Zásadní podíl nákladů chceme financovat z prostředků Společné zemědělské politiky EU, které činí 37 miliard korun ročně. Zbývající finance na podpůrné programy budou zajištěny z příjmů, které státu plynou z emisních povolenek (ročně 15–20 miliard korun) a navráceny skrze národní programy obnovy krajiny a posilování lidských kapacit ve využívání těchto zdrojů. Už dnes bychom tedy na opatření k posílení naší krajiny mohli vynaložit až 50 miliard ročně bez nutnosti půjček.

Další finanční zdroje budou pocházet z grantů a prostředků, se kterými operují Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zavedeme mezinárodně používaný a odbornou veřejností uznávaný nástroj informující spotřebitele o nutriční hodnotě a živinách kupovaných potravin. Spotřebitelé tak budou přehledným systémem informováni o zdravotních benefitech nebo rizicích nabízených potravin.

V souladu s evropskou legislativou, současným vědeckým poznáním a potřebami společnosti zrevidujeme kontroly kvality potravin, limity pro rezidua pesticidů a hygienické normy. Parametry, které nebudou v souladu, aktualizujeme.

Chceme sladit strategie a legislativu, která se týká potravinových systémů, a ve spolupráci s odborníky navrhneme doporučení, aby všichni měli maximum informací o zdravotních, ekonomických a environmentálních dopadech svého spotřebitelského rozhodování.

Zasadíme se o to, aby principům ekologického zemědělství rozuměli spotřebitelé. Podpoříme environmentální vzdělávání a osvětové kampaně zaměřené na děti, mládež a rodiče.

Důležitou součástí rozvoje tohoto sektoru jsou i občanské a spolkové aktivity, podpoříme práci nevládních organizací (například lokální odbytové skupiny nebo městské ekologické zemědělství). Podpoříme všechny formy samozásobitelství, chceme udržet tradici zahrádkářství, chovatelství, včelaření a myslivosti.

Zasadíme se o to, aby se s pomocí vzdělávacích programů a školení rozvíjela nutriční a potravinová gramotnost tak, aby splňovala kritéria nutriční, sociální, lokální, ekonomické a environmentální udržitelnosti. A to zejména ve školních jídelnách (proměna spotřebního koše), zdravotnických a sociálních službách, potravinových bankách a ve veřejných zakázkách.

Finančně budeme motivovat obce k poskytování ploch pro komunitní pěstování a pro poskytování obecních prostor pro výdej potravin od lokálních farmářů. 

Vytvoříme metodiku pro obce a kraje k založení společné platformy zahrnující lokální farmáře, občany a úřady za účelem tvorby lokální politiky potravinových systémů. 

Aktualizujeme legislativu tak, aby zohledňovala současné potřeby.

Zpracujeme metodiku a program pro koncepční zakládání družstev tak, aby odpovídaly současným potřebám spotřebitelů, veřejných institucí a výrobců potravin.

Dotačně a metodicky podpoříme zpracování místní produkce potravin malými a středními zpracovateli a farmami. 

V Programu rozvoje venkova budeme akcentovat podporu malých a středních zpracovatelů se zaměřením na zpracování lokální produkce.

Posílíme prodej zejména sezónních potravin v místě jejich produkce skrze krátké distribuční kanály, konkrétně veřejné stravování, místní trhy a občanské iniciativy typu komunitou podporovaného zemědělství (KPZ).

Finančně a metodicky podpoříme obce pro volné poskytování prostor pro odbyt místní produkce.

Podpoříme zavádění krátkých distribučních kanálů, například dalším rozšířením farmářských trhů, prodejem z farem, komunitou podporovaného zemědělství a do veřejného stravování, do kterého prosadíme podíl biopotravin.

Dotacemi chceme podpořit zejména ekologickou produkci na orné půdě, pozornost zaměříme také na zvýšení pěstování, zpracování a odbyt minoritních plodin (zeleninu, ovoce, luštěniny, obiloviny a olejniny) pro pestrou stravu s vyšší nutriční hodnotou. Zvýšíme počet specializovaných poradců pro ekologické zemědělství.

Zasadíme se o rozvoj bioregionů – oblastí s vysokou koncentrací ekologických farem, které si sdílejí techniku, zkušenosti a informace, v daném regionu stabilizují ekosystémové služby a zajišťují bio potraviny pro místní trh a veřejné stravování.

