CHCI VĚDĚT VÍCE

Férové příležitosti pro lidi na okraji

Ze společenského ghetta musí vždy vést cesta ven. Vybudujme ji kvalitním vzděláním, pomocí s hledáním práce i nabídkou dostupného bydlení.

Takhle to dál nejde

Více než 400 obcí se potýká s rozsáhlým sociálním vyloučením. Chudoba ohrožuje přes 900 000 lidí. Nerovnost v přístupu ke vzdělání, bydlení a práci vede ke zhoršené kvalitě života části občanů v ohrožených regionech.[1, 2, 3] Řešení problémů generuje vysoké finanční i společenské náklady.[12]

V čem je problém

Problém sociálního vyloučení je dlouhodobý, v době pandemie se navíc zhoršuje.

Nevhodná opatření typu bezdoplatkových zón, zanedbávání prevence a nesystematičnost v poskytované podpoře stojí stát každý rok stamiliony.[12, 16, 17]

Příčiny vidíme v zanedbání 5 oblastí sociální politiky:

– kvalitního a levného bydlení,

–vhodného zaměstnání,

–služeb (zdravotních, sociálních, komunitních),

– dluhových poraden a možností řešení situace předlužených domácností,

– kvalitního vzdělávání, což vede mj. k předčasným odchodům ze škol.[12, 14, 16]

Tyto oblasti jsou provázány a mezery v nich vedou k nedostupnosti služeb kapacitně i regionálně. V nejzávažnější podobě sociálního vyloučení se potíže týkají cca 73,8 tisíc osob (0,7 procent populace).[1] Jedná se o dlouhodobě nezaměstnané osoby, rodiny sólo rodičů a rodiny se 3 a více dětmi. Až 5 procent dětí nedokončí základní vzdělání a nepokračuje na střední školy.[12, 16] Téměř každý desátý dospělý je v exekuci.[13]

Míra chudoby a její riziko se liší: v roce 2018 byla chudobou ohrožena více než pětina mladých lidí v ČR (22 procent, výzkum agentury Median). Mezi mladými lidmi bez maturity je ohroženo chudobou alarmujících 40 procent. Nejhorší situace je v Ústeckém a Karlovarském kraji. Romové byli vystaveni riziku chudoby šestkrát častěji.[1]

Ve všech oblastech se dále prohlubují rozdíly mezi jednotlivými kraji a  mikroregiony. Rozdíl mezi Karlovarským krajem a zbytkem ČR je významný – ohroženo je 22,4 procent obcí, v celé ČR je to potom 8,3 procent obcí.[19]

Vzdělání úzce souvisí se sociálním postavením rodičů dětí, také rozdíly mezi školami jsou v ČR v mezinárodním srovnání velmi vysoké.[10]

Počítat s rychlým zázračným řešením nelze. Je třeba nastavit takové podmínky, aby se jednotlivé oblasti veřejného zájmu dařilo postupně posouvat od označení „nedostupné“ k hodnotě „dostupné“.

Naše vize

Lidé budou mít rovné šance bez ohledu na to, kde a komu se narodili. Zdravotní péče, kvalitní vzdělání a pomoc s bydlením budou dostupné všem a ve všech regionech. Legální práce se bude vyplácet i nízkopříjmovým. Ve společnosti poroste soudržnost.

Jak to chceme udělat?

  • Na řešení sociálních problémů na místní úrovni zajistíme finanční a metodickou podporu obcím a školám.
  • Prosadíme zákon o podpoře v bydlení, který upraví podmínky pro rozhodování o bydlení na místní úrovni, nastaví postupy a financování sociální práce s lidmi v bytové nouzi a prováže tuto pomoc s dávkovým systémem. Zavedeme návratnou úhradu kauce na bydlení. 
  • Zajistíme dostupnost všech stupňů vzdělávání pro děti ohrožené školním neúspěchem. Počínaje včasnou podporou rodin od předškolní přípravy přes pomůcky a doučování zajištěné školou, obědy a svačiny ve školkách a školách, účast  chudých dětí na kroužcích a zájmových aktivitách až po zajištění stipendií po dobu studia středních a vysokých škol.
  • Zohledníme náročnost práce v strukturálně postižených lokalitách ve financování škol.
  • Sestavíme podpůrné týmy založené na přístupu case managementu. Budou pracovat s rodinami znevýhodněných dětí a meziresortně propojí školy a pracovníky sociálních služeb, zdravotnictví a neziskových organizací.
  • Sociálně znevýhodnění uchazeči o zaměstnání budou na úřadech práce připravováni k nástupu a setrvání na běžném trhu práce. Od krátkodobé práce na částečný úvazek přes tréninková pracovní místa u obcí a integračních sociálních podniků s podporou dluhového poradenství a rekvalifikace až po zprostředkování zaměstnání s asistencí zaměstnancům i zaměstnavatelům po dobu jejich zaškolení. 
  • Zajistíme, aby bylo ve všech obvodech obcí s rozšířenou působnost s vysokým podílem předlužených osob dostupné poradenství v řešení exekucí a dluhových pastí.
  • Podpoříme pravidelné supervize a možnosti seberozvoje pro učitele ve strukturálně vyloučených regionech.

