Jedná se o reformy na úrovni EU, které nebudou mít přímý dopad do výdajů státního rozpočtu ČR. Reformy s dopady do příjmové i výdajové stránky budou mít na rozpočet EU neutrální dopad.

Příjmy z digitální daně a daně z plastu pomohou splácet závazky vzniklé fondem na obnovu ekonomiky v Evropě po epidemii covid-19 v hodnotě 750 miliard eur (cca 20 bilionů korun). Evropská daň z nerecyklovaného plastu platí od začátku tohoto roku. Členské státy odvádějí do evropského rozpočtu 80 centů (cca 21 korun) za každý kilogram nerecyklovaných plastů. Podle odhadu zaplatí Česká republika 2 miliardy korun ročně. Celkem by tato daň mohla přinést do evropského rozpočtu dodatečných sedm miliard eur (cca 187 miliard korun) ročně.^[16]

Evropská komise plánovala zveřejnit návrh evropské digitální daně v létě tohoto roku, nicméně prozatím jej odložila kvůli vývoji jednání G20 a OECD o globální firemní dani ve výši 15 procent. Podle původních propočtů a návrhu Komise by mohla digitální daň přinést do unijního rozpočtu okolo 1,3 miliardy eur (cca 33 miliard korun) za rok. Konečná podoba daně bude záviset na výsledku dalších jednání.^[16]

Považujeme za logické, aby Evropská unie pomáhala proti daňovým únikům a neférovému zdanění obecně. Typickým příkladem nutnosti jednat je situace ohledně digitálních gigantů typu Google. Jakkoli dodává podobné služby, platí z nich Google v Česku 30krát menší daň než jeho místní konkurent Seznam.

Pokud jde o Fond obnovy, považujeme za český národní zájem udržet Evropskou ekonomiku v chodu. Dle odhadu OECD hrozí v tomto roce propad ve výši 8 procent HDP. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika je silně orientovaná na vývoz do ostatních evropských zemí, vyvolal by jeho propad masivní nezaměstnanost i u nás.

Evropská komise je jediná z institucí Evropské unie, která má právo navrhovat zákony. Podporujeme rozšíření této pravomoci i na Evropský parlament, jediný orgán přímo volený evropskými občany. Do konce června 2022 bude probíhat Konference o budoucnosti Evropy, která má za cíl navrhnout reformy fungování EU a jejích institucí. V rámci této debaty se bude diskutovat systém, jak by měla legislativa na úrovni Evropského parlamentu vznikat.

Češi vnímají volby do Evropského parlamentu jako volby druhého řádu, tedy takové, kde jde opět o národní problémy, ale s mnohem menší důležitostí než při volbách do Poslanecké sněmovny. Za to může zejména politická kultura a komunikace na téma Evropy v České republice.

Evropská unie se potýká s demokratickým deficitem, který je prezentován výrazem „nikým nevolení úředníci v Bruselu“. Na formování evropské legislativy se podílí Rada EU (v níž zasedají členové národních vlád, které vzešly z voleb) a Evropský parlament (od roku 1979 volen přímo evropskými občany). Ačkoliv je EP jediná přímo volená instituce, stále například nemá pravomoc navrhovat legislativu, tak jak mají poslanci v národních parlamentech. To snižuje kredibilitu EP.

Země jako Litva nebo Rumunsko měly v roce 2019 volební účast vyšší než Francie – přes 50 procent.

Data o volební účasti v jednotlivých zemích a letech lze najít zde vč. odkazů na původní zdroje.

(Data volební účasti v ČR – 2004: 28 %, 2009: 28 %, 2014: 18 %, 2019: 29 % – druhá nejnižší po Slovensku, to mělo 23 %.)

Evropa musí posílit spolupráci v oblasti zdravotnictví a boje se zdravotními riziky – např. prostřednictvím sdílení lékařských kapacit, soběstačnosti v produkci zdravotnického materiálu, koordinace postupů, včetně omezení cestování z třetích zemí apod.

Evropská unie se musí stát silným globálním ekonomickým i politickým aktérem. Musí být vnitřně integrovaná, schopná účinně reagovat na veškeré výzvy dnešního světa, vč. těch klimatických, zdravotních či spojených s digitální transformací, a prosazovat zájmy svých občanů dovnitř i navenek.

Všichni občané Evropské unie by měli mít možnost čerpat její výhody bez rozdílu. Evropská integrace by tudíž měla postupovat vyváženě a pro všechny by měla platit stejná pravidla s minimem výjimek. Například základní čtyři svobody – pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu – považujeme za nedělitelné. Pokud by ovšem došlo k rozdělení EU do více „rychlostních pruhů“, chceme zůstat v tom nejrychlejším, tedy v jádru EU.

Rozhodování na úrovni EU probíhá podle několika procesů. Nejčastěji se jedná o proces spolurozhodování, kdy spolu Evropský parlament a Rada EU rozhodují a upravují návrh Evropské komise. Existují však další procedury, ve kterých je role Evropského parlamentu limitována. Evropský parlament je jediná instituce EU, která je přímo volená jejími občany, a proto podporujeme jeho větší zapojení ve všech možných oblastech fungování EU. Kromě spolurozhodování existuje například procedura, kdy má Parlament pravomoc hlasovat pouze pro nebo proti, ale nemá možnost návrh legislativy modifikovat. Jedná se například o přijímání víceletého finančního rámce Evropské unie (rozpočet EU), proces odchodu země z Evropské unie, proces schvalování některých mezinárodních smluv a podobně. V některých oblastech je role EP ještě více oslabena, například některé otázky spojené s politikou zaměstnanosti.

Podporujeme prohloubení evropské spolupráce v oblasti obrany, jako je např. projekt PESCO. Podrobnější stanovisko k obraně EU a NATO máme zde.

Tématem se podrobně zabýváme v bodu Migrace.

Evropská unie pracuje na regulaci internetových platforem a umělé inteligence a naši europoslanci se na tom podílejí. Věříme, že je potřeba vrátit kontrolu nad technologiemi jejich uživatelům. Umělá inteligence pomůže ke zlepšení kvality našich životů, ale jen pokud se vyvarujeme hrozeb, které s jejím používáním souvisejí. Fungování algoritmů nesmí vést k diskriminaci nikoho z nás. Technologie nesmí být zneužívány vládami k pronásledování občanů. Internetové platformy získaly kontrolu nad tím, jak a co děláme na internetu. Pracujeme na souhrnu pravidel, jak mohou platformy nakládat s obsahem online, jak mohou používat nasbíraná data nebo jakým způsobem mají usnadnit komunikaci mezi jednotlivými službami.

Další z pozměňovacích návrhů chtěl dát možnost státům zavést hraniční kontroly kdykoliv v případě potřeby, což je ale proti základnímu právu na volný pohyb osob po Schengenu. Návrh je napsán tak obecně, že by státy mohly de facto uzavřít hranice kdykoliv. Nejsme proti uzavření hranic v extrémních případech, jako bylo například šíření koronaviru, postup musí být ale společný a celoevropsky koordinovaný.

Piráti a Starostové podporují v tomto volebním období stabilizaci kurzu koruny vůči euru s určitou odchylkou formou vstupu do ERM II, což výrazně pomůže našim exportérům a sníží úroky ze státního dluhu. Podrobnější plán máme zde. Dále se v příštím volebním období zaměříme na veřejnou diskusi a analýzy dopadů variant.^[18] O případném přijetí eura se rozhodne až v delším horizontu.