Zajištěním pestré nabídky čerstvých lokálních nutričně bohatých potravin z ekologické produkce ve školních jídelnách. Dojde ke zmenšení socioekonomických nerovností v přístupu ke zdravým a kvalitním potravinám. 

Dětem z nízkopříjmových rodin umožníme konzumaci jídel se slevou, případně obědů zdarma díky sociálním programům. Tato opatření mají za cíl zlepšit celoživotní stravovací návyky dětí.

Jen ve školních jídelnách vzniká 48 000 tun potravinového odpadu ročně, což je ekvivalent 2,5 miliardy korun. Již dnes existuje celá řada vhodných vzdělávacích programů a metodik pro kuchyňský štáb, učitele i děti zaměřených na předcházení vzniku odpadu, snižování plýtvání a recyklaci v místě vzniku. Tyto programy však potřebují systémovou podporu v šíření a zavádění do škol. Právě této role se zhostíme. Na úrovni restaurací a veřejného stravování obecně navrhneme systém opatření pro prevenci plýtvání a systém sběru a svozu „odpadních“ potravin pro jejich další materiálové využití, např. jako kompost. 13 procent odpadů vznikne v zemědělství, 14 procent odpadu vznikne v rámci výroby a distribuce a 73 procent v rámci spotřeby. Na každý z těchto segmentů zacílíme pozornost při tvorbě metodik a doporučení pro prevenci plýtvání.

V oblasti prevence plýtvání se dále chceme soustředit zejména na následující oblasti:

• logistika – vybudování dopravní, skladovací, chladící logistiky a distribuční infrastruktury umožňující dodávku bezpečných, rychle se kazících výživných potravin pro městské a venkovské trhy.
• technologie skladování a balení – využívání inovativních technologií posklizňového skladování, balení a zpracování tak, aby došlo k maximálnímu zachování nutriční kvality potravin, aby se snížila ztráta živin, aby došlo k odstranění antinutričních látek, prevenci kontaminace a snížení plýtvání potravin.
• technologie zpracování – šetrné metody a technologie zpracování potravin, které prodlužují trvanlivost výživných potravin, tak aby byly pro spotřebitele atraktivní a snadno upravitelné a zároveň aby došlo ke snížení plýtvání a ztrátě živin. U ultra zpracovaných potravin chceme následovat trend snižování škodlivých složek změnou výrobních procesů.
• vzdělávání pro výrobce a prodejce – vznik vzdělávacích programů pro výrobce potravin a maloobchodníky v oblasti skladování, zpracování, snížení používání obalů a snížení znehodnocení a kontaminace nutričně bohatých potravin.

Každý nový, mladý – i malý ekologický zemědělec má velký význam nejen kvůli šetrnému hospodaření v krajině, ale i kvůli zvýšení počtu ekologických zemědělců, schopných dodávat potraviny na trh i do veřejného stravování. Velkým problémem pro mladé je přístup k půdě. Chceme změnit pravidla v pronajímání státní půdy, aby byla v celospolečenském zájmu pronajímána přednostně ekozemědělcům. Tento přístup by měly následovat i kraje a obce.

Ekozemědělci nepotřebují jen kompenzaci svých vyšších nákladů v rostlinné a živočišné produkci, důležitá je podpora investic do zpracování surovin a marketingu a prodeje biopotravin. Je třeba podpořit zemědělské programy, infrastrukturu a vzdělávání zemědělců, jak pěstovat a prodávat kvalitní potraviny s vysokou nutriční a přidanou hodnotou.

Ekozemědělci jsou kritizovani za to, že se nyní zaměřují hlavně na živočišnou produkci na travních porostech. Aby se tento stav změnil a aby bylo produkováno více potravin zejména na orné půdě, včetně ovoce a zeleniny, je však nutné uskutečnit celý komplex opatření ve změně dotací, v poradenství, marketingu a podpoře zpracování lokální bioprodukce. Pomůžeme propojit místní ekozemědělce s místními odbytovými možnostmi, aby se snížilo nesmyslné převážení potravin.

V České republice chybí dostatečné kapacity pro výzkum ekologického zemědělství. Podnikneme konkrétní kroky pro projektovou i institucionální podporu výzkumu, vývoje a zkušebnictví pro ekologické zemědělství a přenášení do praxe.

Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin se u nás skoro nevyučuje, chybí specializované programy středních škol i univerzit, které jsou provázané s praxí na ekofarmách a zpracováním. Je třeba integrovat inovativní výuku ekologického zemědělství do vzdělávacího systému.