CHCI VĚDĚT VÍCE

Svobodná a transparentní média veřejné služby

Média veřejné služby nikdy nesmí ohnout hřbet. Hlídejme jim záda! Změňme způsob volby do jejich kontrolních rad, ať mohou zůstat nezávislá.

Takhle to dál nejde

Za posledních 6 let se ČR propadla o 27 míst v žebříčku svobody médií.[13] Přispívá k tomu i fakt, že si politici skrytě do rad ČT a ČRo dosazují svoje, často nekompetentní, lidi, a ti vytváří  na vedení médií politické tlaky.[14] NKÚ nemůže kontrolovat celé hospodaření veřejnoprávních médií.

V čem je problém

Nezávislá média veřejné služby jsou nezbytnou součástí demokratické společnosti.[3, 6] Tato média nemají být závislá na aktuální vládnoucí moci. V České republice plní úkol veřejné služby primárně Česká televize a Český rozhlas. Kontrolu veřejnosti nad činností ČT a ČRo vykonávají Rada ČT a Rada ČRo. Kontrola se skládá z dohledu nad naplňováním úkolů veřejné služby, nad jejím hospodařením, řízením a rozvojem. Všechny členy mediálních rad v současné době volí pouze dolní komora Parlamentu. Poslanecká sněmovna navíc může odvolat celou radu.[2] Současné nastavení nadto umožňuje aktuální vládnoucí většině pomocí 101 poslanců mediální zákony změnit tak, že může dojít k ovládnutí média pro zájmy pouze vládnoucí politické skupiny. 

Kandidáty do rad České televize a Českého rozhlasu v současnosti nominují organizace a sdružení  představující různé společenské proudy. V běžné praxi však bývají členové Rad navrhovaní i organizacemi a sdruženími, které nejsou nijak zvlášť úctyhodné a nevykazují žádnou činnost relevantní pro nominaci. Některé organizace jsou pak zakládány pouze za účelem nominace.[15, 16] Realita je bohužel taková, že politické strany mají vytipované blízké nominanty, a o zvolení do Rady tak nerozhodují kompetence, ale zákulisní dohody stran ve Sněmovně.[17]

S ohledem na nominální stanovení koncesionářského poplatku také dochází ke snižování reálných příjmů veřejnoprávních médií.[18] Z pohledu koncesionářů je pro zajištění objektivního a vyváženého vysílání vhodné zajistit maximální možnou nezávislost veřejnoprávních médií na aktuální vládní většině i s politicky nezávislým, trvale udržitelným financováním.

Naše vize

V radách ČT a ČRo usednou skutečně nezávislí odborníci, kteří budou voleni více subjekty. Hospodaření veřejnoprávních médií bude podléhat kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. 

Jak to chceme udělat?

  • Volbu rad České televize a Českého rozhlasu rozdělíme mezi více orgánů, aby média nemohl nikdo ovládnout ve svůj prospěch. Jednou z možností je, aby se na jmenování podílela jak Sněmovna, tak Senát.[1, 5, 12] Do výběru kandidátů by případně mohly být zapojeny úctyhodné odborné, profesní a společenské instituce.
  • Pro případnou změnu mediálních zákonů bude vyžadován souhlas obou komor Parlamentu, jako tomu je u volebních zákonů.
  • Dokončíme změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, aby mohl kontrolovat celé hospodaření České televize i Českého rozhlasu.
  • Zajistíme trvale udržitelné financování, které zabezpečí ekonomickou nezávislost médií veřejné služby, bude reflektovat klesající reálnou hodnotu peněz a bude nezávislé na aktuální politické moci. 
  • Při výběru kandidátů do rad médií veřejné služby budeme hledět na jejich odbornou způsobilost i společenský význam navrhujících institucí, zveřejníme jejich životopisy a vizi působení se zohledněním požadavků na ochranu osobních údajů všech uchazečů.
  • Zajistíme, aby rozhodnutí mediálních rad i rozhodnutí Poslanecké sněmovny ve vztahu k volbě či odvolání bylo přezkoumatelné Nejvyšším správním soudem.[12]
  • Odvolání radních bude možné pouze na základě zákonných důvodů. Odvolání celé rady nebude možné.
  • Na nominanty do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i České tiskové kanceláře, kde navrhují kandidáty poslanecké kluby, budou naše kluby pořádat veřejná výběrová řízení.
  • Mediální zákony budou reflektovat aktuální vývoj v rámci informačních technologií (např. bude jasně definováno, že využívání online komunikačních kanálů včetně internetu je v gesci veřejnoprávních médií).

