Každý ať se rozhodne, jestli chce žít zdravě. Ať k tomu ale má dost informací. Ty, kdo upřednostní zdraví, podporujme. Státu se to vyplatí.
Důchodový systém je doslova bída. Nepřehledný, nedůstojný, neudržitelný. Změňme ho a zaručme seniorům klidné stáří beze strachu z chudoby.
Důchodový systém je nesrozumitelný[1] a dlouhodobě finančně neudržitelný.[2] Důchodový systém nezohledňuje náročnost povolání.[3] Minimální důchod je pod hranicí chudoby.[4] Třetí pilíř není efektivní.[5] Pracující důchodci nejsou adekvátně oceněni.[6]
V současnosti jsou pravidla pro výpočet důchodu široké veřejnosti nesrozumitelná.[11, 12] Pracující lidé nemají představu o výši svého budoucího starobního důchodu.
Stávající důchodový systém je při zachování současné reálné výše důchodů[10] pouze z prostředků povinného sociálního pojištění dlouhodobě finančně neudržitelný.[20, 21] Hlavním důvodem je předpokládaný demografický vývoj, kdy počet pobíratelů důchodu roste, zatímco počet pracujících, kteří do systému přispívají, klesá.
Lidé pracující v rizikových nebo náročných profesích nemohou setrvat ve svém zaměstnání alespoň částečně až do dosažení stanoveného důchodového věku a často tato zaměstnání opouštějí před dosažením věku nároku na důchod. Takoví lidé jen obtížně hledají jiné zaměstnání, které by do dosažení důchodového věku vykonávali.
Výše některých starobních důchodů se pohybuje pod hranicí chudoby.[22] Existují tak lidé, kteří jsou i přesto, že celý život řádně odváděli příspěvky do důchodového systému, ohrožení příjmovou chudobou.
V rámci tzv. třetího pilíře, ve kterém si mohou lidé dobrovolně spořit na důchod, odvádí střadatelé za správu aktiv v daném fondu vysoké poplatky soukromým společnostem.[23] Naspořené prostředky si lidé dále při zachování státních příspěvků nemohou před dovršením požadovaného věku jednorázově vybrat a použít na pořízení vlastního bydlení, které je považováno za tzv. čtvrtý důchodový pilíř.[24]
Lidé, kteří zůstávají v zaměstnání i po dosažení důchodového věku při pobírání důchodu, nebo tzv. „přesluhují“ za to nejsou adekvátně odměněni.[25] Setrvat v zaměstnání ať už na plný nebo částečný úvazek se tak často nevyplatí.
Minimální základní důchod bude na důstojné úrovni a indexován. Vznikne státní penzijní fond ke spoření. Základní důchod bude financován zefektivněním daňového systému i chodu státu při zohlednění mezigenerační soudržnosti. Každý bude mít informace o výši svého budoucího důchodu.
Jedno volební období (4 roky) na základní změny. Poté budeme usilovat o dlouhodobou udržitelnost v rámci silné dlouhodobé shody napříč politickým spektrem.
Pro mladé
Jednoduchý systém zajistí transparentní informace o budoucích důchodových nárocích i mladé generaci.
Pro rodiny s dětmi
Pracující lidé budou znát odhad výše svého důchodu. Na základě toho pak mohou tvořit úspory a využít státního důchodového fondu.
Pro lidi ve zralém věku
Stabilní financování rozprostřené mezigeneračně zajistí důstojné důchody i silným ročníkům 70. let.
Pro seniory
Zavedení minimálního základního důchodu pomůže zajistit seniorům důstojné stáří.
Pro zaměstnance
Zaměstnanci vykonávající riziková povolání budou moci odejít do důchodu dříve při zachování důstojné výše důchodu.
Pro živnostníky a podnikatele
Zavedení minimálního důchodu pomůže zajistit základní důstojný standard i živnostníkům s nízkými odvody.
Pro lidi ve finanční tísni
Zavedením minimálního základního důchodu zajistíme důstojné stáří i nízkopříjmovým skupinám.
Z dlouhodobého hlediska budeme hledat silnou většinu napříč politickým spektrem, aby bylo nastavení změn zachováno i po případné obměně vlády a vedení relevantních ministerstev. Je třeba zajistit předvídatelný důchodový systém, ve který mohou mít občané důvěru a nebude nutné do něj později výrazně zasahovat.
