Tady jde o zdraví! Donuťme znečišťovatele přijmout čistší alternativy. Sobě prodloužíme kvalitní život, dětem zajistíme zdravější dětství.
Klimatická změna je bezpečnostní, ekonomickou a humanitární hrozbou. Budeme aktivně spolupracovat s ostatními státy na efektivním řešení.
Pro efektivní řešení klimatických změn je zásadní funkční mezinárodní spolupráce. Česká republika své závazky v Evropské unii a v oblasti rozvojové spolupráce neplní, navíc si stanovuje nízké klimatické cíle.[1] Proto nemůže v současnosti hrát aktivní roli na mezinárodní scéně.
Na funkčních ekosystémech a biodiverzitě je závislá většina světových ekonomik.[4] Rozvinuté státy vypustily až 80 procent světových emisí, reálné dopady klimatické změny však zasahují hlavně rozvojové země.[2] Klimatická změna představuje bezpečnostní, ekonomickou a humanitární hrozbu pro celý svět, včetně České republiky[3], a ohrožuje potravinovou soběstačnost a bezpečnost populací.
Pozorujeme častější výskyt extrémních projevů počasí a živelních pohrom, jako jsou kritické sucho, vlny veder, povodně, cyklóny či požáry.[5] Při oteplení planety o tři stupně bude ve Španělsku klima odpovídající současné Sahaře a změní se i podnebí v ČR. Problémy s adaptací na změnu klimatu budou mít nejen lidé, ale také přírodní ekosystémy.[5]
Členské státy Evropské unie si společně stanovily národní cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a přechodu na čistou energetiku, jež berou do úvahy jejich bohatství nebo výchozí podobu energetického mixu.[12, 13] Česká vláda ale neplánuje dosáhnout ani minimálního odsouhlaseného podílu obnovitelných zdrojů.[14, 15, 16] Svým dlouhodobým nesolidárním jednáním tak jako stát porušujeme důležitou zásadu evropského práva, tzv. zásadu loajální spolupráce.[6]
Česká republika se rovněž zavázala poskytovat 0,33 procenta hrubého národního důchodu (HND) na rozvojovou pomoc. V současnosti dáváme 0,13 procenta HND, společně s Řeckem nejméně ze zemí OECD.[7] K tomuto účelu byl pod záštitou OSN založen tzv. Zelený klimatický fond, který má pomoci rozvojovým zemím snížit emisní náročnost jejich ekonomik a přizpůsobit se změně klimatu.[8]
Abychom klimatické změny zpomalili, musíme na řešení spolupracovat, dotace na ochranu klimatu čerpat transparentně a efektivně. Pomůže nám také uhlíkové clo, které srovná podmínky mezi dovozem a místní výrobou v EU a vytvoří tlak na snížení uhlíkové stopy výroby na globální úrovni.
Česko bude konstruktivním partnerem v globálních snahách o ochranu klimatu. Stanovíme ambiciózní národní cíle a spolu s partnery navýšíme podporu chudým zemím, které jsou dopady změny klimatu nejhůře postiženy.
4 roky – 30 let
Jedná se o dlouhodobý proces, který by měl vyvrcholit dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050.
Pro živnostníky a podnikatele
Českému průmyslu, podnikatelům a neziskovým organizacím se usnadní přechod na modernější a čistší výrobu.
Pro lidi ve finanční tísni
Zpomalí se negativní dopady klimatické změny na regiony po celém světě, především na rozvojové a ostrovní státy.
Plněním mezinárodních klimatických dohod dosáhneme zkvalitnění životního prostředí pro občany ČR. Budou žít v odpovědném a bezpečném státě.
V návaznosti na připravené kvalitní projekty spolupráce postupně navýšíme asi o 6 miliard korun ročně prostředky dle našich závazků[10] (tyto peníze budou využity i na doplnění Zeleného klimatického fondu a jiné klimatické projekty). Dále personální náklady do 10 milionů korun ročně.
Čím dříve začneme řešit klimatickou změnu, tím menší to bude mít náklady. Čím koordinovaněji budeme s dalšími státypostupovat , tím ekonomicky i politicky výhodnější podmínky získáme. Spolupráce a dodržování evropských závazků také znamená, že český průmysl nebude čelit dalším postihům či neférové konkurenci.
Přechod na moderní a emisně méně nákladnou ekonomiku také vytvoří pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou.
