Narodila jsem se v Praze, moje srdce ale patří Chýni, kam jsme s rodinou přestěhovali. Nebýt cesty z města – nejspíš by mě vůbec nenapadlo, kolik problémů přináší život v menších obcích. Tím se mi otevřely nové obzory a také úplně nové výzvy. A byl to právě jeden nesmyslný developerský projekt logistického centra uprostřed obce, kvůli kterému jsem vstoupila do komunální politiky. A podařilo se nám naši obec uchránit od stovek projíždějících kamionů denně.
Byla jsem basketbalistkou, ekonomkou, překladatelkou, lektorkou německého jazyka, starostkou, krajskou zastupitelkou a dnes jsem již osm let poslankyní. Ke svému mandátu přistupuji se selským rozumem a snažím se přispět k řešení problémů, se kterými se sama v životě setkávám podle hesla „Vidím, slyším, řeším!“
Řešení praktických problémů jsem se věnovala už jako starostka – a jestli se tehdy něčeho nedostávalo, byly to peníze. Menší obce byly z hlediska daňových příjmů diskriminované, a proto jsem se začala angažovat ve Sdružení místních samospráv, které s nespravedlivým systémem bojovalo. To byl jen krůček ke Starostům a nezávislým.
V Poslanecké sněmovně chci pokračovat v práci na tématech, kterým se věnuji od svého zvolení. Jsou to témata všedního života, ale pro mě určitě nejsou všední. Zajištění dostatečných školských kapacit či uhájení existence dětských skupin, jsou cíle, které se na titulní stránky novin dostanou zřídkakdy, spokojený život si bez nich ale představit nedovedeme. Chci se zasadit také o to, aby rodiče mohli sladit svou práci s rodinným životem. Prostě prosadit užitečné změny, které pomohou vyřešit každodenní problémy, s nimiž se občané potýkají. Držím se zásady, že žádné téma, které trápí naše občany, není tak malé, aby si nezasloužilo pozornost na půdě sněmovny.
Velkým tématem je doprava. O té středočeské vím mnohé, a taky vím, jak jí na celostátní úrovni pomoci. Budování obchvatů, rozšiřování regionální železniční dopravy, ale i výstavba cyklostezek – to všechno jsou aktivity, které náš krásný region posunou dál, bez státní spoluúčasti se ale neobejdou. Bez promyšlených veřejných investic se ekonomické prosperity nedočkáme.
Nedočkáme se jí ani tehdy, když budou velké skupiny obyvatel stát v postavení mimo hru. A mým cílem je, aby se do hry zapojily. Nejen matky samoživitelky, ale i senioři, lidé s handicapem a další zranitelné skupiny obyvatel. Zkrátka – nikdo nesmí zůstat stranou.
V životě jsem dvakrát prošla těžkou nemocí, kdy v mé uzdravení věřil málokdo. A naše země je na tom podobně: jen málokdo jí nyní dává naději. Mezi ty nemnohé, kteří věří, že se opět zvedneme, patřím i já. Dokonce si myslím, že změna je na dosah ruky. Česko restart rozhodně potřebuje!
V Poslanecké sněmovně bych ráda pokračovala ve své práci v rozpočtovém výboru a i nadále se věnovala tématu udržitelnosti veřejných financí a financování obcí a krajů, důchodové reformy a kde na ni vzít peníze. I nadále chci prosazovat rovnoměrný rozvoj všech regionů co do občanské vybavenosti, přístupu ke vzdělání, dopravní obslužnosti a zajištění dostupného bydlení.