CHCI VĚDĚT VÍCE

Férový systém exekucí pro dlužníky i věřitele

Exekuce má vést k naplnění závazku, ne k celoživotnímu prokletí.[1, 2] Zaveďme férový systém, který ulehčí jak dlužníkům, tak i věřitelům a státu.[3]

Takhle to dál nejde

Současný systém je nepřehledný, administrativně náročný a umožňuje zbytečné navyšování dluhů až o 3 500 korun za každého exekutora.[4, 5] Demotivace dlužníka vyplácet exekutory snižuje naději na splacení původního dluhu a podporuje růst šedé ekonomiky. 

V čem je problém

Osoba vykonávající pravomoci orgánu veřejné moci (ať už jde o soudce, úředníka či třeba lesní stráž) musí vždy vystupovat nestranně. V řízeních vedených před orgány veřejné moci je krajně neobvyklé, aby si jeden z účastníků řízení samostatně, bez ohledu na vůli protistrany, vybíral konkrétní úřední osobu, která řízení povede a bude rozhodovat. Je například nemyslitelné, aby si žalobce u soudu jednostranně určil soudce. Z tohoto pohledu je postavení soudních exekutorů abnormální. Navíc s tím, jak se postupně rozšiřuje okruh otázek, o kterých exekutor rozhoduje, je to stále méně udržitelné. Tento nerovný vztah mezi oprávněným (věřitelem) a povinným (dlužníkem) byl již napaden skupinou senátorů u Ústavního soudu.[6]

V případě exekučního řízení existuje jasná závislost mezi jedním z účastníků řízení – věřitelem – a soudním exekutorem. Jedná se o závislost procesní a ekonomickou. Exekutor by v řízení neměl chránit pouze zájmy věřitele, ale dohlížet na zákonnost celého řízení a chránit i zájmy dlužníka, pokud hrozí jejich porušení. V praxi jsou však exekutoři tlačeni k tomu, aby tak nečinili, protože věřitel by si je příště k provedení exekuce nezvolil. U tzv. institucionálních věřitelů, často spravujících tisíce pohledávek, by změna exekutora mohla být i likvidační. Tento stav není žádoucí. Původní záměr byl zřejmý: Exekutor bude ekonomicky motivován, aby vymáhal pohledávky, jak nejlépe může, čímž poroste jeho zisk. V současné době však nezřídka dochází k situacím , kdy exekutor je nucen jít nad rámec zákona či zvolit nepřiměřené prostředky, jinak by byla ohrožena jeho ekonomická existence. Exekutoři jsou v tržním systému často motivováni odpouštět oprávněným i zálohy na vedení exekuce. Tento nástroj, který by měl být až posledním řešením, je často nadužíván, o čemž svědčí obrovský počet lidí v exekucích (775 000).[1] Vysoký počet dlužníků negativně dopadá na celou řadu oblastí včetně veřejných rozpočtů. I to je důvod proč umožnit lidem v dluhových pastech snazší oddlužení.  

Naše vize

Exekuce budou vyváženým nástrojem řešení dluhů – dlužníky nezaženou do šedé ekonomiky a věřitelé se domohou svých peněz. Exekutoři budou nestranní, lokální a každý dlužník bude mít jen jednoho. Exekutory bude určovat a kontrolovat krajský soud dle jasných pravidel.

Jak to chceme udělat?

  • Zavedeme místní příslušnost exekutorů podle principu 1 dlužník = 1 místně příslušný exekutor v kraji. Exekutora bude určovat krajský soud dle automatického klíče. Tímto způsobem dojde i ke slučování všech exekucí dlužníka pod jednoho exekutora.
  • Zavedeme digitální soudní systém automatického výběru místně příslušného exekutora.
  • Místní příslušností zvýšíme dohled krajského soudu nad jednotlivými exekutory, abychom zajistili co největší přezkoumatelnost činnosti exekutorů, zvýšili efektivitu vymáhání dluhů a zajistili sjednocení přístupu exekutorů v celé zemi.[7] Není přijatelné, aby jeden exekutor vymáhal v rozporu s důstojnými mravy a druhý například nevymáhal vůbec. 
  • Zkrátíme dobu insolvenčního řízení na 3 roky. 
  • V případě potřeby připravíme věcný záměr novely zákona inspirovaný tzv. německým modelem.
  • Připravíme lepší regulaci půjček, aby spotřebitelé opravdu přehledně věděli, k čemu se upisují a jaké z toho mohou vzejít následky. ČNB bude soulad smluv o půjčkách hlídat na dálku pomocí strojově čitelných dat, které v nich budou povinně uváděny.[8]
  • Podpoříme informovanost a právní ochranu seniorů proti podvodům a manipulacím.

