Naše země vysychá. Zastavme plýtvání vodou, aniž bychom ji zdražovali. Chraňme zdroje, hledejme nové, zásobujme šetrně.
Tady jde o zdraví! Donuťme znečišťovatele přijmout čistší alternativy. Sobě prodloužíme kvalitní život, dětem zajistíme zdravější dětství.
Zatímco při autonehodách zemře ročně méně než 1000 lidí, znečištění ovzduší způsobuje přes 5000 předčasných úmrtí.[1] Stav prostředí se od konce 90. let nelepší[2], neřeší se staré ekologické zátěže. Resorty si přehazují odpovědnost, chybí mezioborově vzdělaní odborníci.[3]
Znečištění životního prostředí je rizikovým faktorem pro vznik mnoha chorob a snižuje kvalitu života. Znečišťující látky v ovzduší, které jsou v ČR největším problémem, se podílejí na vzniku respiračních a kardiovaskulárních chorob a rakoviny a způsobují i další zdravotní problémy. Mají také negativní vliv na těhotné ženy a na děti.
V evropském srovnání i podle českých zákonů je nejhorší situace ve znečištění polétavým prachem, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem. Největším zdrojem znečištění jsou v ČR lokální topeniště. Díky „kotlíkovým dotacím“ se podařilo situaci částečně zlepšit, přesto je stále v provozu 300 tisíc nevyhovujících kotlů, které po září 2022 nebudou splňovat normu. Dalším problémem je doprava – zdroj hluku, polétavého prachu a oxidů dusíku, z nichž vzniká přízemní ozon. Také uhelné elektrárny produkují prach a do ovzduší uvolňují rtuť.
Významné jsou i lokální problémy (např. blízkost průmyslových podniků, vliv těžby a zpracování uhlí, bydlení blízko frekventované silnice, staré ekologické zátěže apod.), které se do celostátních průměrů zásadně nepromítnou, pro dotčené obyvatele ale znamenají ohrožení zdraví a zhoršení životních podmínek.
I když jsou limity nastavené zákony v souladu se směrnicemi EU, zaostávají v některých oblastech za doporučeními WHO. Mohli bychom tedy být i ambicióznější. Mezi zeměmi EU se stále řadíme k těm horším. Nejhorší situace je na Ostravsko-Karvinsku, kde ke znečištění významně přispívá i přeshraniční přenos z Polska.
Problémem je i špatná spolupráce mezi resorty životního prostředí a zdravotnictví a přehazování odpovědnosti. Navíc přes dvacet let nevychází z medicínských oborů dost odborníků na veřejné zdraví. Pro koncepční řešení je nutné mít lékaře s vhledem do životního prostředí i specialisty na životní prostředí se znalostmi z medicíny.[13]
Znečištění prostředí bude spolehlivě pod úrovní, která ohrožuje zdraví obyvatel. Zodpovědná ministerstva a další státní úřady mají jasně nastavené pravomoci, dobře spolupracují a pružně řeší problémy na celostátní i lokální úrovni. Univerzity připravují kompetentní odborníky.
4 roky na zajištění funkční ochrany kvality pitné vody,
4 roky na nastavení kvalitního systému spolupráce resortů zdravotnictví a životního prostředí (krizové situace, monitoring složek životního prostředí),
10 let na snížení znečištění ovzduší polétavým prachem, benzo[a]pyrenem a dalšími znečišťujícími látkami s negativním vlivem na zdraví,
10–15 let na nastavení a zavedení funkčního vzdělávacího systému pro odborníky v průřezu obou oborů, které v této době bude generovat již první absolventy.
Pro mladé
Sníží se prašnost a zvýší čistota vzduchu v místech, kde mladí žijí, sportují, pracují či se schází s kamarády.
Pro rodiny s dětmi
Sníží se prašnost a zvýší čistota vzduchu v místech, kde děti žijí, sportují, učí se či se schází s kamarády.
Pro lidi ve zralém věku
Čistší životní prostředí v dlouhodobém horizontu povede k prodloužení délky zdravého života a zvýšení životní pohody.
Pro seniory
Čistší životní prostředí umožní zdravější a aktivnější stáří a snížení nákladů na léky.
Pro zaměstnance
V dlouhodobém horizontu budou zaměstnanci zdravější a budou moct plně naplnit svůj pracovní potenciál.
Pro živnostníky a podnikatele
Firmám se v dlouhodobém horizontu sníží výdaje související s onemocněním zaměstnanců.
Pro lidi ve finanční tísni
Čistší životní prostředí bude v dlouhodobém horizontu znamenat zdravější obyvatele bez ohledu na sociální postavení a ekonomickou situaci.
Pro nás pro všechny
Každý občan bude moci průběžně sledovat, jaký je v jeho městě a obci stav životního prostředí.
Pro veřejné finance
Sníží se výdaje na zdravotnictví, stoupnou příjmy z ekonomické aktivity občanů – zdravější lidé jsou méně nemocní a pracují do vyššího věku.
Na nový program „kotlíkových dotací“ je třeba alokovat 12 miliard korun, financování by mělo být možné z operačního programu EU v rámci programového období 2021–2027.[5] Jednání o nových programech právě probíhají. Naším záměrem je, aby každý mohl využít kotlíkové dotace a vyměnit svůj starý kotel za nový.
Koncepční řešení rozdělení pravomocí mezi resorty životního prostředí a zdravotnictví je možné financovat z běžných rozpočtů. Dílčí reforma v mezioborovém vzdělávání odborníků (v rozsahu, který určí analýza návrhů řešení) bude financována z prostředků rezortu školství.
Stav životního prostředí je sice výrazně lepší než před 30 lety[2], ale stále zaostává za úrovní běžnou v západní Evropě[6] a v posledních letech se již výrazně nezlepšuje. Se změnou klimatu navíc budeme čelit dalším výzvám, které budou zátěž a rizika pro zdraví obyvatel nadále zhoršovat. Zranitelnost lidí z regionů, kde je dlouhodobě znečištěné životní prostředí, se ukazuje i nyní v době pandemie.[7]
Legislativa je nastavena víceméně správně a je i v souladu s nařízeními EU. Také monitoring stavu znečištění životního prostředí je celkem vyhovující. Celostátní i regionální data z monitoringu všech složek životního prostředí je třeba zpřístupnit veřejnosti v reálném čase, aby každý občan mohl průběžně sledovat, jaký je v jeho městě či obci stav ovzduší, podzemních i povrchových vod, jaká je kvalita půdy, zda se v okolí objevily havárie či jaká jsou lokální zdravotní rizika (například výskyt radonu).
Problémem je řešení konkrétních situací, kdy dochází k překračování limitů znečištění. Potenciál právního rámce často není využíván, systém trpí nedostatkem mezioborově vzdělaných odborníků. Chybí nám také dostatečné poznání toho, jaké důsledky pro zdraví má dlouhotrvající vystavení znečišťujícím látkám.