CHCI VĚDĚT VÍCE

Vzkvétající regiony díky cestovnímu ruchu

Pár lokalit v obležení turistů – zbytek ČR jako by snad nebyl. Udržitelný cestovní ruch je šancí k rozvoji všech regionů. Využijme ji!

Takhle to dál nejde

Česko nevyužívá potenciál cestovního ruchu pro rozvoj regionů.[6] Zároveň řada populárních lokalit trpí přetížením, což má negativní dopady na přírodu, kulturní bohatství a život místních obyvatel.[4] Cestovnímu ruchu chybí jasná přehledná legislativa a společná koncepce.

V čem je problém

V cestovními ruchu pracuje každý 22. Čech a tvoří necelá 3 procenta ekonomiky.[1] Je založen na přírodním, historickém a kulturním bohatství naší země a tvořivosti lidí. Je lukrativním a perspektivním průmyslem a důležitou součástí ekonomiky naší země.

Cestovní ruch je často vnímán jako „běžný“ průmysl, který nebere ohled na trvalou udržitelnost či respektování kulturních tradic a kulturního bohatství. Nemá také nastavený efektivní systém regionálně propojeného destinačního managementu a chybí také jasný právní rámec pro podnikání v této oblasti nebo sdílenou ekonomiku. 

Dosavadní strategie se zaměřovala primárně na nejvíce exponovaná místa  a na turisty ze vzdálenějších zemí, kteří v ČR tráví méně času. Nebrala však ohled na návštěvníky z příhraničních regionů, kteří chtějí Česko zevrubně objevovat a vracet se.

Růstový potenciál odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvyšší[3] – může absorbovat nové pracovníky, například ty, kteří přijdou o zaměstnání v důsledku digitalizace a automatizace průmyslu.  Lze předpokládat, že v blízké budoucnosti se bude do oblasti služeb přesouvat velké množství zaměstnanců. 

Velkým problémem před příchodem koronavirové pandemie byl tzv. overtourism[4] v nejexponovanějších lokalitách, např. v Praze a Českém Krumlově. Je třeba hledat další možnosti, jak těmto destinacím ulevit a rozptýlit turisty i na méně navštěvovaná místa.

Rovněž je třeba přenastavit pravidla pro výjezdovou turistiku, aby respektovala jak směrnice EU, tak specifika našeho trhu. 

Naše vize

Udržitelný a ekonomicky přínosný cestovní ruch bude založený na domácím turismu a vazbách na blízké regiony. Zahraniční turisté budou v ČR  objevovat nové destinace. Cestovní ruch nabídne nové pracovní příležitosti v regionech. Turisté nebudou přítěží pro místní obyvatele.

Jak to chceme udělat?

  • Po vzoru např. Rakouska[5] předložíme moderní legislativní řešení, které kromě jasného nastavení odpovědnosti na jednotlivých úrovních stanoví pravidla podnikání pro průvodce, horskou službu apod. a zejména pro sdružování finančních prostředků, aby se tyto prostředky vracely zpět do rozvoje regionu, vzdělávání zaměstnanců apod.
  • Připravíme srozumitelnou marketingovou strategii, která bude cílit jak na zahraniční vícedenní turisty, především z okolních zemí a dalších zdrojových destinací, tak i na ty domácí. To pomůže  k rozptýlení návštěvnosti z exponovaných míst do dalších regionů a vytvoří nová pracovní místa.
  • Přeměníme propagační  agenturu CzechTourism na funkční, národní destinační společnost, fungující na bázi spolupráce veřejného, neziskového a soukromého sektoru, která bude stabilně pracovat na zvyšování hodnoty značky „Česko“ v zahraničí.
  • Prosadíme legislativu a pravidla pro sdílenou ekonomiku (Airbnb, sdílené dopravní prostředky) a  turistické atrakce ve veřejném prostoru (napříkad  šlapací pivní kola). To vše umožní místním samosprávám lépe regulovat návštěvnost a omezit negativní dopady spojené s turismem. 
  • Podpoříme vyšší míru digitalizace v oblasti cestovního ruchu tím, že zjednodušíme sběr dat a jejich analýzu zpřístupníme celému odvětví, protože data jsou důležitá pro plánování a nastavování destinačních strategií.
  • Podpoříme a dopracujeme systém, který se o české občany v zahraničí postará v případech politické nestability, živelných katastrof, teroristických hrozeb či epidemií.

Kolik na to chceme času?

