CHCI VĚDĚT VÍCE

Veřejné finance průhledně a čistě

Máme právo vidět, kam jdou naše daně. Transparentní veřejné finance a důsledná kontrola zajistí šetrné, účelné a poctivé hospodaření.

Takhle to dál nejde

Při nakládání s veřejnými financemi dochází k plýtvání, v řadě případů i k jejich zneužívání. Současná pravidla a kontrolní mechanismy jsou nedostatečné. Chybí vyvození adresné odpovědnosti za chyby a uplatnění postihu konkrétních osob. Jde o stovky miliard utracených neúčelně.[26]

V čem je problém

Současné legislativní prostředí nevynucuje a nezajišťuje dostatečně přehledné a kontrolovatelné nakládání s veřejnými financemi. Umožňuje tak nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky bez možnosti účinně předcházet a postihovat takové jednání.

Hospodaření ve společnostech s majetkovou účastí státu („státní podniky“) čelí špatné pověsti. Způsobuje to mimo jiné celá řada závažných kauz – např. podezřelé mnoha miliardové investice ČEZu v Bulharsku[24], či pochybný prodej a následný pronájem 500 vagónů ČD Cargo.[23]

Výběrová řízení do řídících orgánů státních podniků nezřídka provázely značné pochybnosti. Typickým rysem nekvalitních výběrových řízení je jejich časté opakování. Např. od září 2018 do konce roku 2020 se vystřídaly 4 osoby na pozici generálního ředitele Českých drah.[19] Dle komentátora se specializací v dopravě Jana Sůry bylo výběrové řízení na generálního ředitele ČD v roce 2019 zcela zmanipulované.[20]

Zřízení Výboru pro nominace nevedlo k profesionalizaci a odpolitizování dozorčích rad u státních podniků.[16, 17] V roce 2020 až do konce března 2021 posuzoval výbor celkově 49 nominací a nenastal ani jeden případ, kdy by doporučil vyslovit nesouhlas s nominací.[18]

Je třeba nastavit transparentní pravidla pro dohled nad majetkovými účastmi státu a veřejné správy včetně souvisejících personálních záležitostí. Chceme zavést pravidla dobrého vládnutí tak, jak je známe z řady vyspělých zemí a opustit tzv. „českou cestu“ umožňující nehospodárné čerpání veřejných prostředků. Musíme počítat s odporem ze strany některých politiků těžících ze stávajícího stavu a lobbistů hájících zájmy společností využívajících nedostatků legislativy.

V neposlední řadě je nedostatečně řešen střet zájmů politiků a možnost dohledání skutečných majitelů společností, které získávají dotace a veřejné zakázky. 

Naše vize

Naším cílem je zavést systémové reformy, které dlouhé roky fungují ve vyspělých státech. Dobrým příkladem vnitřního kontrolního prostředí je například Nizozemsko, Velká Británie nebo Jihoafrická republika, kde jsou již pravidla pro kontrolní prostředí dlouhá léta implementována.[4]

Jak to chceme udělat?

Transparentnost

  • Zavedeme jednotnou veřejnou evidenci dotací ve veřejném sektoru dle závazku Partnerství pro otevřené vládnutí.[1]
  • Prosadíme pravidla transparentního doložení skutečných majitelů společností, zejména těch, které čerpají dotace a získávají veřejné zakázky.[2]
  • Předložíme jasná a vymahatelná pravidla pro předcházení střetu zájmů politiků a zasadíme se o jejich důslednou vymahatelnost.[3]
  • Přehledně zveřejníme výdaje státu na úroveň faktury, podobně jako je to běžné v účetnictví Pirátů a mnoha měst.[7] Ministerstva budou mít rozklikávací rozpočet na webu. Připravíme novou právní úpravu účetnictví a výkaznictví státu založenou na mezinárodních standardech IPSAS.[6]
  • Budeme bránit všem snahám o omezení přístupu občanů k informacím, naopak ho rozšíříme na ČEZ a další firmy se státní majoritou. Zveřejníme platy TOP úředníků a zákon o svobodném přístupu k informacím zfunkčníme.

Kontrola 

  • Předložíme zákon o řízení a kontrole ve veřejné správě s jasným nastavením odpovědnosti vedení za schvalovací postupy s důrazem na možnou vymahatelnou osobní odpovědnost a smysluplné nastavení interního auditu a výboru pro audit.[4]
  • Posílíme kapacity Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), rozšíříme jeho působnost a zavedeme koordinaci kontrol i opatření proti nadměrné kontrolní zátěži a zneužívání. NKÚ musí mít pravomoc kontrolovat i státní podniky a státem ovládané firmy.[5] Podpoříme výkonnostní audit veřejných institucí. 
  • Naše vláda bude brát vážně zprávy předložené NKÚ.[5]

Státní firmy

  • Zavedeme vlastnickou politiku státu v nominačním zákoně[13] a nastavíme vyšší laťku a lepší podmínky pro výbor pro nominace.
  • V souladu s mezinárodními doporučeními zlepšíme transparentnost, veřejnou i akcionářskou kontrolu v podnicích ovládaných státem včetně pravidel pro obsazování manažerských a kontrolních orgánů.[8, 21, 22]

Kolik na to chceme času?

