitelnost) a výstavbu tůní, mokřadů (zejména před meliorační výustí; 20letá udržitelnost), které zvyšují hladinu spodní vody. Půda, která zadržuje vodu, v létě ochlazuje své okolí tím, jak se voda z ní odpařuje. Rostliny s dostatkem vody jsou odolnější vůči nárazovým obdobím bez srážek. Dostatek vody v krajině je levnější a šetrnější řešení než stavby přehrad pro zavlažování.[6]
Proč máme posilovat biologickou rozmanitost?
Příroda je složitý provázaný systém, ve kterém má každý druh svou nezastupitelnou funkci. Vymíráním druhů se celý systém může zhroutit. Třeba bez včel se lidstvo moc nenají.[26] (Podrobněji viz bod Živější příroda).[27] Základním prostředkem, podporujícím biodiverzitu v krajině, je cílené vytváření ploch pro přírodu, pro postupnou sukcesi rostlinných a živočišných druhů. Nově vytvářený prostor pro přírodní stanoviště musí vycházet z přírodních podmínek dané krajiny a musí mít vhodné návaznosti (územní systém ekologické stability krajiny, protierozní opatření, vhodně navržená společná zařízení v pozemkových úpravách, trvalá protierozní zemědělská opatření, vhodně projektované polní cesty, ochranu vodních toků a zvodnělých oblastí, ochranu oblastí Natura 2000 a ptačích oblastí atd.).
Co myslíte vyšším rozsahem veřejně prospěšné infrastruktury v komplexních pozemkových úpravách?
Tímto termínem chápeme zejména aleje, poldery, výsadby stromů a keřů, pásy podél vodních toků a další podobná opatření pro posílení resilience krajiny (20letá udržitelnost).
Proč má stát podporovat obnovu a tvorbu krajiny?
Podpora obnovy a tvorby krajiny s sebou přináší pozitivní vlivy na důležité složky životního prostředí, zejména na půdu. Jen živá půda zadrží vodu a vyprodukuje pro nás zdravé potraviny. V této souvislosti je potřeba podporovat i zemědělství a lesnictví, které bude zaměřeno na úrodnost půdy. Toho se dá docílit zejména organickým hnojením, zabráněním smyvu půdy, zadržením vody v půdě, lesích, krajině, nebo omezením používání chemických prostředků.
Jakým způsobem by měl stát podporovat obnovu a tvorbu krajiny?
Stát by měl podpořit každého, kdo zvyšuje úrodnost půdy. Výrazněji by měl podpořit také mladé a začínající farmáře, malé a střední farmy, zejména rodinné, producenty a zpracovatele domácího ovoce a zeleniny, ekologické zemědělce, obce a všechny vlastníky, kteří využijí své pozemky na obnovu cest, trvalé protierozní pásy, biokoridory, výsadby stromů, stavbu tůní a rybníků. Je zapotřebí otevřeně a úzce spolupracovat a podporovat všechny skupiny, jejichž zájmy nepovedou k nešetrným zásahům do krajiny a přírody.
Jaký je váš postoj k betonování koryt řek a výstavbě nových přehrad?
Považujeme za nezbytné řešit problematiku vody v krajině měkkými opatřeními zpomalující odtok a zvyšující celkovou retenci vody. Tzn. ve stavbách typu kanál Dunaj–Odra–Labe, příp. velkých retenčních přehrad spatřujeme hrozbu, nikoliv řešení.
Proč podporujete, aby místo velkých lánů byla krajina členěná na menší políčka a prostupná pro pěší a cyklisty?
Pestrá krajina láká místní obyvatele ven a zvyšuje aktraktivitu venkova. Posilují se tím lokální vazby a snižuje se tlak na zvláště chráněná území, kde každoročně narůstá počet návštěvníků.
Jak zastavit neefektivní využívání energetických plodin v bioplynových stanicích, které nejsou provázány s živočišnou výrobou?
Energetické plodiny jsou v ČR pěstovány na 27 procentech orné půdy. Jedná se zejména o řepku a kukuřici.[25] Tato plocha zemědělské půdy tedy není využita pro produkci potravin ani kultivaci krajiny. Jde tedy spíše proto o téma společenské poptávky, zda si nadále přejeme z veřejných rozpočtů dotovat tento směr. Takto masivní využívání energetických plodin je způsobeno kombinací různých forem veřejné podpory, která vychyluje ekonomiku celého zemědělsko-potravinářského řetězce. Považujeme proto za férové podmínky narovnat.