  • První 4 roky na nastavení strategie a řešení důsledků pandemie.
  • Do 8 let chceme stihnout vyhodnocování výsledků našich opatření a jejich změny a ladění.
  • Za 15 let bychom měli  být v cílovém stavu – tj. mít zažitý legislativní rámec pro cestovní ruch, saturovaný domácí cestovní ruch a těsnou přeshraniční spolupráce se stálými klienty.

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Turismus přívětivý k přírodě a kulturnímu bohatství přinese příležitosti k cestování i nová pracovní místa a zlepší celkovou kvalitu života.

Pro veřejné finance

Během několika let posuneme cestovní ruch opět na předpandemickou úroveň, kdy tvořil 2,9 procent HDP.[1]

Pro živnostníky a podnikatele

Pro oblast cestovního ruchu vytvoříme motivující a stabilní podnikatelské prostředí.

Pro zaměstnance

Více než 370 tisíc zaměstnanců v cestovním ruchu v ČR[1] získá díky nové legislativě větší jistotu své práce.

Pro obyvatele turistických cílů

Nastavíme pravidla tak, aby rezidenty cestovní ruch co nejméně obtěžoval a aby z něj mohli profitovat.

Co pro to už děláme

  • Vyjednávali jsme s náměstkem a ministryní Ministerstva pro místní rozvoj o parametrech podpůrných programů během pandemie.[2]
  • Jako první jsme přišli s regulací sdíleného ubytování a taxislužby. Prosadili jsme nový zákon pro digitální taxislužbu, možnost samospráv evidovat byty na Airbnb, lepší podmínky pro nájemníky a možnost zvýšení turistického poplatku.[7]
  • Řešíme vylepšení a zjednodušení systému evidence turistů a karet hosta a zavedení elektronické evidence poplatku z pobytu. 
  • Po našich apelech se do plánu obnovy zařadily investice do digitalizace cestovního ruchu jako nástroje rozvoje regionů.
  • Apelovali jsme na vládu, aby řešila tristní situaci v lázeňství. Vládní poslanci bohužel naše návrhy na půdě Poslanecké sněmovny zamítli.

Na co se nás často ptáte

Proč je nutné mít nový zákon o cestovním ruchu?

Zákon o cestovním ruchu umožní koordinovanější postup a zpřehlední systém, vyjasní role a odpovědnosti institucí, které v ČR mají na starost nastavení pravidel pro oblast cestovního ruchu a propagaci ČR jako atraktivní turistické destinace. Cestovní ruch jako celek bude na centrální úrovni spadat pod jednu efektivně řízenou instituci. Dosud se např. zahraniční propagace řeší na více ministerstvech – pod Ministerstvo zahraničních věcí spadají Česká centra, pod Ministerstvo místního rozvoje zase zahraniční centra agentury Czech Tourism. Zahraniční propagace České republiky tak působí nesourodě.

Proč má smysl podporovat cestovní ruch?

Je prokázáno daty a výzkumy, že prostředky investované do cestovního ruchu se násobně vrací do rozpočtů státu, měst a obcí.[1]

Proč má smysl podporovat ty blízké trhy (např. Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, Maďarsko)?

Je důležité posilovat vazby na tzv. blízké trhy, protože turisté z těchto zemí se častěji vracejí a objevují další části naší země, tím tady také celkově zůstávají déle a utrácí více prostředků.

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Český statistický úřad. Satelitní účet cestovního ruchu. 26. 2. 2021 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[2]
JIRÁNEK, Martin. Skutek utek. Vláda nadále ignoruje cestovní ruch. Piráti chtějí podpořit strádající trh a poptávku skrz vouchery. 23. 7. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Ústav územního rozvoje. Potenciál cestovního ruchu v České republice. Duben 2010 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Idnes.cz. Turistů je už moc. Česká města a obce je dříve lákaly, teď se jich bojí. 26. 5. 2019 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[5]
STRÁNSKÁ, Tereza. Rakousko jako destinace mezinárodního cestovního ruchu (diplomová práce). 7. 12. 2018 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014–2020. 2013 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[7]
MICHÁLEK, Jakub, POLANSKÝ, Ondřej. Podíleli jsme se na nových pravidlech pro taxislužby. 16. 6. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.
[8]
MICHÁLEK, Jakub. Sněmovna po třech letech přistoupila na regulaci Airbnb, kterou Piráti iniciovali. 24. 4. 2020 [cit. 30. 4. 2021]. Dostupné zde.