Kolik na to chceme času?

  • Hned na začátku volebního období, v případě vládní odpovědnosti, budeme hledat shodu se Senátem na úpravě mediálních zákonů zajišťující větší nezávislost na aktuální vládnoucí politické moci.
  • Všechny návrhy by, v případě dohody s partnery, mohly být realizovány do konce volebního období.

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Pro celou společnost je důležité objektivní a vyvážené zpravodajství České televize a Českého rozhlasu, které bude dostupné po celé EU.

Pro koncesionáře

Transparentnost hospodaření a možnost kontroly NKÚ podpoří účelné a efektivní hospodaření v zájmu koncesionářů.

Pro redaktory

Redaktoři dodržující kodex se nebudou muset obávat nestranně informovat o jakémkoliv politikovi či politické události.

Co pro to už děláme

Na co se nás často ptáte

Jak bude zajištěno financování ČT a ČRo?

Důležité je, aby financování bylo nezávislé na aktuální vládní moci. Tuto funkci plní a bude plnit koncesionářský poplatek.[7, 8]  Alternativně lze doplnit financování i jinými zdroji. Dalším příjmem veřejnoprávních médií by mohl být zákonem daný odvod z výběru DPH[19], který by zajistil částečnou valorizaci a díky mediálním zákonům vyžadujících souhlas obou komor by byl i nezávislý na aktuální vládní většině. Tento způsob by přinesl i určitý sociální prvek, kdy by nízkopříjmoví občané platili méně, protože zpravidla nižšími nákupy zaplatí méně na DPH. Předpokládáme, že Česká televize i Český rozhlas dokáží financovat svoji činnost bez poklesu kvality z vlastních zdrojů přibližně do roku 2024, úprava financování by tedy měla být připravena nejdéle do roku 2025.[20]

Jak bude zajištěna nezávislost radních ČT a ČRo?

Volba Rady České televize a Rady Českého rozhlasu bude rozdělena mezi více subjektů, což je model běžný v mnoha státech EU.[1, 9, 10, 11] Tzv. trojnožka, používaná ve Francii, dělí volbu mezi obě komory Parlamentu a prezidenta. Alternativou je dvojnožka se zapojením Sněmovny a Senátu. Další možností je zapojení respektovaných odborných, profesních a společenských organizací (například Akademie věd, Syndikát novinářů atd.). Odvolání radních bude možné pouze na základě zákonných důvodů, odvolání celé rady nebude možné. Případná změna mediálních zákonů ohledně médií veřejné služby bude vyžadovat souhlas obou komor Parlamentu.[21]

Jak se díváte na urychlení digitalizace archivu ČTK?

Podporujeme digitalizaci archivu České tiskové kanceláře, aby se zachránily historické materiály i informace k nim, dokud žijí pamětníci, kteří je mohou doplnit. V tuto chvíli probíhá digitalizace ve spolupráci s Národní technickou knihovnou v Praze[22], na což chceme navázat.

Jak by měl být přístupný obsah a online vysílání veřejnoprávních médií koncesionářům?

Budeme hledat možnosti zpřístupnění archivů České televize a Českého rozhlasu koncesionářům v souladu s autorským právem. V tuto chvíli se stává, že se v archivu vysílání nenachází některá díla, která mohou mít složitější autorství. V rámci přihlášení by ovšem měl být přístup pro koncesionáře k dispozici.

I v návaznosti na přijatou směrnici EU[23] by měli mít koncesionáři přístup k živému online vysílání po celé EU. Proto by měl pro ně vzniknout portál umožňující takové přihlášení.

Podporujeme zpřístupnění živého vysílání i pořadů médií veřejné služby pro koncesionáře bez geoblokace po celé EU.[24]

Jak se díváte na posílení kontroly hospodaření médií veřejné služby?

