Starosta nám vždycky bude blíž než ministr. Z radnice lépe vnímá svou obec i své sousedy. Nechme samosprávám volnost, dejme slovo i občanům.
Mírnější vedra ve městech
Letní dny ve městech jsou peklo. Pojďme horku čelit chytrým snižováním teploty: vodními toky, zelení, zužitkováním dešťů.
Letní dny ve městech jsou peklo. Pojďme horku čelit chytrým snižováním teploty: vodními toky, zelení, zužitkováním dešťů.
Takhle to dál nejde
Centra měst jsou přehřátá průměrně o 2–3 stupně Celsia oproti okolí v důsledku husté zástavby, pevných povrchů, nedostatku či špatného stavu zeleně.[9] To má negativní vliv na zdraví[10] a komfort obyvatel, zejména malých dětí a seniorů.
V čem je problém
V souvislosti s klimatickou změnou na našem území dochází k nárůstu teploty vzduchu a počtu tropických a letních dnů, úbytku sněhové pokrývky a většího výskytu extrémních projevů počasí. Česko se za posledních 60 let ohřálo o 2 stupně Celsia, v zimě a létě téměř o 3.
Dochází například k poklesu množství povrchových vod a hladiny podzemních vod.[13] Pozorujeme častější výskyt extrémních meteorologických situací a živelných pohrom, jako jsou přívalové deště a ničivé povodně.[13]
Ochrana klimatu je hrubě zanedbávána a v zájmu zachování dobrých životních podmínek pro budoucí generace na ní musíme pracovat. Nehodláme vyhazovat peníze z oken jako předchozí vlády, ale účelně je vložit do investic, které nás dovedou ke klimatické odolnosti měst.
Pokládáme za naprosto klíčové začít se věnovat ochraně klimatu systematicky a efektivně.
Extrémními projevy změn klimatu jsou významně ohroženi nejen živočichové, rostliny a celé ekosystémy, ale také obyvatelé měst a obcí.[3]
To, jak města a obce zvládají extrémní projevy změny klimatu, ovlivňuje také podoba okolní krajiny. Když je adaptována, pomáhá v přizpůsobení se na změny také městům a obcím. Naopak rozpálené betonové plochy bez zeleně, které nejsou schopny zadržet vodu, sídla o to více ohřívají. Ve velkých městech se tvoří teplotní ostrovy, kde je teplota nejen v létě o dost vyšší než na venkově.[6, 9] A právě to musíme změnit. Je třeba, aby obce tyto extrémní podmínky zvládaly. K tomu napomůžou účinná opatření v krajině jak proti horku a suchu, tak proti následkům přívalových dešťů a povodní.
Je tedy důležité investovat do modernizací, prostřednictvím kterých se podaří zlepšit klima ve městech a jiných sídlech.
Pro zachování kvality života a ochrany zdraví obyvatel je nezbytná adaptace sídel na klimatickou změnu.
Naše vize
Budeme žít ve městech a obcích, kde bude i v létě příjemná teplota. Stromy, keře a trávníky vytvoří dobré mikroklima. Dešťová voda se bude využívat nebo vsakovat, místo aby odtékala do kanalizace. Ani přívalové deště nezpůsobí výrazné škody.
Jak to chceme udělat?
- Metodicky a dotačně podpoříme města a obce ve vypracování vlastních adaptačních strategií a akčních plánů na změny klimatu.
- Do stavebního zákona prosadíme povinnost při územním plánování posuzovat jeho soulad s plány na zmírňování klimatické změny a s adaptací na ni.
- Pro nové stavby a rekonstrukce stanovíme ve stavebním zákoně povinné prvky modro-zelené infrastruktury nebo jejich podíl. Prvků bude na výběr více, aby si stavitel mohl zvolit , co mu bude v daném místě vyhovovat, například zelené střechy, zasakovací nádrže, vodní plochy či vertikální zeleň apod.
- Formou dotací podpoříme budování zelené a modré infrastruktury na veřejných prostranstvích – na ulicích, náměstích a v parcích. Např. ozelenění souvislých ploch – ať už jsou to střechy či zdi, investice do nádrží sloužících k zadržení vody nebo do průlehů i v prostředí města či využití šedé vody.