Pro koho to chceme hlavně

Pro nás pro všechny

Reforma exekucí povede k jejich úbytku. Méně dlužníků přinese menší zátěž pro veřejné rozpočty a pokles kriminality.

Pro seniory

Sloučením exekucí pod jednoho místně příslušného exekutora se usnadní fyzický přístup ke spisům. Člověk tak snadno zjistí, za co kde dluží.

Pro zaměstnance

Sloučením exekucí pod jednoho exekutora se zaměstnavatelům sníží administrativní i finanční náročnost[9] exekucí včetně hrozby pokuty.

Pro živnostníky a podnikatele

Snížením dlužníkových procesních nákladů a efektivní správou jeho dluhů jedním exekutorem budou pohledávky věřitele vyřešeny dříve.

Pro lidi ve finanční tísni

Díky soustředění exekucí do jednoho místního úřadu získají dlužníci nad exekucemi větší kontrolu a jejich řešení se jim zjednoduší a zlevní.

Pro veřejné finance

Nižší náklady na exekuce a jejich rychlejší splacení může navrátit stovky tisíc lidí na trh práce, čímž odhadem získáme až 40 miliard korun ročně.

Co pro to už děláme

  • Předložili jsme novelu exekučního řádu, která zavádí princip 1 dlužník = 1 exekutor v místě bydliště. 
  • Předložili jsme návrh[10] na zastavení dětských dluhů.
  • Pracujeme na návrhu, aby každý exekutor vedl spisy elektronicky a bylo možné do nich nahlížet na dálku.
  • Nechali jsme zpracovat výzkum veřejného mínění k exekucím.[11]

Na co se nás často ptáte

Na kolik to vyjde státní rozpočet?

Digitalizace soudů tak, aby mohly automaticky přidělovat exekuce místně příslušným exekutorům, si v počátcích vyžádá nepatrné náklady, ale dlouhodobě se ušetří na administrativních silách.

Nesníží se teritorialitou vymahatelnost?

Naopak. Znalostí místních podmínek a přesné situace dlužníka i vyšší efektivitou celého procesu se zvýší šance na vymožení částky. 

Ve velké většině zemí Evropy[12] územní princip úspěšně funguje několik desetiletí. Pozitivní zkušenost má i náš nejbližší soused – Slovensko.[13] Změna exekutora na návrh věřitele v odůvodněném případě (podjatost, nečinnost, vady v řízení, prchající dlužník) je nadále zachována. 

Nebude docházet k likvidaci dlužníků. Zavedení principu „1 dlužník = 1 exekutor v místě bydliště“ sníží náklady exekuce. To znamená, že dlužník uhradí více peněz na uspokojení pohledávek věřitelů a méně na exekutory. 

Nebude to přílišná komplikace pro institucionální věřitele kvůli nutnosti komunikovat s více exekutory?

Dle našeho podnětu se bude exekuční návrh podávat na soud, nikoliv exekutorovi. Již dnes komunikují věřitelé s více soudy a tato komunikace může do budoucna probíhat dokonce výhradně elektronicky, protože zavedeme digitální spisy s možností vzdáleného nahlížení.

Vícenáklady to věřitelům tedy nepřinese. Veškeré návrhy dnes podávají elektronicky a v tom případě je jedno, kam elektronické zprávy posílají – nic je to nestojí. 

Vzniknou dluhové ráje?

