Praha, 17. června 2021 – Koalice Piráti a Starostové má plán, jak ozdravit veřejné finance a v roce 2025 se přiblížit vyrovnanému rozpočtu. Současná vláda veřejné finance České republiky naprosto rozvrátila – na vrub covidu lze přitom připsat jen menší část. Strukturální saldo veřejných financí se v nominálním vyjádření pohybuje ve stovkách miliard korun a celkový dluh ke konci roku 2021 přesáhne 2,5 bilionu korun. Pokud projde návrh ministerstva financí na státní rozpočet 2022 se schodkem 390 miliard korun, bude to znamenat, že Česká republika bude pravděpodobně jedinou zemí v EU, a možná i na světě, která bude mít větší deficit dva roky po pandemii než v jejím průběhu. V zájmu českých občanů přicházíme s jasnou vizí na oživení ekonomiky a ozdravení veřejných financí.

Konkrétní kroky, které podle koalice Pirátů a STAN mohou vést k rozumnému hospodaření na přelomu let 2025 a 2026:

Koalice Pirátů a STAN chce nastartovat ekonomický růst, a proto přichází s několika balíčky opatření, která povedou k oživení českého hospodářství a růstu daňových příjmů. První balíček se soustředí především na investice do růstu ekonomiky, které budou financovány nejen z evropských peněz, podnícením soukromých investic, ale i ze státního rozpočtu. Očekáváme, že každých dodatečně investovaných 100 miliard přinese dodatečné 1% růstu HDP navíc k očekávanému reálnému růstu na průměrné úrovni 2,6 procenta ročně.

„Je načase myslet na budoucnost naší země a vrátit ji na cestu přibližování se k vyspělým západním zemím. Investice, kterými chceme oživit ekonomiku, by měly směřovat především do digitalizace, chceme zajistit dostupnost 5G sítí pro 7 milionů občanů a zvýšit počet optických přípojek pro domácnosti o jeden milion. Ke zvýšení podílu výroby s vysokou přidanou hodnotou a omezení levné práce vede automatizace a robotizace, které chceme podpořit zrychlenou odpisovou politikou pro firmy. Problém, který trápí řadu lidí je nedostatek bytů. Naším záměrem je začít masivně stavět, a chtěli bychom do této výstavby zapojit i samosprávy. Nesmíme také zapomínat na vzdělávání, do něhož chceme investovat 5 % HDP z rozpočtu a 1 procento ze soukromých zdrojů. Podobně do vědy a výzkumu chceme 2,5 procenta HDP z čehož by měly dvě třetiny jít z privátních zdrojů. Rozhodně budeme investovat také do péče o seniory a zdravotnictví. Technologickou transformaci českého „autolandu“ chceme podpořit výstavbou infrastruktury pro elektromobily,“ říká ekonomický expert STAN Věslav Michalik.

V plánu konsolidace veřejných financí je také větší zapojení lidí na trh práce, což je další z balíčků opatření. Česká republika má v současné době více než 500 tisíc lidí, proti kterým jsou vedena exekuční řízení a mnohým z nich se nevyplatí pracovat na legálním trhu práce. Další skupinou jsou pracující senioři, kteří nemají mnoho důvodů setrvat v zaměstnání déle, než musí, když ze své práce odvádějí značné odvody, které se do jejich důchodu příliš nepromítají. Piráti a STAN také nezapomínají na lidi, kteří se starají o malé děti a kvůli nešťastně nastaveným daňovým zákonům, či kvůli špatné dostupnosti péče o děti, nemohou, nebo se jim nevyplatí pracovat. Podle ekonomických expertů koalice by vyřešením exekučních pastí a podporou zkrácených úvazků mohlo do státního rozpočtu doputovat až 50 miliard korun.

„Jednou z našich agend, které dlouhodobě prosazujeme, je digitalizace veřejné správy. O tomto tématu sice hovoří mnoho stran, ale my máme přesnou představu a kompetenci, jak to udělat. S touto agendou souvisí ale i další úspory výdajů ve fungování státu. Chceme, aby byly veřejné zakázky zadávány odpovědně, bez zájmových vlivů a korupčních tlaků. Strategické státní podniky musí být řízeny zkušenými a kvalitními manažery, nesmí se z nich stávat trafiky pro politické sympatizanty. V rámci úsporného balíčku také seškrtáme nesmyslné pobídky a dotace pro velké firmy. Naopak malým a středním firmám hodláme pomáhat. V neposlední řadě snížíme neinvestiční výdaje státu a zrevidujeme nesmyslné projekty typu kanál Dunaj-Odra-Labe. Všechna tato opatření mohou přinést až 50 miliard korun ročně do veřejných financí,“ objasňuje pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

V programu koalice Pirátů a STAN je také uvedeno, že pod jejich vedením bude Česká republika usilovat o vstup do systému ERM II, což je důležitý krok k tomu, aby české státní dluhopisy získaly na trzích pomyslné razítko kvality. Česko tím také získá znatelnou výhodu a velké úspory na obsluze státního dluhu. V neposlední řadě úspory občanů nebude znehodnocovat přebujelá inflace. Česká republika tímto krokem může ušetřit více než 30 miliard korun ročně.

„Naše země trpí obrovským odlivem kapitálu, přičemž část tohoto odlivu se děje skrze agresivní daňovou optimalizaci. Proto si posvítíme především na agresivní účetní praktiky jako jsou převodní ceny (transfer pricing), nebo poplatky za užití duševního vlastnictví. Také proškrtáme daňové výjimky a podpoříme aktivity finanční správy, které zlepší proklientsky orientovaný přístup. Tato opatření přinesou českým veřejným financím až 50 miliard korun ročně,“ zdůrazňuje Ferjenčík.

V roce 2020 došlo ke změnám ve zdanění fyzických osob – zrušila se superhrubá mzda, zavedla se možnost paušálního zdanění u živnostníků nebo byl zaveden paušál na stravné. Dále byla zrušena daň z nabytí nemovitých věcí, ale nebyla připravena žádná opatření na zvýšení příjmů státní pokladny. „Rozhodně nechceme zvyšovat daňové zatížení práce, nebo danit lidem jejich byty. Počítáme s navýšením příjmů z daní regulatorního rázu, což jsou především ekologické daně, dále vrátíme sazbu spotřební daně na motorovou naftu, anebo zdaníme externality jako je těžba, skládkování, případně daně z komerčních nemovitostí cílící na obří haly nadnárodních korporací na zelené louce, které nyní přispívají dokonce výrazně méně než v Polsku. Tato opatření přinesou do našeho rozpočtu až 20 miliard korun,“ doplňuje Ferjenčík.

„Pokud nechceme zvyšovat daně a omezovat veřejné služby na současné úrovni, je potřeba ke zkrocení stamiliardových deficitů kromě systémových opatření přijmout i opatření mimořádná a dočasná. Náš plán počítá s fixací běžných výdajů státu na úrovni roku 2022 po dobu tří let. Fixace se netýká zákonem valorizovaných položek a oblastí, které pokrývají naše programové priority. Pouze kombinace systémových úsporných i příjmových opatření, fixace výdajů a podpora růstu vytvářejí předpoklady pro návrat k vyrovnaným rozpočtům a stabilizaci státního dluhu na úrovni, která umožní jeho následný pokles v poměru vůči HDP,“ zdůrazňuje Věslav Michalik.