Doprava nezávislá na fosilních palivech a s minimální energetickou náročnoční přispěje ke zdravějšímu životnímu prostředí.
Přestaňme lít beton, jak koho napadne. Infrastrukturu dopravy plánujme v logickém celku roky dopředu. Promyšleně, efektivně, bez průšvihů.
Rozpočet na stavby se licituje z roku na rok, absence dlouhodobé strategie vede k chybám v přípravě staveb. Staví se krátké, nespojité úseky, které podle analýzy nákladů a přínosů nepatří mezi priority. Kvalita infrastruktury jako funkčního celku je nízká.[1, 2]
150 úředníků Státního fondu dopravní infrastruktury funguje jako prostý přerozdělovač na peníze[3], neplní svou roli záruky předvídatelného a stabilního plánování.
Za 20 let vzrostl objem českého exportu k celkovému HDP z 27 na 67 procent[4] – svoji polohu uprostřed Evropy chceme zhodnocovat, ne kvůli ní jako pasivní pozorovatel tranzitních koridorů trpět.[5]
Problém v dopravě u nás není generování formálně správných teoretických koncepcí a strategií[6] na úrovni Ministerstva dopravy. Problém je ve vlastní realizaci nepružnými, personálně podvybavenými a prolobbovanými organizacemi s nahodile sestaveným rozpočtem při každoročním „porcování medvěda“.[7]
Problém je také v chybném stanovení priorit napříč jednotlivými druhy dopravy a pro jednotlivé stavby též v nekvalitní přípravě – nedostatečném posouzení variant, „salámová metoda“, rozpor územně plánovacích dokumentací s koncepcemi, strategiemi a závazky (např. Green Deal, Strategický rámec atd.) a špatnou komunikací s (dotčenou) veřejností.
Shrnutí kritických bodů je v odkazu.[8]
Co tedy žádáme? Stanovení investičních priorit s ohledem na využitelnost staveb, jejich přínosy a soulad se strategickými dokumenty a závazky ČR.
Dlouhodobý plán by měl vycházet z investičních priorit stanovených na základě potřebnosti, přínosů a souladu záměrů se strategickými dokumenty a závazky.
Pro udržitelnou městskou mobilitu je důležité zejména:[9]
1. předcházení potřebám po mobilitě,
2. podpora využívání alternativních způsobů dopravy,
3. snižování negativních vlivů jednotlivých druhů dopravy ve městě na veřejné zdraví, jakož i globální změny,
4. humanizace uličního prostoru tak, aby se ulice staly multifunkčním prostorem a nikoliv jen jednoúčelovou kapacitní dopravní a parkovací infrastrukturou.
Infrastrukturu budeme stavět podle dlouhodobého plánu s širokou politickou podporou, zákonem zajištěným a předvídatelným financováním. Výstavba bude probíhat podle plnohodnotného liniového zákona. Každý, od občana přes dodavatele až po dopravce, bude vědět, kdy a co se postaví.
2 roky na přípravu plánu a nového procesního modelu
2 roky na pilotní provoz a vyhodnocení
Pro nás pro všechny
Veřejnou dopravu učiníme dostupnější, kvalitnější a rychlejší.
Pro zaměstnance
Lepší dopravní dostupnost veřejnou dopravou zvýší mobilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost.
Pro živnostníky a podnikatele
Zaměstnavatelé budou mít snazší přístup ke kvalifikovaným lidem. Živnostníci zase najdou více zakázek v rostoucím segmentu služeb.
Pro lidi ve finanční tísni
Přibudou pracovní příležitosti. Doprava bude ekonomicky dostupná..
Pro veřejné finance
Předvídatelnost výstavby povede k zprůhlednění rozhodovacích procesů, zapojení více subjektů a nižším nákladům z veřejných rozpočtů.
Doprava nezávislá na fosilních palivech a s minimální energetickou náročnoční přispěje ke zdravějšímu životnímu prostředí.
Je zapotřebí stanovit priority napříč jednotlivými druhy dopravy i pro jednotlivé stavby v souladu s cíli Dopravní politiky a dalšími strategickými dokumenty a závazky. Pro stavby je důležité doložit skutečnou potřebnost, nákladovou efektivitu (CBA) a také prověřit alternativy (více variant trasování a technického řešení, využití stávajících komunikacích či posílení jiných druhů dopravy, např. železnice, které řeší stejné dopravní relace).