Rozhodně ne. Stejně jako dnes budou exekutorské úřady v každém kraji.

Pokud je exekutor nečinný nebo způsobuje průtah, může věřitel žádat soud o jeho výměnu, nebo je na exekučním soudu, Exekutorské komoře a Ministerstvu spravedlnosti (dohledové orgány), aby takovou situaci řešily. Mají na to dostatek nástrojů, v krajním případě je možná kárná žaloba, odvolání z úřadu a výměna za exekutora nového. 

Může si dlužník účelově zajistit nevýkonného exekutora?

Lidé se nestěhují ani kvůli spádovosti soudů, notářů nebo policie. Nebudou to dělat ani u exekutorů. Pokud se dlužník nezdržuje v místě svého bydliště, ničemu to nevadí. Místní příslušnost je zásadní pouze pro přidělení exekutora. Přikázání pohledávky z účtu, srážky ze mzdy a jiných příjmů, či prodej ne/movitých věcí nejsou záležitosti, které by se pojily s tím, kde se dlužník v danou chvíli nachází. Dlužníkům se tak nevyplatí stěhovat se do jiného kraje. Navíc v každém kraji bude přidělování exekutorů fungovat dle jasně stanoveného klíče. 

Není poškozením práv věřitele nemožnost zvolit si svého exekutora?

Možnost volby exekutora byla zavedena v roce 2001. Tehdy byly ale pravomoci exekutorů nepoměrně menší. Pozdějšími novelami získali exekutoři možnost rozhodovat o některých otázkách, které byly předtím vyhrazeny soudům. Tím, že exekutoři dostali některé pravomoci soudců, je nezbytné, aby byli více nezávislí na stranách sporu. 

Exekutor je dnes vykonavatelem veřejné moci stejně jako soudce. Je absurdní, aby si jej vybírala jedna strana sporu. Právo volby exekutora je pouhý mýtus, Ústava takový nárok vůbec nezná. Soudce, notáře v dědickém řízení a insolvenčního správce si také nelze vybrat a nikomu to nepřijde divné. Proč by se měl vybírat exekutor? Exekutoři navíc na rozdíl od notářů a insolvenčních správců mají pravomoci soudu první instance a jako takoví mají být nestranní a nezávislí. To nikdy nebudou, pokud budou finančně závislí na jedné straně sporu – na věřitelích, kteří jim dávají zakázky. Volba exekutora se neosvědčila, naopak vedla k exekučnímu boomu. 

Věřitelé budou mít i nadále možnost vybrat si inkasní agenturu nebo advokátní kancelář k mimosoudnímu vymáhání. 

Co je to německý model exekucí?

Exekutoři jsou v Německu zemskými státními zaměstnanci, ale mají specifické postavení v tom, že jsou nezávislí ve způsobu, jakým vykonávají svou profesi. Výkon výsostných oprávnění se jakožto stálý úkol zpravidla přenáší na příslušníky veřejné služby, kteří jsou ve veřejnoprávním služebním a přísežném poměru. Služební a platové poměry orgánů, pověřených výkonem rozhodnutí, stanoví spolkový soudní dvůr prostřednictvím spolkového ministra spravedlnosti a na úrovni jednotlivých spolkových zemí soudy spolkových zemí prostřednictvím zemských justičních správ. Při výkonu rozhodnutí postupuje exekutor samostatně. Dohled nad exekutory vykonává soud, konkrétně dohlížející soudce okresního soudu, u kterého působí. Exekutor však při výkonu činnosti nepodléhá přímému vedení soudu. V Německu neexistuje samosprávný orgán exekutorů.[14]

Je pravda, že dlužník, který se bude osobně znát se soudním exekutorem, si bude moci zajistit, aby se jeho dluhy vymáhaly smírnější cestou, nebo dokonce aby se nevymáhaly vůbec?

Současná praxe paradoxně předpokládá domluvu věřitele s exekutorem. Institucionální věřitelé někdy vyvíjejí nátlak na exekutory příslibem dalších exekucí nebo zrušením obchodního vztahu.[15] Výsledkem je však drancování dlužníků. Platí, že čím větší exekutorský úřad, tím větší obavy exekutora ze ztráty klienta.

