Ilegální konopí stojí miliony na represi a miliardy tam, kde by šlo zdanit. Je přístupnější mladistvým a nedostupné pro léčbu. Zvažme to!
Vyvážená politika v návykovém chování
Řešením návykového chování je politika založená na snižování rizik, pomoci a rozumné regulaci.
Řešením návykového chování je politika založená na snižování rizik, pomoci a rozumné regulaci.
Takhle to dál nejde
Současná politika v oblasti návykového chování je zaměřena na represi. ČR navíc vykazuje naprosto nedostatečnou podporu fungování a rozvoje souvisejících služeb, což neumožňuje efektivní prevenci ani snižování rizik v oblasti návykového chování.[26]
V čem je problém
Současné zákony v oblasti psychoaktivních látek omezují možnosti systematického snižování rizik a jejich využití v terapii. Zákon o návykových látkách[1] například neumožňuje nakládání s těmito látkami v kontextu pomáhajících služeb. To brání rozvoji důležitých služeb v oblasti snižování rizik i prevence (např. aplikační místnosti či testování substancí).[21, 22] Dochází k nemístné kriminalizaci rekreačních uživatelů (nebo dokonce odborníků v oblasti) a tresty neodpovídají společenské závažnosti provinění.[18]
Ilegalita psychoaktivních látek navíc neomezuje jejich užívání[27], pouze odhání uživatele na černý trh, kde jsou vystaveni rizikům toxických a nebezpečných příměsí.[19] Dalším nežádoucím efektem ilegality psychoaktivních látek je obcházení legislativy výrobou nebezpečnějších, avšak legálních derivátů, jejichž užívání může mít tragické důsledky.[20]
Kvalitní služby zaměřené na snižování negativních dopadů rizikového návykového chování z dlouhodobého hlediska nejen zlepšují situaci jednotlivců i komunity, ale šetří i státní kasu, protože výdaje na zdravotní péči poskytovanou dotčeným osobám mnohonásobně převyšují výdaje např. na snižování rizik (harm reduction – HR) či zdravotnický materiál preventivně poskytovaný zdarma.[2]
Služby v oblasti prevence a léčby závislostí jsou u nás dlouhodobě podfinancované, což způsobuje, že ne všichni občané mají přístup k péči, kterou by potřebovali, a je obtížné zavádět nové metody práce, které jsou vhodné pro tyto cílové skupiny, přičemž v řadě jiných zemí úspěšně fungují.[21, 22]
Naše vize
Zaměření na prevenci a snižování rizik v politice závislostí povede ke snížení negativních dopadů na společnost i jednotlivce.
Jak to chceme udělat?
- Téma závislostí uchopíme komplexně, zaměříme se nejen na nelegální návykové látky, ale také alkohol, tabák, léky, hazardní hraní a další nelátkové závislosti.[5]
- Prosadíme multioborové zaměření služeb a systémová řešení, protože problematika návykového chování není doménou jednoho oboru, ale zahrnuje sociální, zdravotní, právní a mnohá další hlediska.[4]
- Podpoříme zavádění služeb, které u nás zatím neexistují, nebo jsou výjimkou, ale v zahraničí se osvědčily – například kontaktní centra pro uživatele alkoholu, aplikační místnosti, konopné kluby nebo substituční programy pro uživatele stimulačních látek.[7]
- Budeme podporovat participativní a komunitně zaměřené aktivity při realizaci služeb. Cílové skupiny a jejich okolí se tak stanou součástí řešení, nikoliv problému.[6]
- Zajistíme dostatečné financování systému služeb v oblasti závislostí, větší pokrytí a dostupnost služeb ve všech krajích s ohledem na regionální potřeby.[3] V souladu s obecným přístupem víceletého financování veřejných služeb pak zajistíme dlouhodobé financování, což organizacím, které služby poskytují, zaručí stabilitu a umožní strategické plánování a další rozvoj.
- Upravíme daňové zákony i úroveň striktnosti regulace podle reálné společenské nebezpečnosti látek.[23]
- Budeme koordinovat účinná protikorupční opatření pro omezení negativního vlivu např. tabákové lobby.[24, 25]
- Zřídíme pozici vládního zmocněnce pro problematiku návykového chování a Národní agenturu pro prevenci závislostí, aby bylo zajištěno systémové a prioritní předcházení vzniku rizikového návykového chování, jak v oblasti psychoaktivních substancí, tak nelátkových závislostí.
Kolik na to chceme času?
V následujících 4 letech lze vykonat spoustu dílčích systémových úkonů, které položí základ pro další zlepšení. Ve své celistvosti je to záležitost na desítky let.
Pro koho to chceme hlavně
Pro mladé
Díky racionální regulaci, snižování rizik a prevenci bude snížen výskyt rizikového užívání mezi mladými.
Pro rodiny s dětmi
Podpora prevence umožní předcházet vzniku rizikového chování a pomůže budovat zdravý přístup k volnému času i fungování ve společnosti.
Pro lidi ve zralém věku
Díky regulovanému trhu budou občané chráněni před důsledky existence černého trhu a budou pro ně přístupnější preventivní služby.