- Zvýšíme ochranu solitérních stromů i stromořadí v obcích a podpoříme novou výsadbu, včetně chodníků a náměstí.
- Budeme podporovat vývoj efektivních řešení na vsakování dešťové vody u nových staveb a na prostranstvích (např. granty na spolupráci měst s akademickým prostředím či soutěžemi iniciovanými městy a vhodným nastavením dotací).
- Zasadíme se o efektivní řešení na zasakování a využití dešťové vody a šedé vody na zalévání městské zeleně nebo ve veřejných budovách.
- Uspořádáme osvětové kampaně pro obyvatele měst a obcí na téma funkce modro-zelené infrastruktury, aby občané věděli, co a proč se mění v jejich městě.
- Připravíme plán dosažení klimatické neutrality státních úřadů do roku 2035. Státní instituce půjdou příkladem.
- Efektivně využijeme podporu z EU, která řadí adaptaci na klimatickou změnu za jedno z prioritních témat.
Kolik na to chceme času?
Výhledově 10 let. V prvních dvou letech je potřeba důkladně propracovat strategii investic a začít s ozeleňováním státních institucí a konkrétními investicemi. Řadu opatření již postupně zavádíme na základě strategických dokumentů k Adaptaci na klimatickou změnu. Chceme využít podpory z EU, kde je adaptace na klimatickou změnu jedním z prioritních témat. V první etapě z Národního plánu obnovy.
Pro koho to chceme hlavně
Pro nás pro všechny
Zlepší se prostředí i ovzduší, ve kterém se občané denně pohybují. Využití dešťové vody pro zalévání ušetří náklady na pitnou vodu.
Pro rozvoj obcí a měst
Využití dešťové vody pro zálevání ušetří pitnou vodu i finance. Jeji dostatek umožní pěstovat zeleň zmírňující vedro a sucho. Stromy sníží efekt tepelného ostrova.[4]
Pro mladé
Zelené zóny ve městech budou ideální k odpočinku či aktivitám ve volném čase.
Pro rodiny s dětmi
Vzniknou odpočinkové zóny pro trávení času s dětmi.
Pro seniory
Senioři a malé děti nebudou ve městě v létě trpět vysokými teplotami, které jim mohou způsobit vážné, až smrtelné zdravotní problémy.[8]
Pro zaměstnance
Zlepší se pracovní prostředí. Zaměstnavatelé mohou na střechách budov vytvářet odpočinkové zóny.
Pro živnostníky a podnikatele
Úspory energií a vody povedou ke snížení nákladů na provoz. Využití dešťové vody ušetří podnikatelům poplatky za její odvod do kanalizace.
Pro lidi ve finanční tísni
Ušetří se náklady za energie a vodu a za cesty do přírody za rekreací.
Pro veřejné finance
Včasné investice do modrozelené infrastruktury se v krátkém čase vrátí na provozních nákladech.[14]
Co pro to už děláme
- Naši radní dlouhodobě prosazují budování modro-zelené infrastruktury v městských budovách a na veřejných prostranstvích. Jde zejména o zelené střechy a systémy na zadržování i využití vody (např. akumulační nádrže, zasakovací průlehy). Motivují k tomu formou dohod i soukromou sféru. Podporují také zalévání dešťovou vodou a ozeleňování měst (stromy, luční trávníky). Příkladem je MČ Praha 12.
- Vytvořili jsme plán Vodu řešíme teď, ve kterém nabízíme řešení, jak vrátit zeleň i vodu do měst a obcí pomocí budování funkční modro-zelené infrastruktury.
- Uspořádali jsme seminář Zeleň jako účinná klimatizace sídel, jehož hlavním tématem byl význam a role sídelní zeleně pro úspěšnou adaptaci měst na klimatickou změnu.
- Interpelovali jsme ministra průmyslu a obchodu i dopravy Karla Havlíčka ohledně zavádění modro-zelené infrastruktury do měst a obcí. Cílem interpelace bylo dosáhnout uznání stromů jako rovnocenného prvku městského prostoru, stejně jako je tomu třeba u technické infrastruktury.