Odměna exekutora se stále částečně odvíjí od vymožení pohledávky. Exekutor by tak vstřícnou dohodou s dlužníkem bojoval sám proti sobě. 

Teritorialitou se zruší vazby mezi věřitelem a exekutorem. Exekutor bude rozhodovat nestranně a nezávisle v souladu se zákony, obdobně jako soudy či notáři. Nebude tedy dále závislý na věřiteli a dalším přísunu spisů od něj. Pokud by exekutor bezdůvodně nekonal, věřitel může na soud podat návrh k jeho výměně. 

Je pravda, že většina exekutorských úřadů není na nový systém exekuce připravena?

Postupné zavedení místní příslušnosti nemůže trh nijak destabilizovat. Úřady se skutečně liší co do rozměrů, všechny ale bez problémů zvládnou několik tisíc exekucí ročně. Exekutorské úřady jsou plně digitalizované a provádějí mobiliární exekuce – tedy zabavování majetku dlužníka v terénu. Může dojít k nějakému propouštění pracovníků. Jiné úřady ale další pracovníky zase zaměstnají. Pakliže některé úřady neposkytují služby stejné kvality, nepoužívají stejné metody a nedosahují stejné úrovně úspěšnosti, zasáhnou dohledové orgány. Proto je máme. 

I po prosazení našeho návrhu bude stále platit fakt, že exekutor maximalizuje svou snahu o kvalitní službu, protože se bude jeho odměna odvíjet od vymožené pohledávky. Pokud nevymáhá, nedostává zaplaceno. 

Jaké výhody přinese systém místní příslušnosti a slučování účastníkům řízení?

Teritorialita zkrátí vzdálenost od exekutora k povinnému (dlužníkovi), což sníží náklady na cestovné a dopravu. Umožní využívat mírnější způsoby exekuce a sníží počet excesů. Povinnému se zvýší šance na osobní dohodu o splnění dluhu, zpřístupní se mu splátky na pokladně i nahlížení do spisu. Mnoho dlužníků nemá ani prostředky na jízdné v případě, že se jim nedaří kontaktovat exekutora telefonicky či prostřednictvím internetu. Slučování přinese snížení nákladů na vymáhání díky odstranění duplicit. Zaměstnavatelé budou komunikovat pouze s jedním exekutorem, a vyhnou se tak nadbytečné administrativě. Věřitelé, dotčené instituce, stát i exekutor získají stoprocentní přehled o počtu a výši dluhů u jednotlivých povinných.[16]

Je pravda, že exekuovaný majetek nemusí být v místě trvalého bydliště povinného?

Naprostá většina povinných (dlužníků) má bydliště v místě, kde se fakticky zdržuje. Ti, kdo se zdržují jinde, než udávají úřadům (většinou záměrně), i tak zpravidla bydlí v nejbližším okolí původní adresy. Nově po takovém dlužníkovi nebude současně pátrat 5 nebo 10 exekutorů z celé republiky – opakované exekuce na tutéž osobu postihují 60 procent povinných. Průměr u nich je 5 exekucí na 1 osobu.[1] Nová úprava může naopak motivovat dlužníky, aby si hlásili místo trvalého pobytu alespoň do svého kraje, protože tím získají exekutora ve své blízkosti a sami si tím ušetří náklady. I když se dlužník nebude pohybovat v kraji, kde sídlí soud, který nařídil jeho exekuci, exekutorovi to nijak nebrání, aby vymáhal srážkou ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtu, prodejem ne/movitých věcí atd. 

Neplatí snad, že náklady na cesty exekutorů jsou již nyní omezeny?

Náhrady cestovného jsou sice omezeny, ale zbytečně se sčítají v případě vícečetných exekucí na straně povinného. Snížení nákladů na vymáhání zvýší šanci povinného splatit své dluhy. Přepravné či stěhovací náklady za přesouvané či zajištěné věci nejsou, a do budoucna ani nemůžou být, omezeny. 