Jakým způsobem si udržuje vaše koalice povědomí o tom, co se děje v celém zemědělsko-potravinářském sektoru?
Jsme součástí pracovních skupin v rámci Asociace soukromého zemědělství a také intenzivně komunikujeme s vedením a zástupci Zemědělského svazu ČR, Agrární komory ČR, Svazu Pro-Bio a dalšími stavovskými organizacemi.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Zemědělská krajina by mohla zadržet o 40 procent více vody. Dostupné zde.
[2]
Ministerstvo životního prostředí. Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025. 2016. Dostupné zde.
[3]
eAgri. Ochrana půdy a krajiny: Vodní eroze půdy. Dostupné zde.
[4]
Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Seminář Cena, kvalita a dostupnost pitné vody. 2020. Dostupné zde.
[5]
EISELTOVÁ, M. a kol. Ekosystémové služby půdy. Dostupné zde.
[6]
BATYSTA, M., Vopravil, J. Půdou proti suchu. Dostupné zde.
[7]
Česká technologická platforma proti suchu. Do roku 2030 bude 25 procent půdy v ekologickém zemědělství, rozhodla Evropská komise. 2020. Dostupné zde.
[8]
Evropská unie. Infografika – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a nástroj Next Generation EU. 2020. Dostupné zde.
[9]
MULLER, A. a kol. Strategies for feeding the world more sustainably with organic agriculture. 2017. Dostupné zde.
[10]
Ministerstvo zemědělství. Strategický plán podpory Společné zemědělské politiky na období 2021–2027 pro Českou republiku. 2020. Dostupné zde.
[11]
LEHEJČEK, J. Z pole na vidličku: Blízké výzvy pro evropské zemědělce a krajinu. 2020. Dostupné zde.
[12]
SZIF. M10 Agroenvironmentálně-klimatické opatření (AEKO). Dostupné zde.
[13]
Botanický ústav AV ČR. Agrolesnictví – šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny. Dostupné zde.
[14]
BALCAROVÁ, D. Písemné pozměňovací návrhy Dany Balcarové. Dostupné zde.
[15]
HOLOMČÍK, R. Pozměňovací návrh poslance Radka Holomčíka k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (ST 605). 2019. Dostupné zde.
[16]
TYLOVÁ, Eva. Změna hospodaření na zemědělských pozemcích – jde to. 2020. Dostupné zde.
[17]
Piráti. Česko inspirativní. 2020. Dostupné zde.
[18]
Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Pořad 51. schůze. 2020. Dostupné zde.
[19]
Starostové a nezávislí. Mapa obcí projektu 1000 a 1 cesta. 2019. Dostupné zde.
[20]
Starostové a nezávislí. Vinaře děsí potravinové kvóty, z vína by se stalo podpultové zboží. 2021. Dostupné zde.
[21]
PEKSA, M. V Česku se z dotací radují miliardáři. Může za to těchto 5 chyb. 2020. Dostupné zde.
[22]
Ministerstvo životního prostředí. Rozpočet MŽP. Dostupné zde.
[23]
Ministerstvo životního prostředí. Národní dotace MŽP. Dostupné zde.
[24]
[25]
Ministerstvo zemědělství. Strategický plán podpory Společné zemědělské politiky na období 2021–2027 pro Českou republiku, verze říjen 2020. str. 68. Dostupné zde.
[26]
Hygeia Analytics. „Intensive Agriculture“ is the Root Cause of Worldwide Declines in Insect Populations, New Global Analysis Shows. 2019. Dostupné zde.
[27]
Piráti, Starostové a nezávislí. Programový bod Živější příroda. 2021. Dostupné zde.
[28]
Novela zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu Verze k 11. 10. 2019 – výstup z pracovní skupiny „Voda/sucho“. Dostupné zde.
[29]
INDRA, J. Kraje požadují lepší ochranu půdy před erozí. 2021. Dostupné zde.
[30]
Potraviny, jejichž produkce se nepodílí na emisích skleníkových plynů víc než je nezbytně nutné a současně způsob jejich produkce nezhoršuje projevy změny klimatu (eroze, retence vody, znečištění podzemních vod atp.). Více k tomuto tématu zde.