Pro nás pro všechny
Rizikovým návykovým chováním jsou ohroženy až 3 miliony lidí. Změna politiky a služeb přispěje k lepší kvalitě života a bezpečí občanů[8].
Co pro to už děláme
- Aktivně spolupracujeme se zástupci společností věnujících se prevenci a snižování rizik (harm reduction – HR) , ve spolupráci s nimi jsme uspořádali vícero seminářů a webinářů k těmto tématům.[9, 10]
- Ve spolupráci s odborníky jsme vypracovali materiály popisující racionální přístup k problematice závislostí[11] a také shrnující metody racionálního přístupu k prevenci návykového chování na krajské a komunální úrovni.[12]
- Vytvořili jsme materiál shrnující důvody problematičnosti protidrogového projektu Revolution train.[13]
- Podali jsme pozměňovací návrh ohledně samopěstování konopí a nakládání s výsledným produktem, který by v případě prosazení díky dekriminalizaci určitých podob nakládání s konopím znamenal jednoznačné rozšíření rámce efektivní HR a prevence ve vztahu k rizikovému užívání konopí.[14]
- Interpelovali jsme relevantní autority v případech zjevně chybného přístupu k otázkám HR a prevence, jako je podpora projektu Revolution train, plošné policejní zátahy na rekreační akce, nedostatečná podpora primární prevence a nedostupnost konopí pro léčebné použití.[15]
Na co se nás často ptáte
Kolik to bude stát?
Návrh rozpočtu na politiku prevence léčby závislostí je zde a oproti současnému deficitnímu stavu by se jednalo o navýšení rozpočtu o zhruba jednu třetinu. Návrh pracuje s kvalifikovanými odhady ročních nákladů na potřebnou síť péče v České republice. Návrh sítě péče je potřeba koordinovat se samosprávami a s dalšími klíčovými poskytovateli informací, nezbytné je také realizovat průzkumy potřebnosti jednotlivých služeb ve všech regionech, aby síť nebyla stavěna bez znalosti místních specifik. Pro účely návrhu však pracujeme provizorně s kvalifikovanými odhady potřebnosti služeb sítě péče. Rozběhnutí registračního systému pod národní agenturou bude navíc vyžadovat počáteční investici cca 100 milionů korun, přičemž následný provoz agentury i systému by se měl pohybovat kolem 30 milionů korun ročně.
Služby v oblasti prevence a léčby závislostí jsou dlouhodobě podfinancované, ale náklady na jejich provoz jsou pouze nepatrným zlomkem toho, kolik společenských nákladů se na problematiku užívání legálních i nelegálních látek nebo hazardní hraní váže. Podpora těchto služeb výrazně snižuje společenské náklady a naopak šetří veřejné finance.[17]
Proč máme z našich daní podporovat uživatele drog?
Problematika závislostí se dotýká celé společnosti. V určitém období života se s ní může setkat kdokoliv z nás, ať už se jedná o závislost na kávě, alkoholu, hazardním hraní či třeba sociálních sítích. Podpora služeb, které se tímto tématem zabývají, je prospěšná pro všechny. Preventivní programy totiž umí předcházet rizikovému chování. Pomáhají těm, kteří se se závislostmi potýkají, jejich rodinám a blízkým. Chrání společnost před infekčními chorobami i negativními sociálními dopady.[16]
Nepovede méně represivní přístup k drogové problematice k navýšení počtu uživatelů návykových látek mezi mladistvými?
Naopak, díky kombinaci odstupňované regulace dle společenské škodlivosti a implementaci skutečně efektivních služeb nabízejících prevenci a snižování rizik dojde k účinnější ochraně dětí a mladistvých před vznikem rizikového návykového chování.[28, 29]
Proč vládní zmocněnec? Nestačí národní koordinátor?
Zmocněnec má vstup na jednání vlády, může být automaticky tzv. připomínkovým místem – to je extrémně důležité. Tj. všechny zákony, které se týkají závislostní politiky (od daní, přes novely zákonů až po trestně právní úpravy), stejně jako podzákonné normy, půjdou přes zmocněnce. Zmocněnec je dále ideálně jmenovaná politická pozice, ne úřednická. Ředitel odboru/úředník by nebyl výkonným místopředsedou Rady vlády a národním koordinátorem a měl by být naopak, tak jako v některých jiných zemích, garancí kontinuity úkolů i poté, kdy končí vláda a přichází další. Zmocněnec je jmenován vládou, ne premiérem, a tím má přístup služebně k ministrům vlády.
Co přinese existence Národní agentury oproti současnému stavu?
1. Vytvoření samostatné kapitoly státního rozpočtu (z obdobných důvodů byla zřízena například agentura rozvojové pomoci MZV).
2. Financování základní stabilní sítě péče prostřednictvím víceletého grantového přidělování prostředků.
3. Sjednocení agendy a financí napříč státní správou.
4. Možnost samostatného získávání vlastních prostředků, včetně soukromých zdrojů a darů (podobně jako se o tom uvažuje u sportovní agentury).
