Zachováme možnost flexibilního zaměstnávání na DPP a DPČ. Snížíme odvody za zaměstnané rodiče a pečující osoby s pružným uspořádáním práce.
Pracovní trh musí stíhat společenský vývoj, včetně souladu se soukromým životem lidí a nových trendů každého oboru. Začněme už u vzdělávání!
Současné nastavení pracovního trhu[8] je zastaralé a brání pružnému vytváření nových pracovních pozic, konkurenceschopnosti, digitalizaci, práci z domova, kratším pracovním úvazkům[10], přístupu na trh práce a spravedlivému odměňování.
Zaměstnavatelé obtížně ruší mrtvá a složitě vytvářejí nová pracovní místa. Novely zákonů z naší dílny budou respektovat princip flexicurity, tj. rovnováhu flexibility a jistoty: zaměstnavatelům umožníme vytvářet nová pracovní místa a zaměstnancům zajistíme vyšší podporu v prvních měsících nezaměstnanosti, možnost okamžité rekvalifikace a profesionální poradenství Úřadu práce.[14]
Povinnosti zaměstnavatelů jsou roztříštěny napříč nepřehledným právním řádem a jejich výklad je často nejasný. Na jednotném portálu veřejné správy připravíme online podporu pro zaměstnavatele o právech a povinnostech při řešení záležitostí se zaměstnanci a při kontrolách dozorových orgánů. Přehledné metodiky a názorné vzorové příklady pomohou zaměstnavatelům správně postupovat ve vztahu k zaměstnancům, jejich zástupcům (odborovým organizacím) v oblasti pracovněprávních vztahů, zaměstnanosti, poskytování pracovnělékařských služeb a ochrany osobních údajů. Tento portál usnadní zejména malým a středním zaměstnavatelům plnění zákonných povinností.
Hranice daňových slev a sociální podpory jsou nastaveny striktně „všechno nebo nic“. Daňová sleva na manželku a daňový bonus na dítě jsou fixně vázány na životní minimum. Pravidla sociální podpory jsou nastavena protichůdně a v případě přivýdělku s překročením určité hranice byť o jednu korunu přichází člověk o podporu úplně.[9, 11] Odstraníme nevhodné nastavení „bodů zlomu“ daňových slev a sociální podpory, aby nároky na daňové slevy a sociální podporu byly plynulé a motivační.
Druhý z rodičů, který nepobírá rodičovský příspěvek, nemá možnost trávit čas se svým dítětem, protože by zůstal bez příjmu. Rodiče pro tyto případy podpoříme po dobu 2 měsíců souběžnou dávkou peněžité pomoci v rodičovství ve výši alespoň 70 procent měsíčního výdělku. Bude to možnost, nikoliv povinnost.[17]
Trh práce a sociální zabezpečení podpoří i v době nastupující automatizace vytváření pracovních míst, slaďování pracovního a soukromého života, zaměstnávání znevýhodněných osob, spravedlivé odměňování a rozvoj zaměstnanců, férové smluvní vztahy a bezpečné pracovní podmínky.
Pro mladé
Žáci a studenti se lépe zorientují na trhu práce díky odbornému rozboru jejich schopností, zájmů a kariérnímu poradenství Úřadu práce.
Pro rodiny s dětmi
Zaměstnaní rodiče budou moci pracovat na své pozici i při mateřské a flexibilní rodičovské.[6] Udrží si kvalifikaci a kontakt s praxí.
Pro lidi ve zralém věku
Pečující o další členy domácnosti, včetně „sendvičové generace“ s dětmi i staršími rodiči, budou mít nárok na sladění práce s rodinou.
Pro seniory
Pracující senioři získají férové pracovní podmínky a budou efektivně chráněni před diskriminací.
Pro zaměstnance
Zaměstnanci získají férové pracovní podmínky, efektivní ochranu svých práv[5,6] a možnost zkrácených pracovních úvazků nebo práce z domova.
Pro živnostníky a podnikatele
Živnostníci a další podnikatelé získají online podporu zaměstnavatelů na jednotném portálu veřejné správy.
Pro lidi ve finanční tísni
Nezaměstnaní získají individuální poradenství a pomoc při zprostředkování zaměstnání dle svých schopností a případné míry znevýhodnění.
Zachováme možnost flexibilního zaměstnávání na DPP a DPČ. Snížíme odvody za zaměstnané rodiče a pečující osoby s pružným uspořádáním práce.
Dohodáři získají jasné pracovní podmínky včetně rozsahu pracovní doby a ochranu před zneužitím DPP/DPČ zaměstnavateli.[5]
Lidé s hendikepem budou mít lepší možnosti uplatnění na běžném trhu práce. Chráněné dílny se tak stanou možnou, nikoliv jedinou variantou.
Novela zákoníku práce nepřinese zvýšené výdaje ze státního rozpočtu, jedná se o legislativní činnost Ministerstva práce a sociálních věcí.
Automatická valorizace minimální mzdy nepřinese zvláštní výdaje státního rozpočtu a zvyšuje předvídatelnost pro zaměstnance i zaměstnavatele.[3, 9]
Orgány veřejné správy (inspektoráty, úřady) mají metodiky o povinnostech zaměstnavatelů zpravidla zpracované od ústředních orgánů státní správy nebo svého vedení. Náklady přinese nanejvýš jejich digitalizace a zpřístupnění na dálku, což není rozpočtově významná položka.
Zvláštní pracovní podmínky pro těhotné zaměstnankyně a zaměstnané rodiče bude potřeba zaměstnavatelům kompenzovat (např. částečnou úlevou na odvodech). Na druhou stranu kontakt s praxí během mateřské a flexibilní rodičovské dovolené přinese těmto rodičům výdělek, který podléhá daním a odvodům. Po plném návratu do práce budou dosahovat vyšších výdělků díky zachování kvalifikace při kontaktu s praxí.[11] Vyšší výdělky znamenají rovněž vyšší výnos daní a odvodů, při správném nastavení lze dosáhnout rozpočtové vyrovnanosti.[12] Zachování kvalifikace u pracovníků pocítí pozitivně také jejich zaměstnavatelé. Peněžitá pomoc v rodičovství bude stát odhadem 2–3 miliardy korun ročně.
Poskytnutí finančních úlev na odvodech při zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním nebo postižením by mohlo nahradit dosavadní dotační byrokracii a při správném nastavení by mohlo být rozpočtově neutrální.
Trestání nelegálních agentur práce může být rozpočtově neutrální, pokud se správně nastaví kontrolní a sankční činnosti inspektorátů práce.
Zveřejnění základních myšlenek, kam má pracovní právo a trh práce směřovat, a alespoň roční odborná diskuse se širokým záběrem (politické strany, zaměstnavatelé, odbory, odborná veřejnost, praktici, akademici) mohou k úspěšnému projednání novely napomoci.
Při projednávání moderního pracovního práva také předpokládáme jiné politické složení Poslanecké sněmovny než v roce 2017.
Výše uvedené hlavní myšlenky o moderním pracovním právu jsou v souladu s příslušnou evropskou úpravou a dokonce již zahrnují body, které je Česká republika povinna zavést do roku 2022.[5, 6]