- Zorganizovali jsme seminář na téma „Rekodifikace stavebního práva: Zrychlení výstavby nebo poškození životního prostředí a dalších veřejných zájmů?“, který si kladl za cíl diskutovat zapojení veřejnosti do stavebních řízení kvůli ochraně životního prostředí.
- Uspořádali jsme konferenci „Po nás sucho“ v rámci think tanku iSTAR.
- V rámci platformy Starostové starostům jsme uspořádali seminář „Obce proti suchu“.
- Pomocí pozměňovacího návrhu prosazujeme povinnost náhrady vykácených stromů, případně úhradu finančního ekvivalentu jejich ekologické funkce.
- Aktivně se věnujeme problematice opětovného využití šedé vody. Do zákona o ochraně veřejného zdraví jsme prosadili definici užitkové vody. Podali jsme pozměňovací návrh k novele vodního zákona, požadující samostatnou kapitolu právě pro recyklované vody.
Na co se nás často ptáte
Kolik to bude stát?
Celkově na modro-zelenou infrastrukturu vynaložíme za 10 let cca 10 miliard korun formou dotací, například z programu Dešťovka či financováním ze zdrojů EU (např. Národní plán obnovy), ze strany ČR případně půjde příspěvek na spoluúčast, nebo se realizují bezúročné půjčky. Příjemcům dotace se náklady na dofinancování dotace částečně vrátí ušetřením poplatku za odvod dešťové vody do kanalizace a snížením nákladů na zalévání pitnou vodou. Náklady na osvětu budou tvořit jednotky milionů korun. Náklady rozpočtu, zejména personální a osvětové, budou do 20 milionů korun ročně, zbytek lze hradit z fondů EU.
Jak se změny budou provádět?
V první fázi proběhnou změny v podobě jednání expertních týmů na Ministerstvu životního prostředí. V jednotlivých městech pak tuto problematiku dostanou na starosti městští architekti.
Máme málo parkovacích míst. Nezabere zelená a modrá infrastruktura místa, kde by se dalo parkovat?
Na veřejných prostranstvích musí být vyváženy a skloubeny všechny veřejné zájmy. Současná technická řešení to již umožňují.
Bydlím ve městě a chtěl bych, aby zde bylo více zeleně. Co mám pro to udělat?
Pokud chcete více zeleně na veřejných místech, je vhodné obrátit se na odbor životního prostředí úřadu města, nebo příslušné radní. Ve městě není úplně jednoduché zeleň sázet. Výsadbu je nutné koordinovat s umístěním sítí atd.
Dají se opatření pro hospodaření s šedou a dešťovou vodou vybudovat i na starých budovách? A co paneláky?
Opatření na záchyt dešťové vody se dají jednodušeji udělat na budovách, které mají okapy. U nově rekonstruovaných budov a v panelácích je to složitější, protože svody vody vedou vnitřkem, ale i to je realizovatelné. Využití šedé vody představuje ještě složitější rekonstrukci, ale možné to je. Pro využití šedé vody lze také udělat jednotlivá opatření, např. nádrž na vodu z vany atd.
Nezhorší více zeleně problémy alergiků?
Významným alergenem je prach. Zeleň prach zachycuje a tím snižuje alergickou reakci na něj. Zeleň vytváří příjemné mikroklima, které zlepšuje i stav sliznic a tím přispívá k lepší odolnosti vůči alergiím obecně.
Kdo se bude o nové zelené prvky starat?
O zelené prvky na veřejných prostranstvích se starají samosprávy. Pomoc občanů je samozřejmě vítána.
Hned za městem je pole nebo les. Je vážně potřeba dávat zeleň i do města?
Ano, je to třeba, protože zeleň v okolí města zvýšené teploty ve městě nesníží. Je nutné zlepšovat mikroklima přímo ve městě. Stromy odpařují vodu a tím mikroklima ve svém okolí zlepšují, efekt však nepůsobí na vzdálenost několika kilometrů. Pod stromy je v létě teplota o 10 stupňů Celsia nižší než na nestíněném trávníku a až o 20 stupňů Celsia nižší než na rozpáleném asfaltu.[11] Stromy fungují jako klimatizační jednotky.[4] Snížení teploty ve městech omezí efekt tepelného ostrova.[4] Mikroklima měst bude příjemné.
Dotknou se adaptační opatření i dopravy ve městech?