Podle Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtové rady z června 2020[7] při zachování stávajících parametrů důchodového systému bude jeho saldo v budoucnu, z důvodu růstu výdajů a poklesu příjmů, záporné. To znamená, že odvody na sociální pojištění nestačí na vyplácené důchody a ty se tudíž musí doplácet ze státního rozpočtu, tedy v praxi z daní nebo na dluh. Svého dna systém dosáhne v roce 2059, kdy bude deficit důchodového systému činit 4,4 procent HDP. Dodatečné náklady na 0. a 1. pilíř se v prvních letech po zavedení odhadují na 0,1 procent HDP. Další úpravy systému jako jsou řešení pro rizikové a náročné profese, zavedení fiktivního vyměřovacího základu a prodloužení vyloučené doby pro péči, podpora pracujících seniorů, zřízení státního či veřejnoprávního spořícího fondu a jiné budou mít nákladovost celkem krátkodobě kolem 0,3 procenta HDP. Z dlouhodobého hlediska budou mít některá opatření jako více dobrovolně pracujících seniorů pozitivní dopad na nároky důchodového systému. S ohledem na tuto skutečnost považujeme za nezbytné zapojit do financování důchodového systému daňové příjmy a přiblížit se vyrovnanému saldu důchodového systému. Tyto náklady jsou nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Vyčíslení nákladů i změny důchodového systému opíráme o dostupná data a odborné studie.[18, 19]
Věková hranice odchodu do důchodu by měla být spíše orientační. Lidé by měli mít i nadále možnost odejít do předčasného důchodu, musí však počítat s tím, že výše předčasného starobního důchodu bude krácena podle toho, o jak dlouhou dobu dříve před dosažením důchodového věku o tento důchod požádají. Důchodce pobírající předčasný důchod by však měl mít možnost dodatečně doplatit prostředky povinného sociálního pojištění potřebné pro přiznání řádného důchodu anebo odpracovat potřebné roky. Na druhou stranu, důchody a příjmy těch, kdo se rozhodnou dobrovolně pracovat déle, by měly být vyšší než dnes i pomocí snížení sociálních odvodů.
Aby byli lidé ochotni pracovat déle, zvýhodníme zaměstnávání seniorů na částečné úvazky, snížíme odvody, které pracující důchodci platí na sociální pojištění a zlepšíme informovanost o možnostech flexibilně kombinovat důchod a zaměstnání. Lidé, kteří budou pracovat i po dosažení důchodového věku, dosáhnou díky tomu na vyšší příjmy nebo budou moci pracovat méně za lepších podmínek než dnes. Podpora zaměstnanosti seniorů zároveň pomůže reagovat na výkyvy zaměstnanosti na trhu práce.
Legitimní nárok příslušníků náročných povolání na předčasný odchod do důchodu není v České republice pokryt systémově. Uplatňuje se zatím pouze ve vztahu k horníkům. Cestou k jeho naplnění bude přijetí zákonných úprav, které zavedou povinnost zaměstnavatelů podílet se na nákladech důchodového pojištění těchto svých zaměstnanců ve formě povinných příspěvků do systémů penzijního připojištění, podílem na financování předdůchodů, které již dnes umožňují předčasný odchod do důchodu, ovšem tak, aby nebyl pro zaměstnance nevýhodný, a v mezidobí před náběhem tohoto systému do plně funkční podoby také doplněním této podpory z veřejných prostředků.
Zaměstnavatelé rizikových nebo náročných povolání (horníků apod.) by měli za své zaměstnance odvádět vyšší sociální pojištění nebo více přispívat do státního, veřejnoprávního nebo zaměstnaneckého fondu. Tito lidé by měli mít možnost odejít do důchodu dříve při zachování důstojné výše důchodu. Souhlasíme s rozdělením veřejného důchodu na minimální státní zaručený důchod a část vypočítanou na základě odvodů, nebo zvýšení základní výměry.
Minimální důchod by měl v budoucnu dosáhnout alespoň 30 procent průměrné mzdy a zajistit, že žádný důchodce nebude ohrožen chudobou. Pro příští volební období lze předpokládat realizaci v rámci ekonomických možností státu na základě ministerského návrhu, který počítá se základem ve výši do 10 000 korun. Zastáváme názor, že i člověk, který celý život pracoval za minimální mzdu, zasluhuje adekvátní výši starobního důchodu, aby mohl stáří prožít důstojně.