5. Usazení tématu legislativně.
6. Agentura má v ideálním případě samostatný mandát vytvářet vlastní pravidla metodického řízení přípravy krajských/samosprávných strategií, podobně jako National Treatment Agency UK – hlavně na začátku vzniku.
7. Agentura je nejlepším řešením, pokud vnímáme závislostní politiku jako významné společenské téma.
8. Agentura bude nejprve stabilizovat pomáhající služby, ale bude mít v gesci také agendu látkových i nelátkových závislostí (legální i ilegální substance) a novou meziresortní agendu (konopnou regulací počínaje).
9. Součástí agentury může být i regulační úřad, který by reguloval dostupnost některých povolených látek v budoucnu a spolupodílel by se i na regulaci hazardu.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
Zákon o návykových látkách [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[2]
[3]
HANZLÍK, Kryštof. Analýza systémů zajištění dostupnosti adiktologických služeb v České republice. Úřad vlády České republiky, Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. 2018. ISBN: 978-80-7440-227-2.
[4]
WILSON, David P. et al. The cost-effectivenes of harm reduction. International Journal of Drug Policy (26), 5–11. 2014 [cit. 1. 12. 2020]. Dostupné zde.
[5]
Centrum adiktologie 1. LF UK. Dobrá praxe v harm reduction. Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. 2010. ISBN 978-80-86620-25-1.
[6]
HABIBI, Zahra et al. Effectiveness of Harm Reduction Program on Addicts’ Attitudes. Procedia – Social and Behavioral Sciences 30, 1545–1548. 2011 [cit. 1. 12. 2020]. Dostupné zde.
[7]
KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti 1, 2. Úřad vlády České republiky, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. 2003. ISBN 80-86734-05-6.
[8]
UNODC. Mezinárodní standardy prevence užívání drog. Úřad vlády České republiky. 2014. ISBN 978-80-7440-097-1.
[9]
Piráti. Kulatý stůl: Samopěstování konopí v době pokoronavirové. 2020 [cit. 3. 12. 2020]. Dostupné zde.
[10]
Piratecon na téma komunální politiky v oblasti návykového chování pořádaný 2. 12. 2020, zatím nedostupný online.
[11]
Piráti. Materiál meziresortního týmu Pirátů k tématu prevence. 2020. Dostupné zde.
[12]
Piráti. Doporučení pro realizaci vhodných opatření na úrovni svazků územní samosprávy včetně návodů dobré praxe. 2020. Dostupné zde.
[13]
Piráti. Materiál meziresortního týmu Pirátů k tématu Revolution Train. 2020 [cit. 3. 12. 2020]. Dostupné zde.
[14]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 331 [cit. 3. 12. 2020]. Dostupné zde.
[15]
Interpelace poslance Tomáše Vymazala ve vztahu k problematice návykového chování. 2020 [cit. 3. 12. 2020]. Dostupné zde.
[16]
SCHULTE, Bernd et al. Přehled účinnosti intervencí protidrogové léčby v Evropě. Evropská komise, Úřad vlády České republiky. 2008. ISBN 978-80-7440-042-1
[17]
UNLU, Ali et al. Drug Decriminalization Policy – Literature Review: Models, Implementation and Outcomes. Finnish Institute for Health and Welfare. 2020. ISBN 978-952-343-504-9
[18]
NÁDOBA, Jiří. Část justice vede proti drogám svatou válku. Respekt 17/2020. [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[19]
Úřad vlády České republiky. Protidrogový koordinátor: Nebezpečná droga fentanyl není nová droga. Web Vlády ČR. 2011 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[20]
Česká televize. Soud v Ostravě řeší úmrtí po užití syntetické drogy. Web ČT. 2019 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[21]
EMCDDA. Best Practice: Reducing opioid deaths. Web EMCDDA. 2021 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[22]
EMCDDA. Best Practice: Nightlife, festivals and other recreational settings. Web EMCDDA. 2021 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[23]
Piráti. Stanovisko Pirátů k prevenci vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených. 2021 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[24]
[25]
Corporate Europe Observatory. Tobacco lobbyist to become European Commissioner? 2014 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[26]
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2019. Web drogy-info.cz. 2020 [cit. 9. 4. 2021]. Dostupné zde.
[27]
EMCDDA. Cannabis legislation in Europe (an overview). 2018 [cit. 14. 4. 2021]. Dostupné zde.
[28]
ZUCKERMANN, A. M., BATTISTA, K. V., BÉLANGER, R. E., HADDAD, S., BUTLER, A., COSTELLO, M. J., LEATHERDALE, S. T. Trends in youth cannabis use across cannabis legalization: Data from the COMPASS prospective cohort study. Preventive Medicine Reports, 22, 101351. 2021. Dostupné zde.
[29]
STOCKINGS, E., HALL, W. D., LYNSKEY, M., MORLEY, K. I., REAVLEY, N., STRANG, J., PATTON, G., DEGENHARDT, L. Prevention, early intervention, harm reduction, and treatment of substance use in young people. The Lancet Psychiatry, 3(3), 280–296. 2016. Dostupné zde.