Abychom dosáhli zvýšení kvality života ve městech a chránili zdraví jejich obyvatel, je třeba zavádět a podporovat šetrné systémy dopravy na území sídel. Města v České republice musí přestat podporovat neefektivní automobilovou dopravu a naopak by měla nabídnout možnost využití služeb šetrné MHD a zároveň se soustředit na rozvíjení bezmotorové a bezemisní dopravy – cyklistické a pěší.[15] Budeme proto klást důraz na rozvoj infrastruktury pro cyklistickou a pěší dopravu tak, aby byl pohyb pro cyklisty i chodce ve městech bezpečný a omezili jsme znečištění z automobilové dopravy. Je pro nás zásadní, aby města nabízela bezbariérové podmínky pro chodce i atraktivní infrastrukturu. I na větší vzdálenosti musí být město pro chodce prostupné, volba chůze namísto jízdy dopravním prostředkem je žádoucí nejen pro lidské zdraví, ale i pro posilování sociálních vazeb – chodit znamená znát své město a jeho obyvatele.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
STŘEDOVÁ, H., ROŽNOVSKÝ, J., LITSCHMANN, T. (eds): Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí. Skalní mlýn, 2.–4. 2. 2011, ISBN 978-80-86690-87-2.
[2]
ROSENZWEIG, C., SOLECKI, W., ROMERO-LANKAO, P., MEHROTRA, S., DHAKAL, S., BOWMAN, T., ALI IBRAHIM, S. Columbia University. New York. 2015. ARC3.2. Dostupné zde.
[3]
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. (CzechGlobe) ve spolupráci s IPR Praha a OCP MHMP: Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu – Analýza dopadů klimatické změny v Praze. 2016. Dostupné zde.
[4]
POKORNÝ, J., HESSLEROVÁ, P., JIRKA, V., HURYNA , H., SEJÁK, J. Význam zeleně pro klima města a možnosti využití termálních dat v městském prostředí. Urbanismus a územní rozvoj, ročník XXI, číslo 1/2018. Dostupné zde.
[5]
ŽÁK, M. Klima měst se neliší jen vyššími teplotami, ukazují studie. 2019. Dostupné zde.
[6]
MACHÁČ, J. Modrozelená infrastruktura z pohledu ekonomie. Prezentace na semináři Zeleň jako účinná klimatizace. 2020. Dostupné zde.
[7]
HUNTER, A. 2019: Hot and bothered: heat affects all of us, but older people face the highest health risks. 2019. Dostupné zde.
[8]
UCAR – Center for Science Education. Urban heat islands. 2021. Dostupné zde.
[9]
US EPA. Climate Change and the Health of Older Adults. 2019. Dostupné zde.
[10]
POKORNÝ, J., BROM, J. Jak stromy chladí a utvářejí místní klima. 2018. Dostupné zde.
[11]
Klimatická žaloba ČR. 2021. Dostupné zde.
[12]
Akademie věd ČR: Expertní stanoviska AV ČR – Klimatická změna. 2020. Dostupné zde.
[13]
MACHÁČ, J. et al. Metodika pro ekonomické hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech. Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku. Ústí nad Labem 2019. Dostupné zde.
[14]
Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku. Metodika pro ekonomické hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech. 2019. Dostupné zde.
[15]
TNMT. The environmental impact of today’s transport types. 2021. Dostupné zde.
[16]
Zdroje upozorňující na konkrétní příklady z praxe:
– Zásady pro rozvoj adaptací na změnu klimatu ve městě Brně: s využitím ekosystémově založených přístupů. Východiska pro zpracování Strategie pro Brno 2050. 2019. Dostupné zde.
– Park Pod plachtami. Brno-Nový Lískovec. 2018. Dostupné zde.
– Obnova a revitalizace pražských nádrží. 2021. Dostupné zde.
– Zásady pro rozvoj adaptací na změnu klimatu ve městě Brně: s využitím ekosystémově založených přístupů. Východiska pro zpracování Strategie pro Brno 2050. 2019. Dostupné zde.
– Park Pod plachtami. Brno-Nový Lískovec. 2018. Dostupné zde.
– Obnova a revitalizace pražských nádrží. 2021. Dostupné zde.