Výběr naspořených a zhodnocených prostředků by měl být upraven tak, aby výrazně motivoval k vyplácení renty, nikoliv k jednorázové výplatě (toto řešení dnes volí naprostá většina lidí). V tomto případě by se prostředky mohly dále zhodnocovat. Jako čtvrtý pilíř zajištění na stáří považujeme, po vzoru Belgie[8] a dalších zemí, vlastnictví nemovitosti, které může výrazně snížit životní náklady.[9] Proto by mělo být možné využít naspořené prostředky z fondů na koupi nemovitosti k vlastnímu bydlení i před dovršením věku 60 let bez sankcí. Fond by mohl zajišťovat také nabídku bezpečných zpětných hypoték.
Podporujeme možnost zřízení veřejnoprávního či státního spořícího produktu s osobními konty účastníků pro dobrovolné spoření nad rámec povinných odvodů na sociální pojištění. Ve státním fondu bude definován výchozí program, který bude moci střadatel změnit. Může existovat více programů rozlišených dle rizikovosti investice s tím, že výchozí program by měl být spíše méně rizikový, konzervativní. Mimo penzi by měl střadatel možnost naspořené prostředky využít za účelem pořízení vlastního bydlení a v zákonem definovaných případech. Státní fond považujeme za potřebnou alternativu k již existujícím konzervativním fondům soukromých penzijních společností, tvořících stávající třetí pilíř důchodového systému. U všech fondů střádajících prostředky budoucích penzistů budeme vyžadovat transparenci a dohled, aby nemohly být vytunelovány. Zaměstnavatel při zvýšení platu nabídne zaměstnanci adekvátní navýšení příspěvku na spoření do veřejnoprávního či státního fondu[13, 14] nebo fondu, který si vybere zaměstnanec, obdobně jako to funguje v severských zemích.[8]
Obdobně podporujeme snížení poplatků za správu aktiv u stávajících soukromých fondů. Není vhodné strhávat vysoké poplatky i v době, kdy je zhodnocení fondu záporné.
Současně se zajištěním udržitelné změny důchodového systému, je vhodné zajistit důstojnou úroveň důchodů, která by měla odpovídat ekonomické situaci země. V případě podobného ekonomického růstu v Evropě a ČR jako většinu času tohoto volebního období (2017–2021), budeme trvat na růstu důchodů v obdobné výši jako tomu bylo nyní. V takovém případě by se měla pohybovat výše průměrného státního důchodu na konci volebního období v roce 2025 kolem 18 až 19 tisíc korun. Problematiku kvalitního života ve stáří chceme řešit komplexně společně se sociálním bydlením, dostupnou lékařskou péčí na vysoké úrovni, zajištěním sociálních služeb apod.
Vysoká diferenciace valorizačních částek, které významně závisejí na aktuální výši důchodů, rozevírá v jejich každoroční valorizaci pomyslné nůžky mezi výší podprůměrných a nadprůměrných důchodů. Zásadním řešením bude perspektivní oddělení solidární části důchodu, které umožní důstojné přežití všem, a jeho zásluhové části, závisející na výši příspěvků lidí do systému v době jejich ekonomické aktivity. Než bude tato reforma uskutečněna, bude upraven výpočet každoroční valorizace tak, aby se zvyšoval podíl základní a snižoval podíl procentní výměry valorizace všech důchodů.[19]
Kromě zvýhodněných či bezplatných přístupů do veřejných knihoven a pořádání kurzů univerzit třetího věku v rámci celoživotního vzdělání by mohl stát dále pomoci s přístupem seniorů k internetu. Koronavirová krize ukázala, že se pro registraci na očkování bylo těžké obejít bez internetu. V tomto případě by mohl stát například přes MPSV pomoci zajistit datové tarify alespoň nižší rychlosti pro seniory, třeba pomocí tendru pro velké množství uživatelů – pobíratelů důchodu. Pokles nákladů na telekomunikace by mohlo pomoci snížit životní náklady mnoha seniorům.
Nebyla vytvořena funkční institucionální platforma pro přípravu a realizaci důchodové reformy. Rada pro udržitelné důchody by mohla být zřízena jako součást Úřadu Národní rozpočtové rady. Rada by měla zajišťovat: