Pomoc dává smysl, jen když přijde včas. Systém sociální podpory a péče musíme zjednodušit. Pomoci potřebným dnes znamená ušetřit zítra!
Důstojná domácí a komunitní péče
Nikdo nechce strávit stáří v cizím prostředí. Poskytujme důstojnou komunitní péči a systémovou podporu pečujícím rodinám. Jde to i doma!
Nikdo nechce strávit stáří v cizím prostředí. Poskytujme důstojnou komunitní péči a systémovou podporu pečujícím rodinám. Jde to i doma!
Takhle to dál nejde
Lidé, kteří potřebují péči druhých, si přejí žít a dožít doma.[18] Často se zbytečně či předčasně ocitají v ústavních zařízeních, neboť nabídka péče v domácnosti a komunitě je nedostatečná a blízcí náročnou situaci obtížně zvládají. Komunitních a menších zařízení je stále málo.[17, 19]
V čem je problém
Potřeba dlouhodobé péče může nastat v životě každého. Obvykle přichází ve stáří, v souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem se ale nevyhýbá ani mladším osobám a dětem. Přirozenou touhou většiny lidí je žít co nejdéle plnohodnotně – doma, ve známém prostředí, obklopeni rodinou.[18] To se týká i lidí osamělých, kteří se na pomoc rodiny nemohou spolehnout a jsou plně odkázáni na veřejné služby.[17]
Ačkoliv by v případě dostupných služeb zvládli i nadále setrvat ve své domácnosti, často odcházejí do ústavních zařízení. Rodiny náročnou péči obtížně zvládají zejména z důvodu nedostatečné kapacity a propojenosti sociálních a zdravotních služeb komunitního typu, včetně služeb paliativních.[17, 19]
Ústavní péče je v Česku nadužívaným řešením[1]. Může být také problematická ve věci respektování lidských práv či zdravotní bezpečnosti, jak aktuálně ukazuje epidemie covid-19.
Neformálních pečujících je v Česku 250 až 300 tisíc a celkově zajišťují téměř 70 procent veškeré dlouhodobé péče. Přes 30 procent pečujících se věnuje této činnosti více než 20 hodin týdně. Mnoho z nich se zároveň stará o nezletilé děti – typickou pečující osobou je žena mezi 35 a 64 lety.[17]
Význam a potřeba rodinné péče roste v souvislosti s demografickým vývojem, přesto zůstávají neformální pečující stále na okraji pozornosti a podpory. Nezřídka musí volit mezi péčí a zaměstnáním.[14, 15] Ocitají se v nepříznivé finanční situaci, jsou vyčleněni z trhu práce a ve stáří ohroženi chudobou z důvodu nízkých starobních důchodů. V souvislosti s péčí trpí psychickými i fyzickými problémy, těžkostmi v partnerských vztazích, nedostatkem času na odpočinek a seberealizaci. Výjimkou nejsou ani stavy vyhoření a beznaděje. Taková situace je neudržitelná. Pečující jsou páteří systému neústavní péče a zasluhují všestrannou systémovou podporu.
Naše vize
Žít a dožít doma bude běžné a přirozené. Komunitní sociální a zdravotní služby budou široce dostupné. Těm, kteří o své blízké pečují, bude poskytována účinná systémová podpora. Volba důstojné a přívětivé ústavní péče bude svobodná, odpovídající skutečným potřebám a přáním lidí.
Jak to chceme udělat?
- Zasadíme se o úpravy legislativních mezer, kvůli kterým se dostávají pečující osoby do potíží.
- Ve spolupráci s kraji zajistíme dostupnost terénních a ambulantních služeb sociální a zdravotní péče tak, aby byly v co největší míře poskytovány v domácím prostředí a místní komunitě.
- Ve spolupráci s kraji podpoříme rozvoj sítě odlehčovacích služeb všech forem (terénních, ambulantních i pobytových).
- Zajistíme kvalitní péči v pobytových zařízeních. Zasadíme se o přechod z velkých ústavů ke komunitnímu formátu. V menších spádových zařízeních budou moci ti, kteří ústavní péči potřebují, zůstat v blízkosti svých příbuzných a známých.
- Podpoříme inovativní možnosti péče v komunitě včetně rozvoje dobrovolnictví a organizované sousedské výpomoci.
- Zajistíme, aby každý získal potřebné informace nejdále na svém obecním úřadě a bez bariér.
- Prosadíme rozvoj zejména terénní paliativní péče, včetně dětské hospicové péče a profesionálního provázení pozůstalých rodin.
- Podpoříme obce při zajištění dostupného nájemního bydlení pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním, čímž umožníme, aby lidé neodcházeli do ústavních služeb z finančních důvodů. Dotačními programy podpoříme výstavbu bezbariérových domů a bytů, včetně úprav stávajících domácností (viz Dostupnější bydlení pro důstojné žití).
- Zajistíme účinnou podporu neformálních pečujících: dostupnost potřebných pomůcek a podpůrných technologií, psychosociální podporu hrazenou státem, informovanost a vzdělávání, například online kurzy a instruktážní videa.
