Kriminalisté a státní zástupci dostanou efektivní a moderní nástroje pro svou práci.
Kdo krade, ten se musí bát. Kdo po něm jde, bát se nesmí. Zostřeme boj s hospodářskou kriminalitou a uhlídejme si desítky miliard ročně.[1]
Roční náklady korupce a daňových úniků představují 12,5 procenta HDP. Pro rok 2019 je to 700 miliard korun. Tato kriminalita tedy stojí každého občana 5 tisíc korun měsíčně.[1]
V roce 2020 si ČR pohoršila o 5 míst v Indexu vnímání korupce a má stejné skóre jako africká Rwanda.[2]
Češi dlouhodobě vnímají korupci, praní špinavých peněz, podvody a další hospodářskou kriminalitu jako nejzávažnější problém.[3, 4] Češi a Slováci nejvíce z celé EU tolerují korupci veřejných činitelů.[5] V roce 2019 byla ČR nejhorší ze 42 zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny GRECO.[6] ČR za vlády Andreje Babiše v žebříčku korupce klesla kvůli privatizaci veřejné moci.[7, 8]
Trestní řízení je občas enormně dlouhé[35] kvůli využívání řady obstrukcí.[22]
Míra daňových úniků je vyšší než průměr EU.[24] Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu se těžiště přesouvá k hospodářské trestné činnosti. ČR se stává základnou pro mezinárodní kriminalitu.[9] Roste počet obžalovaných osob u nejzávažnějších činů[11] a počet hlášených finančních podvodů.[12] Občané jsou rozhořčeni závažnými kauzami v médiích, například ROP Severozápad se škodou 14 miliard korun[16], Viktorem Koženým, který podvedl 250 tisíc občanů a posílá nám fotografie z karibských pláží[17], nebo tuneláři z kauzy H-Systém, kteří ukradli miliardu a dostali od Klause amnestii.[28]
Chybí transparentnost veřejných zakázek[29], selhává ochrana oznamovatelů korupce[21] a situaci zhoršují obstrukce v trestním řízení.[22]
Někteří špičkoví IT specialisté, právníci či lidé se zkušeností z bezpečnostních složek zajišťují zločineckým organizacím na zakázku potřebný servis.[18] V mezinárodním měřítku 81 procent právníků uvádí, že jejich profese představuje kvůli korupci vyšší riziko.[13, 14, 15] Organizovaný zločin vidí výhodu v důvěrnosti služeb, která se hodí pro praní špinavých peněz.[19] Praktický problém spočívá třeba v tom, že státní zastupitelství čelí při prohlídkách advokátních kanceláři průtahům.[25]
Plně však respektujeme mlčenlivost advokátů jako nezbytnou součást práva na právní pomoc a spravedlivý proces, na druhé straně ji nelze zneužívat k trestné činnosti.
Korupce a podvody klesnou alespoň na úroveň západních států a Česko bude mít desítky miliard korun navíc na veřejné služby a investice. Potenciální pachatelé budou mít citelně větší obavu z postihu. Politici a úředníci budou jednat s mnohem větší osobní integritou.
Pro živnostníky a podnikatele
Veřejné zakázky a dotace budou přístupnější poctivým podnikatelům.
Pro nás pro všechny
Zvýšení transparentnosti a snížení korupce bude mít pozitivní dopad na podnikatelský sektor i celou společnost.[40]
Pro veřejné finance
Efektivním zavedením těchto opatření snížíme korupci a daňové úniky na úroveň Dánska; ušetříme tím více než 500 miliard korun.[38]
Kriminalisté a státní zástupci dostanou efektivní a moderní nástroje pro svou práci.
Kriminalisté a státní zástupci často nemají vlastní notebooky a chybí jim dokonce možnost vzdáleného přístupu k informačnímu systému Evidence trestního řízení.[40] Zajištění odpovídající úrovně IT, moderních nástrojů vyšetřování a odpovídající platové ohodnocení si vyžádají určité náklady, nicméně bude to jen zlomek ve srovnání s ušetřenými prostředky díky zvýšené výkonnosti policie a státních zástupců a vytvořenému motivačnímu prostředí.
