Při vypořádávání stížností ubude nepodložených obvinění příslušníků, a ušetří se tak energie na smysluplnější činnost.
Doba covidu vyhrotila vztahy mezi veřejností a policií. Uložme jim nahrávat své zákroky. Nespravedlnost odhalíme, spravedlivým nebudeme křivdit.
Chybí jasné důkazy pro případy stížností na jednání policistů a objektivní řešení konfliktních situací vzniklých při výkonu služby.[1] Většina podnětů je tak vyhodnocena jako nedůvodná.[9] Příslušníci se musí účastnit soudních řízení[2] místo toho, aby se věnovali službě veřejnosti.
V současnosti dochází ke vzájemným křivdám mezi občany a příslušníky státní či městské policie. Tyto křivdy způsobují rozdílné interpretace zákroků, kdy příslušníci hrozí použitím donucovacích prostředků anebo je reálně použijí. Bohužel dochází i ke zneužívání pravomocí.[3] Známé jsou však i případy, kdy občané příslušníky vyprovokují a pořizují vlastní videozáznamy[4], které poté střihem záběrů upraví a veřejně poškozují dobré jméno policisty i důvěru v bezpečnostní složky jako takovou. S krizovou situací během pandemie koronaviru tyto třenice ještě zesílily z důvodu vysokého množství kontrol dodržování vládních nařízení.[10] Znám je například případ z Liberce[5], kde hlídka Policie ČR provedla zákrok proti muži, který na veřejnosti neměl roušku a poté, co jej hlídka oslovila, se dal na útěk. Policisty si celou dobu natáčel na mobilní telefon a záznam zveřejnil na sociálních sítích s cílem policisty dehonestovat. Paradoxně však tímto ukázal, že policisté nepochybili a konali v souladu se zákonem. Ze záznamu jasně vyplývá vůle policistů řešit situaci přiměřeně a klidně. Policisté muži vysvětlovali, čeho se dopustil a ten s nimi začal rozrušeně diskutovat. Poté, co mu sdělili částku, jakou bude v příkazním řízení pokutován, muži došly argumenty, diskusi přerušil a rozhodl se před policisty uprchnout.
U policistů dochází k psychické únavě a rozčilení nad takovou formou nespravedlnosti, kdy tyto faktory mohou časem vést k vyhoření a ztrátě zájmu o službu. Proto je nezbytné využít prostředků k obraně jak sebe, tak policie.[5]
Pro mladé
Policisté a strážníci už nebudou narušovat akce pro mládež nepřiměřenými zásahy nad rámec důvodné potřeby.
Pro nás pro všechny
Zvýší se kvalita výkonu práce policistů a sníží se počet sporných situací.
Pro veřejné finance
Lze očekávat úspory na nákladech policejních sborů díky svižnému vypořádávání řešených sporů.[7] Těch bude méně, avšak opodstatněnějších.
Při vypořádávání stížností ubude nepodložených obvinění příslušníků, a ušetří se tak energie na smysluplnější činnost.
Ubude konfliktů při dopravních kontrolách, zvýší se prokazatelnost přestupkového jednání a sníží se možnost nedůvodného jednání policistů.
Počítáme s náklady 400 milionů na celkovou implementaci používání nahrávacích zařízení s 40 miliony každý rok na údržbu tohoto systému. Tyto náklady jsou zcela jistě vyváženy garancemi dodržování lidských práv a svobod při interakci s policejními složkami, kvalitnějším a sebejistějším výkonem práce příslušníků a úsporami zdrojů policejních sborů díky objektivnímu vypořádávání opodstatněných občanských stížností.
Jak napovídají zkušenosti ze zahraničí, nošení kamery na výstroji nepředstavuje praktický problém ve výkonu práce policisty. Ti při své běžné činnosti již nyní nosí výstroj, která umístění kamery snadno umožňuje.
Nahrávání zákroků je běžné už dnes, jenom není povinné. Vše se odehrává v souladu s platnou legislativou o nakládání s osobními údaji. Neoddělitelnou částí námi navrhovaných změn je jasně definovaný a transparentní systém nakládání s těmito záznamy, ke kterým bude přístup umožněn jen v případě vypořádávání problematické situace, ať už podnět k tomuto vypořádání dal občan nebo policista.
Součástí námi implementovaného rámce budou i jasně nastavená pravidla pro posuzování situací, v nichž dle příslušníka došlo z nějakého důvodu k nemožnosti provedení záznamu. Bude-li toto posouzeno jako neodůvodněné či dokonce záměrné, bude příslušníkovi udělena jedna z možných sankcí, které budou v rámci pravidel pro posuzování těchto situací nastaveny též.
V případě tohoto výběrového řízení zvítězila firma, která za realizaci zakázky požadovala nejmenší cenu, aby se následně ukázalo, že závazkům zakázky není schopna dostát.[12] Pevně zadefinovanou součástí výběrového řízení na kamerové systémy a příslušenství bude i povinnost soutěžících firem předložit plán realizace navrhované objednávky a případně jej doplnit tak, aby relevantní autorita, nejspíše pracovníci Ministerstva spravedlnosti, měli možnost v průběhu výběrového řízení posoudit i tento aspekt. Samozřejmostí je také to, že výběr konkrétního dodavatele bude probíhat na základě vyhodnocení dat o jejich nabídce, nikoliv pouze na základě snahy o volbu té nejnižší ceny.