- Na základě dobré zahraniční praxe navrhneme účinné propojení služeb na sociálně-zdravotním pomezí. Cílem je ucelený systém péče o člověka se sníženou soběstačností v přirozeném prostředí.
Pro koho to chceme hlavně
Pro mladé
Více mladých lidí se sníženou soběstačností bude žít v přirozeném prostředí. Mladí pečující budou podporováni v souladu se svými potřebami.
Pro rodiny s dětmi
Pečující rodina bude systémově podporována jako celek včetně zohlednění potřeb všech svých členů, například sourozenců pečovaného dítěte.
Pro lidi ve zralém věku
Dospělí se sníženou soběstačností budou moci žít doma. Pečujícím ve zralém věku bude poskytována všestranná podpora.
Pro seniory
Senioři se sníženou soběstačností budou mít možnost žít a dožít doma, jejich partneři nebudou na péči sami.
Pro zaměstnance
Neformální pečující budou lépe chráněni před ztrátou zaměstnání. Zaměstnanci služeb budou důstojně odměňováni a podpořeni v profesním růstu.
Pro živnostníky a podnikatele
Na domácí péči navazuje poptávka po běžných komerčních službách (stravování, úklidy, wellness). Tento segment bude druhotně posílen.
Pro lidi ve finanční tísni
Díky systémové podpoře budou rodinní pečující, zejména ženy, lépe chráněni před ztrátou zaměstnání, chudobou a důchodovou nerovností.
Pro veřejné finance
Navrhovaná opatření budou rozpočtově neutrální a hodnota efektu bude též finančně nevyčíslitelná v kontextu obhajoby lidských práv a potřeb.
Co pro to už děláme
- Zasadili jsme se o férové navýšení příspěvku na péči, aby mohli lidé s postižením důstojně žít v domácím prostředí. Více zde.
- Spustili jsme vlastní web s přehledem sociálních dávek i s možností vyhledávání a našimi návrhy, jak systém změnit. Web pomáhá lidem zjistit, na jakou podporu mají nárok a jak ji získat.
- Spolupředložili jsme návrh na transformaci kojeneckých ústavů na centra komplexní péče o děti se zdravotním postižením. Více zde a zde.
- Podíleli jsme se na vybudování menších zařízení s pečovatelskou službou. Příklad zde.
- Aktivně řešíme, jak pomoci lidem zasaženým koronavirovou krizí. Více zde.
- Dlouhodobě prosazujeme změny v oblasti financování sociálních služeb, které povedou k jejich rozvoji, zkvalitnění pro klienty a zlepšení podmínek pro zaměstnance. Více zde a zde.
- Podporujeme rozvoj služeb pro seniory, dostupnost služeb domácí péče a zvýšení kvality ústavní péče. Více zde.
- Aktivně připomínkujeme vládní návrh zákona o sociálních službách, aby bylo zajištěno jejich stabilní i dlouhodobé financování, a tedy i možný rozvoj. Více zde.
- Vystupujeme proti vládnímu návrhu na úpravu dávek na bydlení, který by zhoršil dostupnost bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel.Více zde.
- Zabýváme se problémy v oblasti pěstounské péče, dostupností péče o děti mimo ústavy a připomínkujeme vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Více zde a zde.
- Prosazujeme podporu terénních služeb a lepší fungování služeb na zdravotně-sociálním pomezí. Více zde.
Na co se nás často ptáte
Kolik to bude stát?
Ucelený systém sociálních a zdravotních služeb dostupných v komunitě, včetně podpory neformálních pečujících, nebude dražší než strategie založená na navyšování lůžek ústavní péče. Nezačínáme v „bodě nula“. Už v současné době jsou terénní a ambulantní služby na mnoha místech České republiky na velmi dobré úrovni a pro kraje je jejich rozvoj prioritní. Novinkou není ani bezbariérovost či otázka dostupného bydlení – všechny tyto nástroje jsou již v různé míře uplatňovány. V kontextu respektu k lidským právům jsou tyto procesy navíc nevyhnutelné a dílčím způsobem už nyní legislativně ukotvené (například současný zákon o sociálních službách definuje, že služba má být člověku poskytována v co nejméně omezujícím prostředí). Jádrem našeho řešení je odstranění faktické a legislativní rozpolcenosti systému péče, ze které vznikají „bílá místa“ či naopak duplicity.
A synergie vždy přináší lepší poměr cena/výkon.
Kdy se změny, o kterých mluvíte, projeví?
Uvažujeme primárně v horizontu volebního období, kdy máme šanci potřebné změny podle jejich charakteru buď legislativně prosadit, nebo z pozice vlády (prostřednictvím činnosti příslušných ministerstev) prakticky podnítit. V oblasti služeb sociální péče to například znamená reálné posilování kapacit terénních a ambulantních služeb. V případě přerodu velkých ústavů do komunitních zařízení to bude samozřejmě trvat déle, lze ale například zajistit, aby nově vznikající zařízení tyto požadavky splňovala. U služeb domácí zdravotní a paliativní péče můžeme během volebního období například prosadit změny v posuzování, kdy má poskytovatel nárok na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. A celkově bude naší prioritou prosadit potřebné legislativní změny, aby se systémy sociální a zdravotní péče sblížily, vyřešila se otázka úhrad či zlepšila spolupráce na financování.