Kolik na to chceme času?

Je to proces s dlouhodobým výhledem, který zcela jistě přesáhne jedno volební období.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Mladí ze sociálně slabého prostředí získají přístup ke kvalitnímu vzdělání.

Pro rodiny s dětmi

Pro děti bude dostupné vzdělání, pro rodiny bydlení a zaměstnání. To vše povede k využití jejich potenciálu.

Pro seniory

Dostupná zdravotní péče v regionech, důstojné bydlení a služby odpovídající potřebám seniorů zaručí důstojné stáří.

Pro zaměstnance

Zaměstnávání s podporou a bez diskriminace bude dostupnější. Legální práce se vyplatí i lidem v exekuci.

Pro živnostníky a podnikatele

Odstraňování bariér a výhody při zaměstnávání lidí, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní, umožní rozvinout potenciál i okrajových regionů.

Pro lidi ve finanční tísni

Lidé budou mít možnost vrátit se na trh práce či získat kvalifikaci. Zaměstnání se vyplatí i lidem v exekuci.

Pro rozvoj obcí a měst

Obce získají lepší podporu v tom, jak řešit potřeby občanů, ať už se jedná o bytovou politiku, sociální práci, či zdravotní služby.

Pro veřejné finance

Změny přinesou pozitivní ekonomické dopady díky využití potenciálu dnes vyloučených lidí a regionů, prevenci sociální patologie a nakonec i vyšší daňové výnosy.

Co pro to už děláme

  • Spustili jsme vlastní web s přehledem sociálních dávek i s možností vyhledávání a našimi návrhy, jak systém změnit. Web pomáhá lidem zjistit, na jakou podporu mají nárok a jak ji získat.
  • Zasadili jsme se o lepší využití potravinových bank. Více zde.
  • Aktivně řešíme, jak pomoci lidem zasaženým koronavirovou krizí. Více zde a zde.
  • Opakovaně interpelujeme Ministerstvo práce a sociálních věcí a jednáme s úřady práce o jejich fungování tak, aby nedocházelo k prodlevám při vyplácení dávek a dlouhému čekání při vyřizování žádostí o ně, např. interpelace „Personální fungování úřadů práce“. Více zde.
  • Vystupujeme proti vládnímu návrhu na úpravu dávek na bydlení, který by zhoršil dostupnost bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel. Více zde.
  • Prosazujeme podporu terénních služeb a lepší fungování služeb na zdravotně-sociálním pomezí. Více zde.
  • Podali jsme žádost o přepracování zprávy, která referuje o plnění závěrů rozsudku ve věci D. H. proti České republice, který není ani po třinácti letech uspokojivě naplňován.
  • Snažíme se o zavedení místní příslušnosti exekutorů, díky níž by se mohli lidé ze sociálního vyloučení vrátit do plnohodnotného ekonomicky aktivního života. Řešíme dětské exekuce.

Na co se nás často ptáte

Kolik to bude stát?

Například oblast dostupného bydlení se má takto: Při postupném náběhu systému, dle námi navrhovaného zákona, by výdaje spojené s novým zákonem dosahovaly zpočátku zhruba 1,5 miliardy korun ročně, časem by se stabilizovaly na zhruba 2,5 miliardách korun ročně. Díky úsporám na veřejných službách by nový systém ale už od 5. roku generoval úspory pro veřejné rozpočty. V horizontu prvních 10 let po přijetí zákona dle ekonomické analýzy stát ušetří v celkové bilanci výdajů a úspor na systém 15 miliard korun a následně více než 5 miliard korun každý rok.[2] Neřešení bytové nouze totiž vede k obrovským výdajům na péči o ohrožené děti, zdravotnictví či vězeňství a celkově destabilizuje společnost.

Jedna osoba, která díky podpoře neskončí vzdělávání na základní škole, ale absolvuje střední školu, přinese státu na daních, odvodech nebo nižším riziku nezaměstnanosti za svůj život více než 2 miliony korun.

Jak se projeví opatření v oblasti zaměstnanosti?

Sociálně znevýhodnění uchazeči o zaměstnání získají přístup ke službám úřadu práce, které jim pomohou postupně se vymanit ze závislosti na sociálních dávkách. Po nástupu do zaměstnání nepřijdou hned o možnost podpory státu využívat, ale budou ji potřebovat stále méně, úměrně tomu, jak budou řešit své zadlužení, získávat zkušenosti a doplňovat si svou kvalifikaci. Dostanou šanci nastoupit na běžný trh práce jako lidé s kvalifikací a praxí. Zaměstnavatelé získají připravené a osvědčené zaměstnance a také pomoc s odstraňováním administrativních bariér při zaměstnávání osob s exekucemi a dalším znevýhodněním.

