Rok od roku je to horší: vyprahlá půda a vysychající lesy, stagnace úrody, ale i těžký vzduch ve městech a rozpálená centra. Budeme-li se dál tvářit, že tu o nic nejde, brzy o nic nepůjde.

Ještě dostaneme šanci: stovky miliard z evropských investic. Musíme je využít k přechodu na udržitelné hospodářství, splnit závazky Pařížské dohody a posunout zemi k moderní správě a ekonomice. Krajinu a klima je potřeba řešit teď – každé odložení znamená další potíže.

Směřujme ke konci spalování uhlí k roku 2033 při spravedlivé transformaci uhelných regionů. Modernizujme energetiku, průmysl a dopravu na nízkoemisní a dlouhodobě udržitelné formy. Podpořme úspory energií i zdrojů, odpad se naučme využít jako praktickou surovinu.

Nesmíme přitom opakovat chyby předchozích vlád u nás i v zahraničí. Krajina zaplavená solárními elektrárnami a kukuřicí končící v bioplynových stanicích nebo amazonské dřevo pálené v dánských teplárnách jasně ukazují, před jakými řešeními se musíme mít na pozoru.

I když se podaří změnu klimatu řešit, její dnešní důsledky jen tak nezmizí. Musíme tedy krajině ulevit i jinak. Omezíme betonování a odvodňování krajiny, zabráníme kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podpoříme ekologické zemědělství a poctivou péči o půdu. Lesy budeme měnit na pestřejší a odolnější. Rozšíříme chráněná území. Do měst dostaneme více zeleně.