Transparentnost hospodaření a možnost kontroly NKÚ podpoří účelné a efektivní hospodaření v zájmu koncesionářů.
Média veřejné služby nikdy nesmí ohnout hřbet. Hlídejme jim záda! Změňme způsob volby do jejich kontrolních rad, ať mohou zůstat nezávislá.
Za posledních 6 let se ČR propadla o 27 míst v žebříčku svobody médií.[13] Přispívá k tomu i fakt, že si politici skrytě do rad ČT a ČRo dosazují svoje, často nekompetentní, lidi, a ti vytváří na vedení médií politické tlaky.[14] NKÚ nemůže kontrolovat celé hospodaření veřejnoprávních médií.
Nezávislá média veřejné služby jsou nezbytnou součástí demokratické společnosti.[3, 6] Tato média nemají být závislá na aktuální vládnoucí moci. V České republice plní úkol veřejné služby primárně Česká televize a Český rozhlas. Kontrolu veřejnosti nad činností ČT a ČRo vykonávají Rada ČT a Rada ČRo. Kontrola se skládá z dohledu nad naplňováním úkolů veřejné služby, nad jejím hospodařením, řízením a rozvojem. Všechny členy mediálních rad v současné době volí pouze dolní komora Parlamentu. Poslanecká sněmovna navíc může odvolat celou radu.[2] Současné nastavení nadto umožňuje aktuální vládnoucí většině pomocí 101 poslanců mediální zákony změnit tak, že může dojít k ovládnutí média pro zájmy pouze vládnoucí politické skupiny.
Kandidáty do rad České televize a Českého rozhlasu v současnosti nominují organizace a sdružení představující různé společenské proudy. V běžné praxi však bývají členové Rad navrhovaní i organizacemi a sdruženími, které nejsou nijak zvlášť úctyhodné a nevykazují žádnou činnost relevantní pro nominaci. Některé organizace jsou pak zakládány pouze za účelem nominace.[15, 16] Realita je bohužel taková, že politické strany mají vytipované blízké nominanty, a o zvolení do Rady tak nerozhodují kompetence, ale zákulisní dohody stran ve Sněmovně.[17]
S ohledem na nominální stanovení koncesionářského poplatku také dochází ke snižování reálných příjmů veřejnoprávních médií.[18] Z pohledu koncesionářů je pro zajištění objektivního a vyváženého vysílání vhodné zajistit maximální možnou nezávislost veřejnoprávních médií na aktuální vládní většině i s politicky nezávislým, trvale udržitelným financováním.
V radách ČT a ČRo usednou skutečně nezávislí odborníci, kteří budou voleni více subjekty. Hospodaření veřejnoprávních médií bude podléhat kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu.
Pro nás pro všechny
Pro celou společnost je důležité objektivní a vyvážené zpravodajství České televize a Českého rozhlasu, které bude dostupné po celé EU.
Transparentnost hospodaření a možnost kontroly NKÚ podpoří účelné a efektivní hospodaření v zájmu koncesionářů.
Redaktoři dodržující kodex se nebudou muset obávat nestranně informovat o jakémkoliv politikovi či politické události.
Důležité je, aby financování bylo nezávislé na aktuální vládní moci. Tuto funkci plní a bude plnit koncesionářský poplatek.[7, 8] Alternativně lze doplnit financování i jinými zdroji. Dalším příjmem veřejnoprávních médií by mohl být zákonem daný odvod z výběru DPH[19], který by zajistil částečnou valorizaci a díky mediálním zákonům vyžadujících souhlas obou komor by byl i nezávislý na aktuální vládní většině. Tento způsob by přinesl i určitý sociální prvek, kdy by nízkopříjmoví občané platili méně, protože zpravidla nižšími nákupy zaplatí méně na DPH. Předpokládáme, že Česká televize i Český rozhlas dokáží financovat svoji činnost bez poklesu kvality z vlastních zdrojů přibližně do roku 2024, úprava financování by tedy měla být připravena nejdéle do roku 2025.[20]
Volba Rady České televize a Rady Českého rozhlasu bude rozdělena mezi více subjektů, což je model běžný v mnoha státech EU.[1, 9, 10, 11] Tzv. trojnožka, používaná ve Francii, dělí volbu mezi obě komory Parlamentu a prezidenta. Alternativou je dvojnožka se zapojením Sněmovny a Senátu. Další možností je zapojení respektovaných odborných, profesních a společenských organizací (například Akademie věd, Syndikát novinářů atd.). Odvolání radních bude možné pouze na základě zákonných důvodů, odvolání celé rady nebude možné. Případná změna mediálních zákonů ohledně médií veřejné služby bude vyžadovat souhlas obou komor Parlamentu.[21]
Podporujeme digitalizaci archivu České tiskové kanceláře, aby se zachránily historické materiály i informace k nim, dokud žijí pamětníci, kteří je mohou doplnit. V tuto chvíli probíhá digitalizace ve spolupráci s Národní technickou knihovnou v Praze[22], na což chceme navázat.
Budeme hledat možnosti zpřístupnění archivů České televize a Českého rozhlasu koncesionářům v souladu s autorským právem. V tuto chvíli se stává, že se v archivu vysílání nenachází některá díla, která mohou mít složitější autorství. V rámci přihlášení by ovšem měl být přístup pro koncesionáře k dispozici.
I v návaznosti na přijatou směrnici EU[23] by měli mít koncesionáři přístup k živému online vysílání po celé EU. Proto by měl pro ně vzniknout portál umožňující takové přihlášení.
Podporujeme zpřístupnění živého vysílání i pořadů médií veřejné služby pro koncesionáře bez geoblokace po celé EU.[24]
Koncesionáři mají mít dostatečnou možnost kontroly hospodaření, aby měli jistotu, že se s jejich prostředky nakládá účelně a efektivně.
Podporujeme proto transparentní hospodaření včetně rozklikávacího rozpočtu médií veřejné služby[25], který má být přístupný i koncesionářům. V legislativním procesu je také náš návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, který by mohl nově kontrolovat celé hospodaření médií veřejné služby.[26]