Také vás vytáčí, kolik případů si tu soudy přehazují jako brambor, dokud nevychladne? Zaveďme standardy, které posílí důvěryhodnost justice.
Ošetření zranitelných míst v Ústavě
Ústava je nedotknutelná. Právě proto ale potřebuje citlivou revizi některých formulací. Ukotvěme její body, ať je zase závazná pro všechny.
Ústava je nedotknutelná. Právě proto ale potřebuje citlivou revizi některých formulací. Ukotvěme její body, ať je zase závazná pro všechny.
Takhle to dál nejde
Odborná debata i příklady z minulosti[4] ukazují, že Ústava po 30 letech vyžaduje změny. Některé instituty je vhodné zpřesnit či upravit.[1] Na druhé straně tam, kde Ústava čelí tlaku na změnu politického systému, dělby moci, samosprávy či oslabení základních práv, je třeba ji hájit.
V čem je problém
Po téměř 30 letech si Ústava ČR zasluhuje širší politickou a odbornou debatu nad dílčími změnami. Jako červená nit se všemi diskutovanými body vine požadavek na ochranu vyváženosti systému a nezávislosti klíčových demokratických institucí, ovšem při důrazu na efektivitu vládnutí.
Doposud se ústavní změny odehrávaly pouze v režimu dílčích a často nekoncepčních změn, což bylo dáno zejména omezenou politickou shodou nad uvažovanými změnami.[2] Proto je potřeba jednotlivé úpravy postihnout komplexně.
V tomto volebním období dojde k zavedení elektronické sbírky zákonů, na což by měla ústavní úprava reagovat.[17]
Vzhledem k sílícímu tlaku na nezávislé instituce, jako jsou Ústavní soud či Česká národní banka, vzniká potřeba tyto instituce uchránit od „každodenních“ politických zájmů zvýšenou rigiditou zákonů, které upravují jejich poslání a pravomoci.[4]
Sestavování vlády a výkon pravomocí prezidenta republiky se v posledních volebních obdobích ukázalo být palčivým problémem.[6] Prezidenti Václav Klaus i Miloš Zeman se opakovaně nesnažili umožnit hladký vznik legitimní vlády s důvěrou Sněmovny[18], resp. nevykonávali svůj úřad s akcentem na udržování stability a ochrany ústavnosti.
Dlouhodobě se diskutuje o postavení ústavních soudců a zajišťování jejich nezávislosti.[7] Ústavní změny musí reflektovat i zjednodušení soudní soustavy.[19]
Ústava by měla umožnit rozdělení kompetencí mezi orgány územních samosprávných celků (problematika vyhrazené působnosti rady, kompetencí starosty a pojistek), pokud tak stanoví zákon.
Možnost přímé demokracie obsahuje Ústava od roku 1993[21], ale dosud nebyla naplněna. Řešení musí být detailně promyšleno a musí vycházet ze zahraničních zkušeností i kulturních specifik ČR, aby výsledný model byl funkční a obsahoval pojistky proti zneužití.
Naše vize
Ústava lépe ochrání ústavní pořádek, demokratický právní stát a parlamentní formu vlády. Ústavní legislativní rámec bude kvalitnější, sestavování vlády zodpovědnější, ústavní soudci budou mít lepší garance nezávislosti a pravomoci prezidenta budou jasněji vymezené.
Jak to chceme udělat?
Kvalitnější legislativní ústavní rámec
- Prodloužíme lhůty na projednání návrhu zákona v Senátu z dnešních 30 dnů na 40 až 60 dnů.[3]
- Rozšíříme okruh zákonů dle čl. 40 Ústavy, při jejichž změně nelze přehlasovat Senát, o zákony o Ústavním soudu, České národní bance[20], Nejvyšším kontrolním úřadu (pokud budou rozšířeny jeho pravomoci) a o zákony regulující činnost a postavení samosprávy v samostatné působnosti.[4]
Sestavování vlády
- Prohozením 2. a 3. pokusu o sestavení vlády mezi prezidentem republiky a předsedou Sněmovny ulehčíme vzniku legitimní vlády s důvěrou Sněmovny.[6]
Zpřesnění pravomocí prezidenta republiky
- Odstraníme nesystémový proces jmenování členů bankovní rady České národní banky.[8] Zavedeme obdobný model jako při schvalování ústavních soudců Senátem.