Zavedení zákona na ochranu oznamovatelů protiprávního jednání dle standardů evropské směrnice si vyžádá náklady maximálně v řádech milionů korun. Náklady by byly opět nepatrné ve srovnání s ušetřenými prostředky, neboť by bylo možné včas odhalit závažné kriminální případy.
Celkové náklady korupce se pokusila v roce 2016 vyčíslit Výzkumná služba Evropského parlamentu a pro ČR je stanovila na cca 12,5 procenta HDP, což by v roce 2019 bylo cca 700 miliard korun.[1] Nutno podotknout, že se jedná o širší vymezení – tedy nejen o korupci při přidělování veřejných zakázek a dotací, ale rovněž o škody způsobené daňovými úniky či zmařenými investicemi. Ambicí Pirátů a STAN je snížit korupci na úroveň Dánska, kde dle stejné analýzy celkové náklady korupce činí „pouze“ 2 procenta HDP.
Dohledat lze rovněž odhady nákladů korupce ve veřejných zakázkách ve výši 18 procent z celkového objemu zakázek či například odhad daňových úniků na úrovni více jak 5 procent HDP.[1]
Policista musí mít k dispozici moderní nástroje vyšetřování, musí mu být zajištěné odpovídající školení a pochopitelně i plat. Musí být rovněž vytvořené motivační prostředí. Toho chtějí Piráti a STAN dosáhnout důkladnou revizí stávajících podmínek a prosazením nového trestního řádu. Díky tomu špičkoví policisté nebudou mít důvod od policie odcházet.
Důvěrnost informací, které člověk sdělí svému advokátovi pro účely obhajoby či zastupování v některém řízení, je pro nás svatá. Je to součást práva na spravedlivý proces a jedna ze záruk nezávislosti justice v širším slova smyslu.
Od toho je třeba jasně odlišit případy, kdy klient požádá advokáta, aby činil úkony, které jsou samy o sobě trestným činem nebo jeho zakrýváním. Takoví zločinci pak třeba spoléhají například na to, že udělat prohlídku prostor advokáta trvá i čtyři roky, že k nim nevedou žádné nitky nebo že vše udělá advokátní kancelář v daňovém ráji, na kterou má jejich český právní zástupce vazbu. V části Kontext problému citujeme řadu studií, podle kterých toto organizovaný zločin skutečně dělá, aby pral špinavé peníze či krátil daně. Využíváním kliček se efektivně vyhýbají postihu a miliardy z legální ekonomiky, které by měly jít na zdravotnictví, školství či důchody, pak končí na účtech zločinců.
Tento malý počet advokátů poškozuje pověst celé profese. Ve spolupráci s advokátní komorou a státními zástupci budeme hledat řešení.
Doposud jsme do českého právního prostředí neimplementovali ani pátou směrnici proti praní špinavých peněz, což se mělo stát nejpozději 10. ledna 2020. Teoreticky sankce hrozí.
Finančně analytický úřad (FAÚ) má silné pravomoci z hlediska přístupu k citlivým informacím, může pozdržet transakce a je zapojen do mezinárodních týmů mapujících finanční kriminalitu. Riziko zneužití je třeba snížit posílením kontroly a také větší politickou nezávislostí. Je nutné zvážit transformaci tohoto úřadu na Ústřední orgán státní správy.
Práva obviněného pochopitelně nelze omezovat a jsou navíc garantována v Listině základních práv a svobod. Obviněný musí mít právo zvolit si obhájce, radit se s ním bez přítomnosti třetích osob, vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, podávat opravné prostředky atd. Piráti a STAN tedy sice chtějí zavést moderní nástroje vyšetřování, odstranění obstrukcí (například v řízení proti uprchlému) či odstranění průtahů, nicméně všechna základní práva obviněného tím zůstanou nedotčená.