Kdo bude zajišťovat doučování, když školy už toho takhle mají dost?

Doučování zajištěné školou neznamená, že to musí nutně dělat škola. Lze zapojit neziskovky, se kterými učitelé komunikují to, co žákovi nejde nebo kde potřebuje „zabrat“.

Z čeho se budou hradit stipendia, která navrhujete?

Stipendia jsou často ochotni hradit budoucí zaměstnavatelé, jindy nejrůznější nadace. Nemusí jít nutně o veřejný výdaj. Podstatnější než finanční podpora je jejich nastavení – ideálně jako retrostipendia za docházku a prospěch, protože problém se středoškolským vzděláním je hlavně vydržet – do konce září, do konce pololetí atd. Na VŠ jsou to pak spíše už stipendia sociální a prospěchová, která je někdy nutné doplnit o podporu dojíždění a bydlení či ubytování studentů bez podpory z rodin.

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Strategie sociálního začleňování 2021−2030. Dostupné zde. 
[2]
WALACH, Václav. (Ne)bezpeční Romové? Analýza výzkumu bezpečnosti ve vztahu k Romům ve vládních dokumentech České a Slovenské republiky. Sociologia. 48(2), 172–191. 2016. Dostupné zde. 
[3]
KUPKA, Petr, BRENDZOVÁ, Alica, WALACH, Václav, PLACHÝ, Ondřej, LUPTÁK, Lubomír, TOUŠEK, Laco, TVRDÁ, Kateřina, VANKOVÁ, Klára. Obchod s chudobou: Kvantitativní obsahová analýza českých  zpravodajských  médií v období 2006–2017. Středoevropská politická studia. 2018. Dostupné zde.
KUPKA, Petr, BRENDZOVÁ, Alica, WALACH, Václav, PLACHÝ, Ondřej, LUPTÁK, Lubomír, TOUŠEK, Laco, TVRDÁ, Kateřina, VANKOVÁ, Klára., Obchod s chudobou: kvalitativní obsahová analýza českých médií. Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. 11(1), 19–42. 2018. Dostupné zde.
[4]
Matoušek, R., Lang, P., Galan, S. Úspěšnost dávek mimořádné okamžité pomoci na úhradu jistoty (kauce). 2020. Dostupné zde.
[5]
WALACH, Václav, Petr KUPKA, Lubomír LUPTÁK, Kateřina TVRDÁ, Laco TOUŠEK, Alica BRENDZOVÁ, Petra BURZOVÁ, Barbora MENDLOVÁ, Ondřej PLACHÝ a Klára VANKOVÁ. Dobývání kriminality: Reflexe viktimizačního šetření v českých sociálně vyloučených lokalitách. Cargo: Journal for Cultural and Social Anthropology. (1–2), 25–45. 2018. Dostupné zde.
[6]
Agentura pro sociální začleňování. Zpráva o realizaci komunitní práce. 2016. Dostupné zde.
[7]
Úřad vlády ČR. Strategie romské integrace 2021–2030. Dostupné zde.
[8] MEDIAN pro Charitu Česká republika a římskokatolickou církev. Chudoba mladých v ČR. Median. 2018 [cit. 13. 6. 2018]. Dostupné zde.
[9]
AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO ZÁKLADNÍ PRÁVA (FRA). Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii. Romové – vybrané výsledky. 2016. Dostupné zde.
[10]
OECD. School autonomy and accountability: Are they related to student performance? 2011/9. Dostupné zde.
[11]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 [cit. 4. 12. 2019]. Dostupné zde.
[12]
OPLETALOVÁ, Magdalena, MIKLUŠÁKOVÁ, Marta, MATOUŠEK, Roman a BEŇÁK, David. Náklady veřejných rozpočtů vyvolané bezdomovectvím a bytovou nouzí. 31 s. Praha: Agentura pro sociální začleňování. 2019. Dostupné zde.
[13]
HÁBL, Radek, TRLIFAJOVÁ Lucie. Proč je u nás 5 milionů exekucí? 2021. Dostupné zde.
[14]
Nadace České spořitelny. PAQ Research: Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity. 2020. Dostupné zde.
[15]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 17/02. Podpora sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování. 2018. Dostupné zde.
[16]
MATOUŠEK, Roman. Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce. 18 s. Praha: Agentura pro sociální začleňování. 2019.  Dostupné zde.
[17]
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Informace o vyplacených dávkách. 2021 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné zde.
[18]
PROKOP, Daniel. Pandemie upozornila na velké rozdíly mezi školami, říká sociolog Daniel Prokop. Překvapivé je, že rodiče teď hodnotí učitele pozitivněji než dřív. 2020. Dostupné zde.
[19]
MATOUŠEK, R., LANG, P. Metodika pro posouzení míry a rozsahu sociálního vyloučení v území. 2020. Dostupné zde.