Co přinese systém místní příslušnosti dalším subjektům?

Dožádané subjekty, u nichž exekutor zjišťuje majetek povinného, budou zatěžovány výrazně menším množstvím dotazů. Tentýž povinný bude jen u jednoho exekutora, zatímco dnes se na každou z opakovaných exekucí ptá několik exekutorů zvlášť. Zaměstnavatele a další instituce takové dotazy v současnosti zbytečně zatěžují a navíc se vystavují vysokým pokutám v případě, že na dotaz nestihnou reagovat. 

Jak ovlivní teritorialita exekutorů kupčení s pohledávkami?

Teritorialita toto riziko zmírní. Současný systém najímání exekutora oprávněným vede k prorůstání vazeb věřitel – advokát – exekutor, nezřídka i ke vzniku konglomerátů  exekutora, vymahačské firmy a advokátní kanceláře, kdy už není jasné, kdo je kdo. V situaci, kdy je exekutor závislý na přísunu práce od jednoho z účastníků exekučního řízení, nelze o nezávislosti vůbec mluvit. 

Co když bude exekuční případ složitý a exekutor si netroufne ho řešit? Bude mít možnost vzdát se ho nebo ho předat?

Exekutoři jsou do svého úřadu jmenováni s předpokladem, že znají a umějí vykonávat právo. Pokud tomu tak není, je na místě kárná žaloba nebo odvolání.

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Mapa exekucí. Otevřená společnost, o.p.s. Dostupné zde.
[2]
Všechny insolvence v ČR. Insolcentrum, s. r. o. Data platná k 1. 1. 2019. Dostupné zde.
[3]
SCHNEIDER, Friedrich, RACZKOWSKI, Konrad, MRÓZ, Bogdan. "Shadow economy and tax evasion in the EU". Journal of Money Laundering Control. 2015, vydání 1, str. 34–51. Dostupné zde.
[4]
Vyhláška č. 330/2001 Sb. – Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem.
[5]
Modelový příklad:
Současný systém bez místní příslušnosti
5 x jistina 2 000 Kč = 10 000 Kč
5 x hotové výdaje 3 500 Kč = 17 500 Kč
Celkem dluh: 27 500 Kč + DPH
Systém po zavedení místní příslušnosti
5 x jistina 2 000 Kč = 10 000 Kč
hotové výdaje 3 500 Kč + 4 x 1 750 Kč (50 % hotových výdajů z každé další exekuce) = 10 500 Kč
Celkem: 20 500 Kč + DPH
[6]
Návrh skupiny senátorů na zrušení části ust. § 28 a § 38 odst. 1 zákona č. 120/2011 Sb., exekuční řád. Spisová značka: Pl. ÚS 15/18. Dostupné zde.
[7]
Exekutorská komora. Statistický list XII – Počty vedených exekucí podle jednotlivých soudních exekutorů. Dostupné zde
[8]
Evropská komise. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru – COM(2020)963. Dostupné zde.
[9]
Institut prevence a řešení předlužení. Zaměstnavatelé platí za zaměstnance s exekucemi statisíce korun ročně. 8. 6. 2020. Dostupné zde
[10]
Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk č. 456 v 8. volebním období Poslanecké sněmovny. Dostupné zde.
[11]
Piráti. Výzkum agentury NMS Market Research. 2019. Dostupné zde.
[12]
PETR, David. Teritorialita v Evropě. Komorní listy. 2010. čís. 2, s. 2.
[13]
Seminář ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny z 2. září 2020. Záznam dostupný zde.
[14]
ŠAMOVÁ, M., KAVĚNA, M., BENČATOVÁ, K. Exekutoři ve vybraných zemích: Postavení, dohled, kárná odpovědnost exekutorů, odvolání exekutorů. Parlamentní institut. 2017. Dostupné zde.
[15]
Rekonstrukce státu. Exekuce bez korupce. Politici mají šanci vymýtit nekalé praktiky. 2020. Dostupné zde
[16]
Piráti. Piráti navrhují spravedlivý systém vymáhání exekucí. 2018. Dostupné zde.