Ke státní kase teď musíme přistupovat s rozmyslem. Finanční plán umožní udržitelný rozpočet, kvalitu veřejné služby i nutné tempo investic.
Máme právo vidět, kam jdou naše daně. Transparentní veřejné finance a důsledná kontrola zajistí šetrné, účelné a poctivé hospodaření.
Při nakládání s veřejnými financemi dochází k plýtvání, v řadě případů i k jejich zneužívání. Současná pravidla a kontrolní mechanismy jsou nedostatečné. Chybí vyvození adresné odpovědnosti za chyby a uplatnění postihu konkrétních osob. Jde o stovky miliard utracených neúčelně.[26]
Současné legislativní prostředí nevynucuje a nezajišťuje dostatečně přehledné a kontrolovatelné nakládání s veřejnými financemi. Umožňuje tak nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky bez možnosti účinně předcházet a postihovat takové jednání.
Hospodaření ve společnostech s majetkovou účastí státu („státní podniky“) čelí špatné pověsti. Způsobuje to mimo jiné celá řada závažných kauz – např. podezřelé mnoha miliardové investice ČEZu v Bulharsku[24], či pochybný prodej a následný pronájem 500 vagónů ČD Cargo.[23]
Výběrová řízení do řídících orgánů státních podniků nezřídka provázely značné pochybnosti. Typickým rysem nekvalitních výběrových řízení je jejich časté opakování. Např. od září 2018 do konce roku 2020 se vystřídaly 4 osoby na pozici generálního ředitele Českých drah.[19] Dle komentátora se specializací v dopravě Jana Sůry bylo výběrové řízení na generálního ředitele ČD v roce 2019 zcela zmanipulované.[20]
Zřízení Výboru pro nominace nevedlo k profesionalizaci a odpolitizování dozorčích rad u státních podniků.[16, 17] V roce 2020 až do konce března 2021 posuzoval výbor celkově 49 nominací a nenastal ani jeden případ, kdy by doporučil vyslovit nesouhlas s nominací.[18]
Je třeba nastavit transparentní pravidla pro dohled nad majetkovými účastmi státu a veřejné správy včetně souvisejících personálních záležitostí. Chceme zavést pravidla dobrého vládnutí tak, jak je známe z řady vyspělých zemí a opustit tzv. „českou cestu“ umožňující nehospodárné čerpání veřejných prostředků. Musíme počítat s odporem ze strany některých politiků těžících ze stávajícího stavu a lobbistů hájících zájmy společností využívajících nedostatků legislativy.
V neposlední řadě je nedostatečně řešen střet zájmů politiků a možnost dohledání skutečných majitelů společností, které získávají dotace a veřejné zakázky.
Naším cílem je zavést systémové reformy, které dlouhé roky fungují ve vyspělých státech. Dobrým příkladem vnitřního kontrolního prostředí je například Nizozemsko, Velká Británie nebo Jihoafrická republika, kde jsou již pravidla pro kontrolní prostředí dlouhá léta implementována.[4]
Transparentnost
Kontrola
Státní firmy
Zásadní reformy je třeba učinit v průběhu následujícího volebního období. Veškeré aktivity pak v horizontu 6 let. S přípravou reforem je nutné začít bezodkladně, proto už o nich v současnosti diskutujeme a připravujeme jejich teze.
Pro zaměstnance
Transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru a transparentní odměňování přinesou rovné šance všem, omezení korupce a klientelismu.
Pro živnostníky a podnikatele
V transparentních výběrových řízeních vždy zvítězí ti nejlepší dodavatelé z řad živnostníků a firem.
Pro nás pro všechny
Zvýšení transparentnosti a snížení korupce bude mít pozitivní dopad na podnikatelský sektor i celou společnost.[30]
Pro veřejné finance
Moderní a transparentní fungování veřejné správy přinese úspory a zkvalitnění výkonu veřejné správy.
Úprava legislativy proběhne v rámci práce zákonodárných sborů ve spolupráci s příslušnými státními orgány bez nároků na státní rozpočet. Nepředpokládáme výrazné dopady při zavádění nových procesů v soukromém nebo veřejném sektoru.
Transparentnost je jedním z obecných pravidel fungování veřejného sektoru. Hybridní hrozby jako riziko budou existovat vždy, nicméně je konkrétními zákony upraveno, jak těmto hrozbám ve veřejném sektoru obecně čelit (bod Kyberbezpečnost).
Není žádný důvod, aby se utajovaly informace týkající se veřejných výdajů. Stejně tak je nezbytné, aby byly veřejně dostupné informace o skutečných majitelích společností, které dodávají státu veřejné zakázky nebo čerpají dotace. Jedině tak je možné předcházet rizikům korupce a nedůvěry občanů v řádnou správu veřejných příjmů a výdajů.
Nejvyšší kontrolní úřad by měl kontrolovat veškeré veřejné výdaje a instituce, které s nimi hospodaří. Řadí se mezi ně také soukromé společnosti, které majoritně ovládá stát a územní samosprávné celky.
Zavedení vlastnické politiky státu spočívá ve vymezení strategických cílů a zájmů státu a pravidel pro transparentní fungování společností vlastněných či spoluvlastněných státem. Součástí návrhu je definování měřitelných střednědobých a dlouhodobých cílů státních firem.