Zásadní reformy je třeba učinit v průběhu následujícího volebního období. Veškeré aktivity pak v horizontu 6 let. S přípravou reforem je nutné začít bezodkladně, proto už o nich v současnosti diskutujeme a připravujeme jejich teze. 

Pro koho to chceme hlavně

Pro zaměstnance

Transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru a transparentní odměňování přinesou rovné šance všem, omezení korupce a klientelismu.

Pro živnostníky a podnikatele

V transparentních výběrových řízeních vždy zvítězí ti nejlepší dodavatelé z řad živnostníků a firem.  

Pro nás pro všechny

Zvýšení transparentnosti a snížení korupce bude mít pozitivní dopad na podnikatelský sektor i celou společnost.[30]

Pro veřejné finance

Moderní a transparentní fungování veřejné správy přinese úspory a  zkvalitnění výkonu veřejné správy.

Co pro to už děláme

  • Piráti navrhli úpravy zákona o střetu zájmů a oblasti evidence skutečných majitelů, které však vládní koalice odmítla přijmout.[27]
  • V rámci projednávání tisku 567 – změna zákona o rozpočtových pravidlech – jsme podali celou řadu pozměňovacích návrhů.[11] Snažili jsme se zabránit zrušení přehledného systému pro zveřejňování informací o dotacích včetně informací o neúspěšných žadatelích – systém DotInfo. Dále jsme předložili rozsáhlý pozměňovací návrh č. 5491, kterým by se stanovily závazné termíny na zveřejňování rozpočtové dokumentace. Dalším pozměňovacím návrhem č. 5492 bylo přesné vymezení rozpočtových opatření – tedy rozpočtová opatření nad jednu miliardu by vždy schvaloval Rozpočtový výbor. Tím by se posílila transparentnost státního rozpočtu již během roku.[11]
  • V průběhu projednávání návrhů o státním rozpočtu jsme navrhli doprovodná usnesení k rozvoji monitoru státní pokladny tak, abychom zveřejnili výdaje na úroveň faktur, tedy ideál rozklikávacího rozpočtu.[12]
  • Ve Sněmovně jsme prosadili návrh novely Ústavy, který by rozšířil pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu při kontrole státních institucí, měst a krajů.[14] Návrh je nyní projednáván na půdě Senátu.[15]
  • Prosadili jsme nominační zákon[28], který na náš apel, po předložení naší varianty a jednání, předložil premiér Babiš.
  • Předložili jsme neúspěšný návrh[29] na zařazení vlastnické politiky do nominačního zákona.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?


Úprava legislativy proběhne v rámci práce zákonodárných sborů ve spolupráci s příslušnými státními orgány bez nároků na státní rozpočet. Nepředpokládáme výrazné dopady při zavádění nových procesů v soukromém nebo veřejném sektoru. 

Nemůže transparence ohrozit bezpečnost České republiky v rámci hybridních hrozeb?

Transparentnost je jedním z obecných pravidel fungování veřejného sektoru. Hybridní hrozby jako riziko budou existovat vždy, nicméně je konkrétními zákony upraveno, jak těmto hrozbám ve veřejném sektoru obecně čelit (bod Kyberbezpečnost). 

Nemůže být transparence v konfliktu s právem na soukromí či jinak ohrozit soukromí, například zaměstnanců ve veřejné správě a samosprávě?

Není žádný důvod, aby se utajovaly informace týkající se veřejných výdajů. Stejně tak je nezbytné, aby byly veřejně dostupné informace o skutečných majitelích společností, které dodávají státu veřejné zakázky nebo čerpají dotace. Jedině tak je možné předcházet rizikům korupce a nedůvěry občanů v řádnou správu veřejných příjmů a výdajů.

Měl by mít Nejvyšší kontrolní úřad pravomoci kontrolovat i jiné subjekty než v současnosti a pokud ano, tak které a proč?

Nejvyšší kontrolní úřad by měl kontrolovat veškeré veřejné výdaje a instituce, které s nimi hospodaří. Řadí se mezi ně také soukromé společnosti, které majoritně ovládá stát a územní samosprávné celky.

Jak můžeme chápat závazek zavedení vlastnické politiky státu?

