Obce lépe ovlivní rozvoj území, vliv staveb na okolí i veřejnou vybavenost. Mohou přimět developery, aby přispívali na infrastrukturu.
Vyběhat razítka pro dům trvá hrozně dlouho, jinde zase rostou obchoďáky ve velkém. Postavme to jinak! Ti, kdo v místě žijí, musí být slyšet.
Chybí vyvážené podmínky pro rychlé povolování staveb s respektem k prostředí, veřejným zájmům i potřebám rezidentů, nebrzdící rozvoj území. Stavební řízení trvá až 246 dní, je příliš složité a byrokratické.[1] Vládou prosazovaný stavební zákon je nedomyšlený.
Současný systém stavebního řízení je komplikovaný a často značně nepřehledný[3], a to zejména pro stavebníky z řad občanů, malých firem a obcí.[1] Tento stav nejenže omezuje investiční činnost, ale také zvyšuje náklady všech skupin investorů.[3]
V žebříčku Světové banky porovnávajícím stavební řízení v různých zemích se ČR nachází na 157. místě. Povolení modelové stavby skladu, kterou Světová banka porovnává, by v ČR trvalo 246 dní.[1]
Současná vláda se vydala zcela nevhodnou cestou centralizace, která znamená stažení stavební správy z menších obcí a rozhodování bez znalosti místních poměrů.[19] Budování nové soustavy úřadů by znamenalo značné náklady.[20] Vládní návrh je silně kritizován řadou odborných autorit.[23]
Stavební řízení bude digitální, s minimem administrativy, předvídatelné, přizpůsobené různým typům staveb a vyvažující veřejné a soukromé zájmy. Veřejnost bude zapojena, aniž by to řízení zdržovalo. Stavebník bude jednat jen s jedním úřadem a ten si sám zajistí další podklady.
4 roky (1 rok analýzy a vypořádání připomínek ke stávajícímu návrhu, 1 rok tvorba nového stavebního zákona, 1 rok schvalování, 1 rok příprava na spuštění)
Pro rodiny s dětmi
Rodinné bydlení bude dostupnější, neboť získání stavebního povolení pro rodinný dům bude jednodušší. Rychlejší výstavba také zlevní byty.
Pro nás pro všechny
Občan vyřídí vše jedním podáním na úřadu s jistotou, že má vše v pořádku. Nebude také muset nečinně přihlížet, jak mu u okna staví halu.
Pro veřejné finance
Přínos efektivnějšího stavebního řízení bude cca 7–8 miliard korun ročně, to znamená přínos pro veřejné rozpočty asi 3 miliardy.[3]
Obce lépe ovlivní rozvoj území, vliv staveb na okolí i veřejnou vybavenost. Mohou přimět developery, aby přispívali na infrastrukturu.
Získání stavebního povolení bude trvat mnohem kratší dobu a bude spojeno s mnohem menšími náklady.[2]
Projekty ve stavebnictví budou vyžadovat méně času a nižší administrativní náklady, což je zlevní a zrychlí.[2] Zvýší se právní jistota.
Není třeba a určitě není žádoucí, aby soukromý sektor platil přípravu takto důležitého zákona.[11, 12] Ministerstvo pro místní rozvoj uzavřelo s Hospodářskou komorou Memorandum o spolupráci na projektu rekodifikace veřejného stavebního práva ČR. Podstatou byl závazek provést, odborně zpracovat a bezúplatně MMR poskytnout návrh nového stavebního zákona. HK pak svěřila samotné psaní zákona největší advokátní kanceláři v ČR, která poskytuje právní služby v oblasti nemovitostí a stavebnictví.
Bude nutné shromáždit data a informace o stavebním řízení, abychom přesně identifikovali problémy a jejich příčiny. Ačkoliv to zní neuvěřitelně, ministerstvo tato data nemá.[3] Náklady budou řádově nižší jednotky milionů (vytažení dat z IS všech stavebních úřadů, dotazy na úředníky, průzkum mezi stavebníky atd.).
Podporujeme rozšířené používání institutu plánovacích smluv. Navrhneme posílení pravomocí obcí požadovat od developerů dodanění jejich zisků ze zhodnocení pozemků v důsledku změny územního plánu[13], například v podobě investic developera do infrastruktury či občanské vybavenosti. Úředníci by měli být schopni uzavřít s developerem plánovací smlouvu.[14, 15] Výsledky práce a vyšší standard komunikace úředníků musí být zohledněn v jejich odměňování.
U srovnatelných projektů budeme usilovat o veřejný benchmark (porovnání) lhůt a míry rušení rozhodnutí stavebních úřadů, kontroly u problematických případů a vyvažovací mechanismy při přetížení některých úřadů.
Spolky nemají žádné nástroje, jakými řízení zdržovat. Odvolání musí být vyřízeno do 30 dnů a případné podání žaloby nezastavuje stavební řízení, ani neprodlužuje lhůtu pro další úkony, pokud odkladný účinek nepřizná soud. V drtivé většině řízení, která trvala několik let, byl důvod prodloužení stavebního řízení na straně žadatele, např. chybějící dokumentace, nesouhlasy vlastníků nebo nesoulad s územním plánem.[16] Spolky podaly odvolání v 0,46 procenta případů a žalobu v 0,025 procenta případů[17], rozhodně tedy nemohou být příčinou současného pomalého rozhodování. Pokud budou připomínky oprávněné, stavební úřad je zahrne do stavebního povolení. Pokud ne, stavební úřad je odmítne. Prostor pro průtahy je minimální.
Specializované úřady zůstanou zapojeny nadále. Rozdíl je v tom, že je nebude „obíhat“ stavebník, ale samotný stavební úřad, který bude rovněž vypořádávat jejich případné rozpory mezi sebou. Tak bude zachována maximální odbornost, a přitom se sníží administrativní a časová náročnost pro žadatele.
Tuto oblast upravuje zvláštní vyhláška č. 398/2009 Sb., která stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Vztahuje se jak na novou výstavbu, tak na úpravy. U kulturních památek se tyto podmínky uplatňují s ohledem na zájmy památkové péče. Tuto vyhlášku rozhodně rušit nehodláme, naopak budeme sledovat, zda odpovídá aktuálním potřebám.