- Zpřesníme roli prezidenta u jmenování soudců, velvyslanců a profesorů.
- Upravíme pravomoc prezidenta rozpustit Sněmovnu dle čl. 35 Ústavy, aby měl povinnost tak za daných okolností učinit.
Mandát ústavních soudců
- Prosadíme neopakovatelnost mandátu ústavního soudce a upravíme jeho postavení po výkonu mandátu s cílem posílit jeho nezávislost. To vyvážíme prodloužením funkčního období z 10 na 12 let.[7]
Kompetence orgánů samospráv
- Prosadíme efektivní rozdělení pravomocí mezi zastupitelstvo a exekutivní orgány, případně i možnost přímé volby starostů menších obcí.
Rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu
- Rozšíříme působnost Nejvyššího kontrolního úřadu při respektu k právu na samosprávu, viz bod Veřejné finance průhledně a čistě.
Referendum
- Podpoříme celostátní referendum za podmínek 450 000 podpisů pro sběr a nemožnosti hlasovat o ústavních záležitostech, daních a mezinárodních smlouvách.
Změny uvedené v dalších programových bodech:
- Kvalitní a předvídatelné soudnictví – tříčlánková soudní soustava
- Promyšlená logistika pro krizové situace
- Důslednější ochrana osobních údajů a soukromí – šifrování
Kolik na to chceme času?
V prvním roce budeme usilovat o dosažení shody nad ústavními změnami mezi politickými stranami a mezi komorami Parlamentu ČR.
Do 2 let chceme prosadit ústavní zákon v obou komorách Parlamentu ČR.
Pro koho to chceme hlavně
Pro nás pro všechny
Ústava lépe ochrání práva lidí, krajů a obcí, bude odolnější vůči politickým krizím. Ke klíčovým otázkám bude možné vyjádřit se v referendu.
Co pro to už děláme
- Ve Sněmovně jsme prosadili návrh novely Ústavy, který by rozšířil pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu při kontrole státních institucí, měst a krajů.[12] Návrh je nyní projednáván na půdě Senátu.[13]
- Předložili jsme návrh novely Ústavy týkající se zavedení tzv. klouzavého mandátu. Ten funguje tak, že za poslance, který se stane členem vlády, nastupuje náhradník. Člen vlády tak má čas věnovat se naplno svému úřadu.[14]
- Podíleli jsme se na návrzích týkajících se obecného referenda.[9]
- Založili jsme podvýbor ústavně právního výboru pro digitalizaci justice a e-Sbírku, kde jsme mimo jiné dohlíželi na postup vlády při vývoji elektronické sbírky právních předpisů a přípravě projektu eLegislativa.[10, 11]
- Podpořili jsme předání žaloby na prezidenta republiky kvůli hrubému porušení Ústavy k rozhodnutí Ústavnímu soudu.[15]
- Odmítli jsme neférový systém voleb a navrhli spravedlivou alternativu, aby o poslancích rozhodovali občané a ne straničtí šéfové.[16]
Na co se nás často ptáte
Kolik to bude stát?
Ústavní změny si nevyžádají prakticky žádné náklady či nároky na státní rozpočet.
Je vůbec nutné Ústavu měnit? Neslouží dobře?
Ústavní systém skutečně funguje dobře. Nikoliv však optimálně. To se projevuje stále častěji. Ať již je to potenciální úpadek nezávislých institucí klíčových pro rovnováhu systému nebo nešťastné jednání prezidenta republiky, které je umožněno nevyjasněnými či příliš obecnými pravidly.
Proč prodlužovat legislativní proces? Je Senát vůbec k něčemu?
Aby mohl Senát svou roli plnit, potřebuje možnost zabývat se důsledněji klíčovými normami, a to i ve výborech. Zvýrazní se tím celková role Senátu jako korektora legislativního procesu. Ostatně jsme to viděli v poslední době velmi zřetelně hned v několika případech (daňové zákony, pandemický zákon). Tím se posílí i jeho celková smysluplnost.
Proč komplikovat změny v regulaci právě Ústavního soudu, České národní banky či samospráv?