Zavedení vlastnické politiky státu spočívá ve vymezení strategických cílů a zájmů státu a pravidel pro transparentní fungování společností vlastněných či spoluvlastněných státem. Součástí návrhu je definování měřitelných střednědobých a dlouhodobých cílů státních firem.

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Open government partnership. Akční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2020 až 2022. 2020. Dostupné zde.
[2]
Centrum of Excellence for Good Governance. Analysis of anonymous recipients of funds from regional operation programmes for the period 2007–2013 in the Czech republic. 2016. Dostupné zde.
[3]
OECD. Managing Conflict of Interest in the Public Sector. 2005. Dostupné zde.
[4]
Centrum of Excellence for Good Governance. Sborník popisů systémů vnitřního řízení a kontroly ve veřejném sektoru členských států Evropské unie. 2018. Dostupné zde.
[5]
NKÚ. Limská deklarace směrnic o principech auditu. Dostupné zde.
[6]
IPSAS. The International Public Sector Accounting Standards Board. Dostupné zde.
[7]
Centrum of Excellence for Good Governance. Prezentace Lukáše Wageknechta – koncepty dobrého vládnutí. 2013. Dostupné zde.
[8]
OECD. Metodické pokyny OECD pro správu a řízení státem vlastněných společností. 2015. Dostupné zde.
[10]
The Institute of Internal Auditors. Three lines of defense. 2019. Dostupné zde.
[11]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrhy poslance Mikuláše Ferjenčíka k tisku 567. Sněmovní dokumenty číslo 5519, 5739, 6244. 2020. Dostupné zde.
[12]
Poslanecká sněmovna. Doprovodné usnesení přednesené poslancem Mikulášem Ferjenčíkem k tisku 287 – návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2019. 2018. Dostupné zde.
Poslanecká sněmovna. Doprovodné usnesení přednesené poslancem Mikulášem Ferjenčíkem k tisku 605 – návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. 2019. Dostupné zde.
[13]
Poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh Jakuba Michálka a Pavla Staňka, Sněmovní dokument 2615. 2019. Dostupné zde.
[14]
Piráti. TK: Sněmovna schválila pirátský návrh změny ústavy, umožní rozšířit pravomoci NKÚ. 2020. Dostupné zde.
[15]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 229, přehled legislativního procesu. 2018. Dostupné zde.
[16]
Frank Bold. Analýza: Vládní výbor pro nominace do dozorčích rad problém nebezpečných trafik nevyřešil. 2014. Dostupné zde.
[17]
Nadační fond proti korupci. Nominace přes všechny sliby zůstaly problémové, Centrum nezávislé investigace a NFPK. 2016. Dostupné zde.
[18]
Analytik Pirátů Janusz Konieczny dne 6. 4. 2021 prohlédl 49 vyhodnocení nominací z období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2021, které na svých stránkách zveřejnil vládní Výbor pro personální nominace zde. Ve všech případech výbor doporučil vyslovit s nominací souhlas.
[19]
Zdopravy.cz. Čtvrtý ředitel za dva roky. České dráhy povede Ivan Bednárik, v ČD Cargo ho nahradí Tomáš Tóth. 2020. Dostupné zde.
[20]
Česká televize. Novinář Sůra: Konkurz na šéfa ČD byl ušit na míru. Dozorčí radě věřím, oponuje Feranec. 2019. Dostupné zde.
[21]
KONIECZNY, Janusz; FOJTÍK Petr. Dobrá praxe, Vyhodnocení důvěryhodnosti právnických a fyzických osob. 2020. Dostupné zde.
[22]
KUBÍČEK, Matěj, MICHÁLEK, Jakub. Transparentní výběr nominantů do odborných funkcí. 2020. Dostupné zde.
[23]
SeznamZprávy.cz. Stát prověřuje okolnosti, za kterých ČD Cargo prodalo vagony na Slovensko. 2020. Dostupné zde.
[24]
Česká televize. Policie vyšetřuje prodej elektrárny ČEZ v Bulharsku. 2021. Dostupné zde.
[25]
SeznamZprávy.cz. Vagónová kauza, po níž jde policie: ČD Cargo se zbavilo téměř tisícovky vozů. 2020. Dostupné zde.
[26]
Ministerstvo spravedlnosti. Hodnocení GRECO pro ČR. 2020. Dostupné zde.
[27]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 886 – Vládní návrh novely zákona o evidenci skutečných majitelů. 2020. Dostupné zde.
[28]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 220 – Vládní návrh nominačního zákona. Dostupné zde.
[29]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 129 – Návrh nominačního zákona předložený pirátskými poslanci. Dostupné zde.
[30]
Transparency International. The impact of corruption on growth and inequality. 2014. Dostupné zde.