Koncesionáři mají mít dostatečnou možnost kontroly hospodaření, aby měli jistotu, že se s jejich prostředky nakládá účelně a efektivně. 

Podporujeme proto transparentní hospodaření včetně rozklikávacího rozpočtu médií veřejné služby[25], který má být přístupný i koncesionářům. V legislativním procesu je také náš návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, který by mohl nově kontrolovat celé hospodaření médií veřejné služby.[26]

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Parlamentní institut. Komparace způsobu výběru členů do mediálních rad v zemích EU a možnosti jejich odvolání. Září 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[2]
Parlamentní institut. Pravomoc odvolat členy mediálních rad (zejména Rady ČTK). Říjen 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[3]
Parlamentní institut. Srovnání vybraných orgánů regulujících audiovizuální média v EU. Říjen 2019 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[4]
Parlamentní institut. Veřejnoprávní média v zemích EU. Srpen 2014 [cit. 22. 2. 2021. Dostupné zde.
[5]
Parlamentní institut. Koncesionářské poplatky se zřetelem k regionálním programům. Listopad 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[6]
Parlamentní institut. Kontrola objektivity vysílání Radou ČT a jinými orgány. Červenec 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[7]
Parlamentní institut. Přehled financování veřejnoprávního vysílání ve státech EU. Duben 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[8]
Parlamentní institut. Regulace obchodních sdělení politických stran v elektronických médiích ve vybraných zemích EU. Květen 2014 [cit. 22. 2. 2021] Dostupné zde.
[9]
Parlamentní institut. Informace o médiích ve Finsku – regulace médií, soukromá média, média veřejné služby. Říjen 2015 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[10]
Parlamentní institut. Veřejnoprávní média v Severním Porýní-Vestfálsku. Duben 2018 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[11]
Rekonstrukce státu. Média. 2020 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné zde.
[12]
Kučera & Associates advokátní kancelář. Právní úprava mediálních rad České televize a Českého rozhlasu a její nedostatky. 5. 12. 2020 [cit. 1. 3. 2021]. Dostupné zde.
[13]
Reporters without borders. Czech Republic: Increasing media concentration. 2020 [7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[14]
European Federation of Journalists. Fact finding mission to Czech Republic, 7th–8th October 2019. Říjen 2019 [7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[15]
Deník N. Okamurova asistenta do Rady ČT nominoval spolek, který vznikl den po uzávěrce. Asi ho vyřadíme, říká poslanec. 23. 1. 2020 [cit. 29. 3. 2021]. Dostupné zde
[16]
Hlídací pes. Ondřej Neumann: Většinu finalistů do Rady ČT nominovaly spolky, které porušují zákon. 29. 3. 2021 [cit. 30. 3. 2021]. Dostupné zde.
[17]
Forum24. Poslanec Martínek: Mám obavy o Českou televizi. Radní jsou ve střetu zájmů, řeší chlebíčky a tábory pro děti. 20. 3. 2021 [cit. 29. 3. 2021]. Dostupné zde.
[18]
Česká televize. Výroční zpráva o hospodaření České televize. 2019 [cit. 2. 4. 2021]. Dostupné zde.
[19]
Mediář.cz. Piráti chtějí rozdělit volbu radních mezi více orgánů či institucí. 7. 4. 2021 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[20]
Mediaguru. ČT má plán do roku 2024, změna financování je výhledově nutná. 5. 3. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[21]
Deník Referendum. Sestavování rad veřejnoprávních médií je třeba změnit zákonem. 3. 4. 2021 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[22]
Národní knihovna. Digitalizace fotoarchivu ČTK. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde. 
[23]
Aktuálně.cz. Předplacený Netflix, sport či hudbu si už pustíte bez omezení i v cizině. Končí blokace v EU. 31. 3. 2018 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[24]
Lupa.cz. Nový videoarchiv České televize bude mít upravenou geoblokaci. 6. 10. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[25]
Mediář.cz. Výbor schválil výroční zprávy ČT, rozhlasu i ČTK za rok 2019. 6. 10. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.
[26]
Piráti. Sněmovna schválila pirátský návrh změny Ústavy, umožní rozšířit pravomoci NKÚ. 12. 2. 2020 [cit. 7. 4. 2021]. Dostupné zde.