Tyto instituce fungují nejlépe, pokud jsou skutečně – a nikoliv jen papírově – nezávislé. Vytvoření systému tzv. organických zákonů, které pomohou upevnit stabilitu, ale zároveň neznemožní reagovat na nutné změny, je optimálním řešením tohoto problému.
Proč omezovat ústavní soudce? Neměli by ve svých funkcích naopak pokračovat?
Návrh není omezením, ale naopak podpořením role Ústavního soudu. Ochraňujeme ho před možnými vrtochy většiny ve Sněmovně tím, že bude nutný souhlas Senátu s úpravami zákona o Ústavním soudu, a zároveň posilujeme institucionální nezávislost soudu pomocí omezení výkonu funkce na jedno funkční období. Práce soudu by totiž neměla být postavena jen na jednotlivcích, ale spíše na systematických zárukách.
Co máte na mysli zpřesněním role prezidenta u jmenování soudců, velvyslanců a profesorů?
Cílem je vyjasnit roli prezidenta při těchto aktech tak, aby bylo zřejmé, že nemůže do těchto odborných procesů věcně zasahovat a bezdůvodně odmítat jmenování, protože dle Ústavy není z výkonu své funkce za ně odpovědný.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
Typickým problémem je možný „kreativní“ výklad Ústavy prezidentem republiky při sestavování nové vlády. Viz k tomu zde.
[2]
Příkladem může být nepromyšlené zavedení přímé volby prezidenta. Viz k tomu článek: Jan Kysela. Ústavní inženýrství na český způsob aneb ke změnám pravomocí prezidenta republiky. 2015. Dostupné zde.
[3]
Senátní návrh dané změny z roku 2019 včetně odůvodnění lze nalézt zde.
[4]
[5]
Jde např. o neodpovědný návrh SPD stran možného neomezeného nekoncepčního referenda. Viz diskuse zde.
[6]
[7]
Viz k tomu např. studie ukazující křehkost nezávislosti Ústavních soudů – Kriszta Kovács, Kim Lane Scheppele. The fragility of an independent judiciary: Lessons from Hungary and Poland — and the European Union. 2018. K nalezení zde. Opět lze odkázat i na návrh Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury na změnu Ústavy. Důvodová zpráva. 2001. Dostupné zde.
[8]
Viz k tomu souhrn již tehdy dlouhodobé debaty např. v článku: Kateřina Janstová. Jmenování členů Bankovní rady prezidentem republiky a přímá volba hlavy státu. 2011. Dostupné zde.
[9]
Piráti. Piráti podporují návrh o referendu s nejmenšími riziky. 2018. Dostupné zde.
[10]
Webovou stránku podvýboru s informacemi o něm naleznete na webu Poslanecké sněmovny zde.
[11]
Piráti. Ministerstvo vnitra nezvládlo včas zrealizovat projekty e-Sbírka a e-Legislativa. Digitální tvorba zákonů se už podruhé odsouvá. 2020. Dostupné zde.
[12]
Piráti. Sněmovna schválila pirátský návrh změny ústavy, umožní rozšířit pravomoci NKÚ. 2020. Dostupné zde.
[13]
Poslanecká sněmovna. Legislativní proces ke sněmovnímu tisku 229 je dostupný zde.
[14]
[15]
Piráti. Prezident neodvolal ministra a snažil se ovlivnit justici, Piráti proto zvednou ruce pro ústavní žalobu. 2019. Dostupné zde.
[16]
Piráti. Piráti a Starostové odmítají neférový systém voleb a navrhnou spravedlivou alternativu. O poslancích mají rozhodovat občané, ne straničtí šéfové. 2021. Dostupné zde.
[17]
Účinnost nové legislativy je již stanovena k 1. 1. 2022. Informace k elektronické sbírce na webu MVČR jsou dostupné zde.
[18]
Viz např. tzv. Rusnokova „prezidentská“ vláda. Více info zde.
[19]
Ke změnám soudní soustavy viz volební bod Kvalitní a předvídatelné soudnictví, který je dostupný zde.
[20]
Rozšířením o Českou národní banku máme na mysli pouze případ, kdy se jedná o postavení banky určující měnovou politiku, nikoliv jako správního orgánu.
[21]
K tomuto viz článek 2 odstavec 2 Ústavy. Dostupné zde.