Když v rodině o někoho dlouhodobě pečuji, co se pro mě změní?
Především prosadíme takové legislativní změny, aby pečující na své rozhodnutí, že se budou o svého blízkého starat, nedopláceli. Aby nebyli stavěni před volbu mezi kvalitou svého života a péčí, nemuseli mít obavy, zda péči finančně, psychicky a fyzicky zvládnou, a nebyli ve své roli osamocení. Cílíme na nastavení statutu neformálního pečujícího a jeho podpory ze strany státu (ideálně zavedení náhrad odvodů zdravotního a sociálního pojištění, z něhož vyplývají výhody typu nemocenská, nárok na dovolenou z celodenní péče, na využití odlehčovací služby atd.). Současně vnímáme jako vhodné nastavení určité „garance kvality neformální péče“ prostřednictvím systémově ukotveného akreditovaného vzdělávání neformálních pečujících (s jejich minimální finanční účastí) zahrnujícího například základy ošetřovatelství, specifika komunikace s různými příjemci péče, sociálně-právní minimum, základy fyzioterapie, použití kompenzačních pomůcek, základy psychohygieny atd. I mimo rámec legislativních změn budeme téma ve spolupráci se samosprávami, poskytovateli služeb, médii a dalšími aktéry řešit tak, aby neformální pečující co nejdříve pocítili rozdíl v dostupnosti informací a podpory.
Související body:
Klidně si to ověřte
[1]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza potřebnosti a financování sociálních služeb. Praha: MPSV. 2019 [cit. srpen 2019]. Dostupné zde.
[2]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Východiska pro systémovou úpravu financování a další návrhy na úpravu sociálních služeb. Praha: MPSV, 10. 6. 2019 [cit. 10. 6. 2019]. Dostupné zde.
[3]
RICHTEROVÁ, Olga. Máme vizi, jak zajistit předvídatelné financování sociálních služeb a sociální práce. Ministerstva se musí dohodnout. In: Revue pro sociální politiku a výzkum. 2019 [cit. 24. 5. 2019]. ISSN 2570-8481. Dostupné zde.
[4]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza možného zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi a návrh opatření k zabránění zneužívání sociálních dávek. 2019. Není dostupné online.
[5]
PEMOVÁ, Terezie a PTÁČEK, Radek. Odborná analýza k novele zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. EDUin. 2019 [cit. 5/2019]. Dostupné zde.
[6]
TOPINKA, Daniel a kolektiv. Sociodemografická analýza, mapy rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR. Ostrava: SocioFactor, s. r. o. 2013. Dostupné zde.
[7]
BERDYCHOVÁ, Martina. Financování veřejně prospěšných služeb. Praha. 2018 [cit. 25. 6. 2018]. Dostupné zde.
[8]
Nejvyšší kontrolní úřad. Výroční zpráva NKÚ za rok 2019. 2020 [cit. 3/2020]. Dostupné zde.
[9]
Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní závěr z kontrolní akce 18/09. Peněžní prostředky určené na podporu sociálních služeb. Nejvyšší kontrolní úřad. 21. 1. 2019 [cit. 21. 1. 2019]. Dostupné zde.
[10]
HRUBÝ, Jiří, ed. Sborník z odborného sympozia. Sociální pomoc na rozcestí? Sborník z odborného sympozia, Kancelář veřejného ochránce práv, 19.–20. října 2017. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv. 2019. ISBN 978-80-7631-003-2. Dostupné zde.
[11]
Social Services Europe. Towards the Implementation of the European Pillar of Social Rights – the Role of Social Services. Position Paper. April 2018 [cit. 4/2018]. Dostupné zde.
[12]
COFACE: Konfederácia rodinných organizácií európskej únie. 2009. Európska charta rodinných opatrovateľov. Brusel. Dostupné zde.
[13]
COLOMBO, F. et al. Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care. OECD Health Policy Studies. OECD Publishing. 2011. Dostupné zde.
[14]
DUDOVÁ, R. Kombinace práce a péče u osob pečujících o zdravotně postiženého člena rodiny. In: Mosty: Časopis pro integraci. 2013, roč. 14, č. 1. Dostupné zde.
[15]
SCHULZ, Stefan. Sociální politika a politika zaměstnanosti: obecné zásady. Evropský parlament. 2019 [cit. 16. 4. 2020]. Dostupné zde.
[16]
Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 31. 3. 2006, o sociálních službách. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006. Dostupný zde.
[17]
Výstupy projektu Podpora neformálních pečovatelů. FDV Koopolis: Knihovna. 2015 [cit. 16. 4. 2020]. Dostupné zde.
[18]
Cesta domů. Nejnovější data o postojích veřejnosti a zdravotníků k umírání a smrti. 2015 [cit. 2015]. Dostupné zde.
[19]
DOBIÁŠOVÁ, Karolína a KOTRUSOVÁ, Miriam. Situace pečujících osob a poskytovatelů sociálních služeb ve Středočeském kraji. Evropský sociální fond v ČR. 2014. Dostupné zde.