Poslední dva roky pracuji jako pražský radní pro bydlení a transparentnost. Jsem bývalý wikipedista a gymnasta a v současnosti volejbalista, propagátor rostlinné stravy a taky aktivista ve spolcích zabývajících se ochranou zvířat. Mimo to jsem vystudoval práva, v osmnácti se stal členem Pirátů. Za tu dobu už mám sice trochu více realistické očekávání o tom, jak rychle dokážu veřejné problémy řešit, jeden cíl se ale přesto nezměnil. Rád bych dostal všechny pražské děti z ubytoven a zajistil jim normální domov.
Sám mám krátkodobou zkušenost s bytovou nouzí z doby, kdy jsem ještě bydlel u rodičů. Dodnes si pamatuju ten stres a nejistotu.
Proto mám radost, když vidím, jaká práce je za námi právě v oblasti sociálního bydlení v Praze za dva roky vidět. V minulosti totiž město sociální bydlení téměř neřešilo a městské byty dostávali jen lidé, kteří neměli vážnější problémy. My jsme zvolili opačnou cestu a zaměřujeme se na seniory z azylových domů, rodiny na ubytovnách nebo na občany trpící duševním onemocněním a snažíme se je zapojovat zpět do běžného života.
Dostupné bydlení nicméně není jediným problémem v naší zemi. Rád bych, pokud dostanu příležitost, pomohl řešit osud lidí, kteří se dostali do problémů s exekucemi nebo bezdomovectvím. Důležitá je také reforma psychiatrické péče a v neposlední řadě otázka ochrany zvířat, které se v Česku mnoho politiků systematicky výrazněji nevěnuje. Jsem přesvědčený o tom, že je potřeba hledat cesty, které prokazatelně vědecky fungují, je k nim ale nutné přistupovat lidsky a s empatií.