Až 80 procent světových emisí skleníkových plynů vypustily rozvinuté státy, ale reálné dopady klimatické změny zasahují především rozvojové země.[2] Česká republika patří do první dvacítky největších emitentů skleníkových plynů. Klimatická změna představuje bezpečnostní, ekonomickou a humanitární hrozbu pro celý svět, včetně České republiky — projevy změny klimatu v podobě sucha, požárů, povodní atd. se dotýkají i našich občanů a krajiny. Do roku 2050 také změny přinutí k migraci asi 200 milionů lidí.[11]
Budeme plnit klimatické cíle Pařížské dohody společně s dalšími členskými státy OSN. Žijeme v době globalizace, planeta Země je ve všech směrech propojená. Proto je nutné, abychom jednali koordinovaně a spolupracovali s ostatními státy světa. Změny klimatu jsou globální jev, který se nejvíce dotýká zalidněných regionů, které jsou už teď ohrožené nedostatkem vody a potravin. Proto lidé z těchto míst odcházejí. Sucho a velké migrační toky mohou ohrozit potravinovou bezpečnost. My, jakožto nejbohatší region, máme o světovou bezpečnost a stabilitu zásadní zájem.
Čína chce být do roku 2060 uhlíkově neutrální a současně je na technologické špici v obnovitelných zdrojích. Česká republika musí být aktivní součástí nejinovativnějšího celku na planetě, stejně jako sousední Němci nebo Slováci.
Protože Česká republika nemá zájem na tom, aby se rozvojové státy rozvíjely prostřednictvím špinavých fosilních technologií ani aby stagnovaly na nízké úrovni. Naším přáním je umožnit jim tzv. leapfrogging čili přeskočení některých fází vývoje, kterými jsme prošli my, přímo do čistých technologií. Jejich rozvoj se tak urychlí a navíc nezatíží klima víc, než je nutné.
ČR se zavázala plnit mezinárodní závazek poskytovat 0,33 procenta hrubého národního důchodu na rozvojovou pomoc. K tomuto účelu byl pod záštitou OSN založen tzv. Zelený klimatický fond, který má pomoci rozvojovým zemím snížit emisní náročnost jejich ekonomik a přizpůsobit se změně klimatu. Například Slovensko doplnilo 2 miliony eur, Polsko 3 miliony dolarů.[8]
Čína chce být do roku 2060 uhlíkově neutrální a současně je na technologické špici v obnovitelných zdrojích. Je to důležitý partner v navyšování cílů. Česká republika musí být aktivní součástí evropských ambicí, stejně jako sousední Němci nebo Slováci.
Rozvinuté státy by měly přijmout zodpovědnost a v boji proti klimatické změně jít příkladem. Účinným řešením je politické vedení ze strany EU, rozšiřování zelených technologií a harmonizace politik provázáním klimatických priorit s ekonomickou diplomacií.
Věříme, že ano. Česká republika má potenciál stát se konkurenceschopným partnerem s jasným zahraničněpolitickým směřováním, který zároveň přijímá svůj díl odpovědnosti za boj proti oteplování planety. Naše jasné deklarované ambice a opatření podpoří vznik silné aliance evropských států, což zásadně přispěje ke zpomalení či odvrácení migrační i potravinové krize. Zvýší se tak bezpečnost na hranicích Evropy. Bude posílena Evropa v roli lídra v oblasti ochrany klimatu a ČR již nebude ambice EU brzdit, naopak může přispět.
Postupnými změnami dojde ke zpomalení negativních dopadů klimatické změny na regiony po celém světě, a to především na rozvojové a ostrovní státy. To všechno bude možné díky tomu, že zlepšení koherence politik umožní sladění rozvojové spolupráce, klimatických vyjednávání a domácí ochrany klimatu.
Očekáváme pozitivní dopad na výzkum a inovace, naopak krátkodobě by mohl hrozit kvůli vyšším environmentálním standardům útlum průmyslové výroby a její přesun na území, která nemají tak vysoké požadavky na ochranu životního prostředí a klimatu. Za tímto účelem má být zřízeno uhlíkové clo („carbon border adjustment“), které by na EU trzích srovnalo podmínky mezi dovozem a místní výrobou. Současně mohou dobře nastavené regulace v delším horizontu stimulovat inovace a konkurenceschopnost EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označuje Zelenou dohodu pro Evropu jako evropský „man on the moon moment“.
Napomůže zvýšení kvalifikace a mezinárodního kreditu českých vědců a povede k akcentaci tématu změny a ochrany klimatu i v ČR.